Bláto na hřišti

Duchovní život nevyžaduje heroické skutky. Ježíš nehledí na velikost skutků ani na jejich obtížnost. Ale na lásku, s jakou byly vykonávány. Jestliže jsem bez radosti, bez odvahy a bez síly..pak se chce pustit hned do práce, protože tyto tři vlastnosti, "tituly" to ulehčí. Jak? Že ukážou, že práce nepramení z radosti, heroismu nebo síly, ale že chce pracovat z lásky. Mystický život spočívá v lásce, v každodenní lásce. Neznamená to ztrácet se v patologickém utrpení, při kterém člověk hledá a nalézá jen sebe a vězí v nejpochybnější části sebe sama.

Necítím-li nic, nejsem-li s to se modlit a cvičit se ve ctnosti, je vhodný okamžik pro vyhledávání nepatrných příležitostí, nicotností. Například úsměv, milé slovo, když by člověk nejradši neřekl nic nebo ukázal mrzutou tvář. Ne pro zásluhy, jednoduše pro to, aby se Ježíši udělala radost. (Six F. J.: Malá Terezie, 1988)

Jay dokončil studium. Vsetínský svůdník mění životní styl a práci. Chodí po horách. Vícešéf David s cvrčkem rozsvěcuje vánoční stromek. Práce přes víkend a starosti o nemocnou ženu. A Mazi? Má župánek na pyžamu, hovoří s barevným ptákem, hlídá modrého slona a na půl plynu jezdí závody.


Zprávy do zahraničí: Ahoj, snezi a pes zahriva v boude slepici. Vracet se do CR potrebuje padny duvod. Prace je aby bylo na chleba. Je nutna, ne prvorada. Vracet se jen kvuli sentimentu je jen romanticke. Prilis nerozumim duvodum. Obavam se, ze je to kvuli me.

Trápí mě Švédsko. Ne kvůli sněhové situaci, tuhé zimě a opici z prohibice.
"Někdy si říkám," mířil těmi slovy přímo na mě, "jestli pro některé lidi není věřit, že jsou milovaní, těžší než ve skutečnosti milovat..."

A co na to Jirka Jay Tleskač?
Mlčí jako obvykle.
JoJo

Kapitánův deník, dodatek

Kapitán JayJ brouzdá volný vesmír s touhami za kormidlem. Se smyslností sběratele pivních tácků a nadšením puberťáka. Zpytování warp šest do černé díry.

Hokejový fanda Jay ve hře; jednou za tým sekretářky, podruhé otce Martina. Mazi nalomen na blízké fandění v kotli. Sepsané body pro dnešní rozhovor uzavírá modrý slon. 

V práci indická nálada z návratu vedení. Šéfa vítá český úsměv od Martiny. Luboš léčí sestřičku výletem do Prahy s Milanem. Švédka chce znát Jayův Sen. On rozmlouvá návrat za prací. Má nahnáno.

J ví, že má a víc nedostane. 

 

Very Merry Happy 

JayJ

Konstrukt

 Staneš-li před láskou, jíž je možno se přesytit, není to láska, pro kterou jsi stvořen. Jakýkoliv stav, který může přestat být štěstím, není cílem tvé existence. Pokud tě omrzí láska, o které sis myslel, že je to láska od Boha, buď si jist, že to, co tě omrzelo, nebyla čistá láska, nýbrž lidská sebeláska. Je zdrojem nudy a nestálosti, neklidu, zoufalství a neštěstí; její krajní podobou je peklo. (T. Merton, Vody Siloe, 2007)

Jay čeká, že všechno už bude snadné a krásné. Že všechno to čekání, hledání, obětování a spílání někam povede. A i když se zdá, že cíle je již dosaženo, žádná hranice překročena není, kdy by mohl říci "už dost". A vidí se ubohým a průměrným, a nevidí jiné východisko nového dne než pokračovat stejným způsobem stále dál - a nebo se zbláznit. (T.M.)

Opravdu pár dní bez řádu vykolejilo. Připočítám-li profesorovy lékařské dávky vína, pokoj se slovenskou vraj televízií, kubánské konference protistrany a aforismy o manželství. Ne odpočinek, ale zabíjení času. Mlhy snění protrhalo až kousavé odpoledne s rodinou Gerdy a Petra. Dědeček katalyzátor čistí zranění minulosti. Vyříkání si proudu pravd. Jay si musel připomenout, že bojuje. A že se musí starat o majetek.

Bibe aquam de cisterna tua JayJ!

Kapitánův deník, vesmírné datum 64326.1

Čtyři (4) dny mimo práci. Co bude kapitán Jay asimilovat během tolika dnů? Zvykne si?

Schůze nového zastupitelstva zvolilo staronové vedení. Starosta zůstává v roce 2009 stejně jako jeho kalendáře (2). Hladkému oficiálnímu jednání předcházela série (2) koaličních jednání s vypjatými momenty. Vesnická demokracie se střetem zájmů.

Celý víkend v naštvanosti. Na rodinu mineraloga. Na reklamace pro sousedku a otevření očí v elektru. Mnoho sms s omluvami Jay kvitoval chladnou zprávou (2). V pondělí přesto rozhovor a udobření. Maki obdivuje Jaye.

Doba předvánoční přináší (2) exkurze. První s Oldou a jeho učitelským komandováním. Druhé s mámou v Tesku a Františkem po čtyřiceti letech. Šest (6) kusů za hodinu takt podniku souzní se šesti (6) hlavami u něžného holiče za hodinu. Zvýšený zájem studentů vzbudil automat na kávu.

Přednášky metodou zkrať nebo prodluž videem. Čím méně času, tím kvalitnější podání. Dal si za úkol zjednodušit výklad.

Setkání s vsetínským sběratelem vášní domluveno na vánoce. Martina touží po face2face s mlžným tématem. Koulí se studenty stejně jako s šéfem mého ústavu. Mazi se teleportoval do světnice mimo čas a prostor, a zahájil zimní klid s nekonečnými vesmírnými dobrodružstvími mu ne nepodobných hrdinů. Dědeček pláče v nemocnici. Gerda s Petrem sbírají drobné pro zainteresované a přesun. Luboš fousáč plánuje mnišské setkání, které Jay odmítl. Ústavní Luboš v dalším rozchodu. Mazi to věděl. Mazi ví, že sestřičky jsou ludry. A Jay?
Čte o Číně, čte o myšlenkách, spí přes víkendová poledne a vlastní klíček od skříňky.

"Skryl jsem se, protože jsem nesnesl tvou tvář."
"Kam jsi se skryl?"
"Skryl jsem se tam, kde mne nemůže nikdo najít, do údolí stínů a smrti." 
"Půjdu tě hledat i tam." (T. Špidlík: Duchovní cvičení, 2007)


JayJ inda DeepSpace9

Dušičkové

Sraz příliš odvázaný na husákovy třicátníky s dětmi. Nedospělí puberťáci. Jay bez albíček, fotografií z cest a přesto pod drobnohledem. Doktor a parťák Kamil bezezprávy. Jitka nedorazila. Z očí do očí středoškolská platonická láska s půlročním cvrčkem. Gabriela se zmrzlinou vyrazila dech smrtelnou chorobou.
Potěšil zájem; že Jay není prcek; a že jim stejně nerozumí ani po letech.

 
Všimli jste si, že většina našich bolestí nemá vnější příčinu, ale že je působí naše názory? Příliš si něčeho ceníme. Ztratíme-li to, pláčeme. Abychom tu bolest odstranili, stačí změnit názor: naučit se pohrdat věcí. Když nám ji vezmou, potěší nás tím. Tomuto umění se naučíme, právě když narážíme na protivenství. (T. Špidlík: Duchovní cvičení, 2007)

vJJ

Sobečkové

Ahoj pane doktore Kamile, vis o srazu, prijed v sobotu vecer. Vem albicka, ja zadne nemam. Tesim se, ze pokecame. Ahoj JJ

Doktoři kam se Jay podívá. Profesor je navštěvuje tajnůstkářsky každý den. Jen je víc a víc nakřivo.
Mazi na doktorské kontrole také. Nesděluje svoje tajemství a diagnózy. Dobře mu tak. Chce přivést do doupěte zelený bylinkový krém. Samoléčba.
Někdy si sám nepomůžeš.
Jay i rudá koule to ví.

Doktor JayJ

Emotivní přeháňky

Co dělá nový starosta JayJ? Má za sebou emotivní týden.

Gerda a Petr po telefonním klystýru od Evičky. Návrat z nemocnice dát do pucu rodinu, která týden nemyla nádobí, pila z jedné skleničky a kvítka nechala svému osudu. Rodina co není rodina.
Babička hluchá a čilá. Dohazovačka sociálních pracovnic. Dědeček bez umístění. Bratr København tam a zpět. Veden a vodící hledá smysl konferenčních večírků na více chodů.
Přeháňky přednášek. Nedařilo se nejprve, poté lepší reputace, dnes vrcholila čtyřhodinovou serenádou. V proudu emocí Jay diskutoval s Pytlíky. Student měl "zajímavou" zkušenost, kterou mu nezáviděl. Cashback.
Rudá koule má zrcadlit emoce posluchačů. Základy pedagogiky v kostce.
V rychlosti střídá oslavy kolegy třiašedesátníka, jezdí rally bus se sekretářkou, chystá se do práce, má supervize, hledá duchovní pomoc pro rodinu mineraloga a chodí do fotoklubu cvrčků.

Nejradši by Jay fotil cvrčky. Milan proto radí blesk. Smedný mnich Olda bydlí sám a bojí se osamocení. Výtahový fyzikář příště na tikačku. Martina je nabručená a nemá důvod. Kouzlí to na Jaye jak na studenty. Švédka volá Jaye v nevhodný čas. Studená Němka. Být v klidu a na kluky. Mazi dárek tričko PennyMarkt. Alfistická rudá a návyk na práci k tomu.


Srandovní.
Nikdy bych nepomyslel, že budu - unavený, s bolestí hlavy, ospalý a vynervovaný - mít radost.

Marry Jay Poppins

The world Jay live in

To, co bylo donedávna jasně srozumitelným městem, ztrácí dnes své hranice a s nimi i svou identitu. (...) Vzniká nový typ už dříve popsaného existenciálního úkazu: bezbřehá konzumní kolektivita rodí nový typ samoty. (...) Žijeme i v první ateistické civilizaci. V civilizaci, která ztratila vztah k nekonečnu a věčnosti. Nejnebezpečnějším rysem této globální ateistické civilizace je ovšem její pýcha. S kultem měřitelného zisku, prokázaného pokroku a viditelné účelnosti mizí respekt k tajemství. A s ním i pokorná úcta ke všemu, co nikdy nezměříme a nepoznáme. Jakož i bolestivé tázání po nekonečnu a věčnosti, těmto donedávna nejdůležitějším horizontům našeho konání.

 

Úplně jsme zapomněli na to, co věděly všechny předchozí civilizace: že nic není samozřejmé. 

 

Chápu nedávnou krizi jako velmi malou a velmi nenápadnou výzvu k pokoře. Jako malou a nenápadnou výzvu k tomu, abychom nebrali všechno automaticky za samozřejmé. (V. Havel, Forum 2010)

 

Jay to láme přes koleno. Povedly se přednášky plus coffebreak. Uspal jednoho abiturienta. V práci profesionální řidič na sto%. Dědeček oholen, počítá účty za nemocniční postel a těší se na prostitutku. Babička nespolupracuje s dementními lékaři. Jay volá a platí účty.
A porostl. Kandidát strany nepřátel antikoncepce. Znají jej občané, Jay jen mlhavě.
Velká červená koule obtížně zahajuje druhý časový úkol.

Samota erosenek, štěbetání facebuků, stereotypních myších maratonů. Jsme to my, kdo se odsuzujeme k individualismu, opuštěnosti, prázdnosti činů. Bezmyšlenkovitě žijeme rychleji, osamoceni uprostřed milionů.

Erosenkový samotář JayJ

Dožít se smrti

Jeden z nejbolestivějších druhů chudoby, kterou člověk může zakoušet, je samota. Lze říci, že i další druhy chudoby, včetně chudoby materiální, se rodí z izolovanosti, z toho, že se člověku nedostává lásky nebo že má obtíže milovat. Různé druhy chudoby často vznikají z prvotního tragického uzavření se člověka v sobě samém. Z odmítnutí Boží lásky. Takový člověk se domnívá, že si vystačí sám, anebo že je jen bezvýznamným a pomíjejícím jevem, "cizincem" v náhodně vzniklém vesmíru. (Benedikt: Caritas in Veritate, 2009)

..Ahjo. To asi neni moc pohoda...mel bys aspon raz na cas vypnout a nekam vyrazit! Drzim cele rodine palce! Mumie ze Vsetína se probouzí. Odpovědi na sms v rychlém sledu. Výměna zpráv zůstanetomezinámi.


Prostě si pokecat. O sobě. O Jayovi.
Začalo to rudou koulí. Zářící před rozvernou omladinou. Nemá přednášku na stop% ani tentokrát. A stejně do toho půjde. Štvou. Šeptají, chichotají, spí na lavicích, koukají bádavě, ptají se na otázky bez odpovědí, provokují a maminkovsky vypadají. Nasírají.
 

..Se tam nezastavis, porad mas co delat. Otec Te popozene k cinum. Plakat na posledni chvilku.  Plakat bude koule. 2770kg v kontejneru.

Pěkný týden. Plný práce, světlých okamžiků vůbec ne při nočních masážích. Potěšil šéf nákupem, mail s první lekcí fotoškoly, povídání bez shake.Kanadský strýček vypráví s větší frekvencí sprosťárny s rostoucí odloučeností od manželky. Otevřenost je lékem pro všechny, které navštívil.


Občan Jay

Všichni jsme šťastní

Když uléhám, ptám se: "Kdy už vstanu?"
a pak zase: "Kdy se snese večer?"
Syt jsem toho, na lůžku se převalovat do rozbřesku.
(...) Rychleji než tkalcův člunek uběhly mé dny, skončily v naprosté beznaději. (Jób 7)

Atomový starý kryt městské nemocnice po bombardování. Dědeček sportovec a noční skokan z postele. Realita promíchaná se sny. Dva bratři jako andělé. Syrovost skutečnosti nebyla cizí. Pocit bezradnosti a smutku zůstal za dveřmi.

Jay trénuje fyzičku pro náladu. Posouvá horizonty vědomostí studentů na plátně univerzity. Nemluví ve snech hopsající kamarádky. Zato odpovídá sms do černé díry smyslníkovi, co závidí vytíženost při sledování hodin biologie.

A touží. Ach jak jenom touží.


Využijme i ty nejkratší okamžiky. Počínejme si jako lakomci. Buďme žárliví na nejmenší věci... Další rok patří minulosti. Jako pominul tento rok, tak pomine i náš život a zanedlouho řekneme: Je po něm! Neztrácejme čas. (sv. T. z Lisieux)

Nejšťastnější Jay

Po špičkách za nevěrou

Jsem ponížený ubožák, v nitru mám zraněné srdce. Odcházím jako stín, který se prodlužuje, jako luční kobylka jsem smeten. V kolenou se podlamuji (...), bez oleje chátrá moje tělo. [Z109]

Dědeček to má už spočítané. LDN po novinovém naturismu s děsivými nočními můrami. Stabilizovaný. Starobní dětství řešeno v kolektivu rozumných dospělých lidí ječicích do telefonu. S hluchou bábinou na drátě sledující vývoj ekonomiky a čas jídelních přestávek.

S trochou optimismu hledače štěchovického pokladu se Jay poránu vydává z postele. Vedení v mlze. Školství plné překvapení a darovaného tuzéru. Obé by vypustil. Pokouší ho nesnesitelné ouzko bez zjevně řešitelné příčiny. K večeru v kruhu děvčat chrámového kolektivu snaží najít rozuzlení. Nejenže ani napotřetí netrefí jméno, kouká jak novopečený kvaker, nabírá nohy k útěku a jesto přijmout nabídku prvního tepelníka.

Štvou ho svatby. Vlastní nebude ani na bratrovo popíchnutí. Zůstane u svých bezděvčatových meditací.
Najednou zjistil, že přání se plní. Kristínka našla práci, mineralog s rodinou stabilnější, smyslník rozumější. A Mazi...je...prostě..no Mazi.


Do dalších dnů zůstává naděje konce se splněným přáním posledním.

JayJ.at.Work

Poslední jízda

Důstojně. Jedno pivo a jeden burčák padl. Přidal jsem slivovičku od parťáka. Ruku zdobí Ráj a hřeje chvíle s diskotékou.

Mazi se probouzí. Potkává bývalé lásky a jejich rodiny. "V poctu piv nemas stale dustojneho protivnika. V ostatnim zas lid ma navrch." Srdcovka. Tchán padl po třech pivech.
Svůdník a tlouštík ze Vsetína. Stydlín. Ví, že může na sobě pracovat. Zahleděný do svých problémů. "Ani jsme se nezeptal, jak ted zijes, co noveho, jestlis uz objevil spriznenou dusi, a tak? ... Hej zas ta skepse, skus brat veci pozitivnejc, mas k tomu spoustu duvodu."
Švédská královna ve Finsku. Nudné a chce zkoumat laboratoře podobně jako Jaye.

Co jinak Jayi v týdnu? Měl ses dobře. Přestože jsi zrychlil jednu přednášku, druhou brilantně vystřelil a poslední cvičko jsi zaspal.
Přijel strejda vonThousandIslands. Pes agresivní, lítá všude, hlídá teritorium a Jaye.
Návdavkem bývalá první láska ve škole. Učí a ještě dvojmo.
Myslím, že se zblázním dřív než otěhotním.


|Pocity
Lokalizována skepse, povinná úzkost.


Ještě pár diskomládí a Jay sbírá céčka.
JayJ

Jom Kipur

V brzkém ránu Jay otevírá brány alturismu sobě vlastnímu.

Základní setkání po letech nad černými anděli feťáckých wanastovek našeho mládí a alko argemy. Svěřování. Lenka osumnáctiletá a skotačivá, rodinky a děti. Jay rozuměl. Nasral protikandidát Radek. Debil a ještě agresivní. Příjemně navzdory společensky strávená noc bez rýmečky. Dáša zočídoočí přála hodnou dívku. Mira komunista diskuze a vlastní názor. Náklonnost. A blízkost k části života, ke spolužákům.

Minule Jay. Parkoval na placeném-neplaceném parkovišti bvv. Spoknul muchu. Unikal mimořádné situaci na veletrh. Vezl nehodami máti z nemocnice. V pátek děda sportovec z nemocnice. Mnoho cestování, exkurze do Jeseníků za Petrovými Stráněmi. Až na vrchol. Tomáš haribo ve firmě zaběhnutý. Zajištěný. Jenže. Manýrismus mocných. Eskort.; Za mineralogem s duchovním rozměrem papeže. Pozván a potěšen, bude hlídat robotova Davida. Nakopnul druhou část koleje. Nejen rozum ale i city existují.

Proto
|||||Pocity
Bezmocnost z dědovi nemoci. Strach z vystupování a přednášení. Úzkost z příliš keců malého Napoleona. Radost z přijetí bývalých spolužáků. Nemenší radost z Davida a jeho nabídky.

Stačí
JJ

Jayndividualita

Právě když si myslíš, že musíš vlastnit sám sebe a hájit se, tak se ničíš. Protože nejsi utvořený jako ostrov sebe samého, který stojí sám na sobě, nýbrž proto, že jsi utvořený pro lásku, a tudíš dávání, na vzdávání se, na prořezávání sebe samého. 
Jen když se dáváš a ztrácíš sebe, můžeš žít. (P. Seewald: Joseph kardinál Ratzinger, 2005)

Nemůžu tohle svést na zapomínání. Na bolesti v krku. Na temperament. Na orientaci. Na vůli. Na společnost a na ty kolem.

Prostředí, ve kterém žijeme, má na naše myšlenky a směřování tak silný vliv, že formovat jej znamená také formovat našeho ducha a naši vůli. Působíme-li na naše prostředí, působíme tím zároveň i na svou vůli. Avšak jaké prostředí si vytvoříme, závisí velkou měrou na nás; tedy na tom, jak uspořádáme onu směsici lidí a věcí, jež nás ovlivňují. 
Naše prostředí totiž není vše kolem nás, ale pouze to, čeho vlivu podléháme.
Jakmile nám zkušenost umožní rozpoznat předměty vyvolávající v nás škodlivé pocity od těch jež v nás probouzení příznivé smýšlení, neseme odpovědnost za vlivy, které se obrací vůči nám. (Otec Abba)

Poslední verš dospán před zazvoněním budíku. Jedničkářka Švédka. Opravuje garsonku. Navrhuje interier a řídí práce. Naplánovaná túra pro městského hejska Jaye. Svatý Kopeček. Počasí vybrané, diskuze nejen na odborná témata. Útěk od jídla a shakehandplus milk před odjezdem. Nebát si vybrat. Nemít záložní plán bé. To Jay už si někde stýskal. Retro. V podání žen po třicítce.
Pěkný den prožit.

JayJ

Konec zvonec japonec

Tisícaosumdesát fotografií kamaráda a jeho manželky. Sňatek bleskový. Hostina v úzkém kruhu. S Mazim iniciace do rodiny za doprovodu hlasu Míši Davida.
Bowling a čoud někdy jindy. Na rodinu mám čas přeci kdykoliv.
nealkoholický jezdec JayJ, budoucí Alfista

Moje ženské problémy

Svatební obřad kamaráda Davida, Petry plus junior. Fotograf za řízek. Dar mnišská hořčice a přání diktované přítelkyní bratra pokrevního.

Zpětně z Polska.. Jsem doma. A docela v pořádku. Dilema nočního cestování na kole. Bez světla. Kristínka, mnišský život a realita.
V týdnu, safari kolečková výprava za zvířaty s mineralogem a mámou.
V očekávání přílet švédky, co má vše vždy püntlich naplánováno. Proto neděle v Olomouci. Nedá si říci a ještě se těší.
Pracovní týden schůzovní. Jeden den v saku. Žena v domácnosti nezhodnotila soulad, Jay šel podle svého rozháraného rozumu. Přesto Iva hodnotí úpravu velmi dobře. Mlhař Milan nebezpečně křižuje silnice s Turkem.
Jitka návrat z teplého jihu s opálením i tam kde moravské slunce obyčejně nepálí.
A ICQ massage Evička.
Tento týden přestože studený podzimní, naplněný optimismem z nalezeného smyslu. Starý lišák čtenář myšlenek a taktik k tomu. Čekám na první zprávu mailinglist klášter.
Doma setrvalý stav bez matky v domácnosti. Děda přikurtovaný k lůžku v nemocnici.
Jay si přeje kapku testosteronu, zapomenout na libido, spadnout v náruč anděla.

howg

JayJ-at-womens-world

Ve jménu Mertona

Naše slabost by nás neměla děsit, protože ona je pramenem naší síly. Libenter gloriaber in infirmitatibus meis, ut inhabitet in me virtus Christi. Síla se zdokonaluje ve slabosti a naše úplná bezmocnost útočí tím více na Boží milosrdenství, které k sobě volá chudé, malé a těžce obtížené. (Thomas Merton, Hora sedmi stupňů)

Žil jsem ve světě Thomase Mertona. Po několik dní v klášteře trapistických mnichů. Kontemplace s knihou Hory sedmi stupňů, zpívání žalmů, zpytování se při čištění zeleniny, kadidelnice, obrývání stromků, vážení ovcí. Souhlasil jsem od počátku s hlubokým duchovním zážitkem. Děvkař,..s tužbou nabýt pravého pojetí Boha; rodíme se s žízní poznat a spatřit ho, a proto nemůže tomu ani být jinak. Tohle známe všichni, i Jay. To vnitřní volání, uvnitř neodbytné, niterné, osobní a veskrze vlastní; a natolik milující, že dovolí mít vlastní vůli. Že víme v každé situaci, jak se zachovat, když tento hlas `svědomí` uposlechneme. Přijel jsem s touhou po milosti, která se nedostavila. Vyprahlý a postupem času apatický, bázlivý v temnotě vlastního já. Četl jsem stránku za stránkou a prožíval ne Jayovi neznámé události v životě Thomase Mertona. Zůstala mi hluboká nejistota. Z Mertona později buddhisty. Z abba Samuela.  
Zítra to bude dobrý...

Příliš mlčenlivý Jayi na trapistické mnichy.


~ Ještě tě to baví?
Jenže mě to nebavilo od začátku. Nemuselo.

Dny jsem obětoval. Za celou rodinu, Martinu a její vztah, za Maziho seznamkování, Robertovo vykoupení; za šéfa, kolegy; nemocného mineraloga, staré rodiče, budoucí svatby; hříchy, vášně, touhy, zbabělosti, strachy a smyslnosti; a mnichy, především Petra pronásledovaného zlem.


~ Tančit nebo bojovat?
Přesto myslím, že vše mělo smysl. Cesta, setkání, nejednoznačnost. Léčit apatii. Přijímat co je dáváno. Překonávat strach. Očekával jsem supermarketové dobrodružství, objevil vnitřní slabosti. Doma vyhodil Foltýnovo unikání Od sebe k sobě. S jedinou nedospělou myšlenkou- Utíkat.

Již od doby svého obrácení jsem měl mít dostatek úsudku a pochopit, že pravou příčinou válek je hřích.
Kdybych byl přijal dar svatosti, který mi byl při křtu nabídnut v listopadu 1938, co vše z toho mohlo vzejít pro svět! Neuvědomujeme si, co vše může způsobit jediný svatý. A přitom svatost je silnější než celé peklo dohromady. (Thomas Merton, Hora sedmi stupňů)

Mirek Jay Dušín

Tulajda

Bulharsko, Chorvatsko, Krkonoše, Vltava.
Bohaté léto. Cestování, plavání. S kamarády a rodinou. Dovolená se uzavírá. Zítra destinace Toužim - klášter s mnichy. Tečka.

Zážitky z Vltavy s kakaově blýskavou vodou a přiopilými loděmi kolem.
21. 8. 2010 - 20:53 Pořádně se opijte. (Zlatá Koruna, Kemp)
21. 8. 2010 - 22:20 Pěkně si zašukejte (Zlatá Koruna, Kemp)
22. 8. 2010 - 00:02 Dáme si to ještě jednouuú (tamtéž)

Seznamkový guru Luboš, Beran Michal, element Kamča, solární Fanda a sombrero Píp.
Jay se nebál šlajsen jak posledně na střední. Materiálno až na půdu. Vychutnávka.
Češi neváží svého bohatství. Tupé chlastání, náhodné kalhotkové stahovačky a diskuze první cenové před potomky.

Přesto Jay spokojen. Sociální integrace dříve nevídaná.

Integrovaný JayJ

V klídku sámošky

S Mazim na zadním sedadle. Koupání v lomu s křišťálově voňavou vodou. Festival ekonatura s kapitalistickým vstupným. A rodina. Svatba kamaráda DJ s přáním štěstí. Focení do vybití. Úklid statků pozemských. A dlouhé spaní, po nočním děsivém hromobití do přiblbosti.
A ještě jsem. Nejen z hromů, povodní, svatebních oznámení. Z knížky. O utíkání. Od sebe k sobě. A dlouhého vyspávání.
Ukládám se. Na zítřejší roštování.
Se zprávami ze Švédska v mobilu.

JJ

Báječné Krkonoše. Báječné zážitky s kamarády...

....
Jasně že vsetínský donchuán a lovec rajských příležitostí neodpověděl ani teď. No jasně. Mělo mě to napadnout už na Vsetíně. Když na něj tři hodiny čekám. Volám do baťohu, schránky, buším na dveře, čerstvé letňáky nechávám hnít na zápraží bytu a píši sms bez odpovědi. Prostě kamarád.
....

&Back to Krkonosche
Nou problem,- to bych chtěla slýchávat každé ráno.
Nádherný pobyt. Počasí proměnlivé, voda s blátem za trenkami. Přesto. Švédští bratři (M a Juan) v outfitu do severských nepříznivých podmínek. První kuželkářská liga Mira. Magistra Nella s koněm vod Prahi. A Švédka.
Pravidla, pravidla, pravidla.
Dívka z hor a přehnaná romantika. Křičel jsem v prvních hodinách nového dne báječné pravdy nestřízlivého turisty. Jasně, že ráno jsem se styděl. Nic nechápala. Ani po dalších diskuzích cestou do kopce. MTB.
Kašlal jsem na kolo. Duše fuč, řetěz rozhozen. Dnešní dohra telefonická. Sama sebou a žít s tím co máš ve Švédsku. Ahoj.

Salámista na pohodu
Cestovní povídání s Mirou. Otevřené a osobní. Stejná krevní skupina. Kuželky přijímám. Hustě sněží, cestu klikatou dlouhou krájíme krok za krokem z Vrchlabí.

&Back to Jay
Týdny se chystá do kláštera, aby nakonec souhlasil s vodáckým retro reparátem Luboše. Návštěvou kolegy po zázračně uzdravené nemoci. Čtením lascivní irské knížky. Otročinou s nervním velitelem rodiny.

Vlastně je Jay spokojený. Přijímá co přichází s rozmyslem. Je rád nad bratrem, že neskončil podobně jako JF útěkem. Prohání ho borrelioza. Protože nic neni zadarmo přece.

Měl by brečet nad prací, že zas spadne nahubu. Jenže nebude. Fajn kolegové, fajn studenti a že šéf je egoista nezapomene. Neosobně.


Jaký si to uděláš takový to máš. (Chinaski voe)
JayJ

Noční ptáci

Zima na nohy kandidáta strany za sexuální zdrženlivost.
Okurky v láku, batoh sbalený.
Posun. Krkonoše zítra ráno.
Martina žárlí a myslí na svatbu při cestě na Velkého Psa. Švédka píše přání na noc. Mazi kvituje.

Dobrou pěknou noc láskám
JJ

A Little bit of love

Ty malé náhody. Co nejsou náhodami.
Dny žít s vědomím, že vše co se stane není náhodou.

Že Jayi.

Zkus to //

Co v tomto čase zásnub, svateb, úrazů a rodinných dovolený dělá Jay?

//Zkus to se mnou

Nedělá nic. Tedy.
Mimo.
Mimo praktikování kontemplačních technik nad doušky libového bratislavského párku do hustých nocí (pozor jen 18-26).
Mimo ranního vstávání do práce, kde ženy od studentů dostávají nabudku.
Mimo domácího štěstí s rodiči, prarodiči, psy co žerou ABS.
Mimo vlhkého fotografování sportů, hustého plavání v bohaté tuzemské vodě.
Mimo sjíždění Naděje na Jadranu bez smyslnosti na sedum.
Mimo pýchu z neurčitých trápení a nutellových touh obžerství.
Mimo čirého kamarádství s obtloustlým smyslníkem ze Vsetína, občasnou naturistkou Jitkou, nepřiznaným adamitou Mazim, otcem bez papírů Davidem a rytířského s mineralogem.
Mimo posilovacích cviků pro náladu a sprchování teplou vodou (že se nestydí).

//Zkus to se sebou

Sebedarování není jednoduché. Sebedarování může ústit v hořkost, vyčerpání, frustraci, zapomenutí na své potřeby, ba i v sebepopření.
Když jsme se pro sebedarování sami nerozhodli nebo je skutečně svobodně nepřijali, či když pohnutkou k němu není nezištná láska, má negativní účinky. Někdy se rozdáváme z určitého, ne vždy vědomého nátlaku: ze strachu říci ne, z obavy, že nebudeme druhými přijati, z citové závislosti, kvůli voluntaristické nebo perfekcionistické povinnosti, kterou jsem si sami uložili z pýchy nebo pocitu dluhu. Stává se též, že máme psychologický sklon cítit se povinováni stále dělat všem radost, ba ustavičně zaujímat postoj zachránce. Zdánlivá velkodušnost může vycházet z nahněvanosti, z potřeby dát lekci druhým. Existuje velkodušnost, jež je kalkulem, podvědomým kupčením: dávám mnoho, ale s cílem dojít uznání, citové odměny, posílit svou identitu...
Všichni jsme to zakusili: lásku přijímat je dobré a nutné, ale v konečném součtu láskou, která nás naplňuje, která nás činí šťastnými, je láska dávaná.  (J. Philippe: Volání k životu, 2010)

 ...a vás zalije hluboká radost. Žijte s rozvahou a pokud možno co nejupřimněji! (O. Jeroným: Umění naslouchat, 1995)

Actually Love
Upřímně, teď si nejsem zcela jist, zda jsem dostal kulkou mezi lopatky nebo lopatkou mezi kulky.

Akademik JayJ

Mezi dvěma cestami

Jedna bulharská, druhá cesta chorvatská v očekávání. V tomto mezičasí je prostor. Pro marmelády, trávníček, Velehrad, babičky a dědečky, kamarády a dky a na čtení.

Každý člověk, který ve svém srdci nosí vznešený cíl, si vybírá vzory a neustále k těmto vzorům vzhlíží. Své vzory si může vybrat mezi velkými vědci, umělci, vojevůdci; mezi svatými a lidmi modlitby. Vybíráme si je za vzory kvůli jejich osobní hodnotě. Jak ale přišli k té vysoké osobní hodnotě? Všichni bez výjimky měli v sobě určitou hnací sílu; jakési malé "něco", ukryté v hlubině jejich srdce, o co pečovali a co rozvíjeli, a co jim také umožnilo, s ohledem na osudové určení každého z nich, překonat všechny překážky a vyrovnat se se všemi nezdary; malé "něco" v hlubině jejich srdce, bez čeho by nic nepodnikli a v ničem nepokračovali; bez čeho by byli pouhým stínem sebe sama. Jak nazvat to "něco"? Síla? Plamen? Či ještě lépe: kousíček kvásku? (O. Jeroným: Umění naslouchat, 1995)

Co má Jay z první cesty ve svém srdci? Pamatuje si vůni lipového květu po celém Bulharsku.

Vše na drátkách. Profesor žárovka zajistil ke spokojenosti aplikantů. Město studené počasím, Vitoša nad kolejemi, psi ve městě.

Konstantin i Elena, letní výuka s pláží; opékačky s místními kočkami pod nohami, tance, víno, melouny a slaná voda. Doma si Jay pamatuje škrábání v krku a časté chození na toaletu.

...a pozdravuj Martinu. S večerní modlitbou v úplňku.

A doma Jay pár dní v klídku, pak znova ta normalita.
Zjistil, že některé věci nesmí i když může. Že návrat trvá dlouho a je bolestný. Vybral si tu druhou. Tak ať mu to vydrží.

Gospodin J

Respekt s L. Smoljakem

..úsilím člověka prosazovat společensky dobré věci, je podle mého názoru strašně důležité pro smysl života. Řekl bych to takhle: vy o něco usilujete, a to úsilí se vždycky spojuje s jistou nadějí. Myslím, že hlavní těžiště naděje nespočívá v přesvědčení, že ta věc dopadne dobře, ale v přesvědčení, že to, co děláte, má smysl. To může přijmout i pesimista: víte, že něco nedopadne dobře, a přesto za tím jdete a prosazujete to, protože máte pocit, že to, co děláte, má smysl a je to správné. To je můj druh optimismu: dělat věci, které mají smysl. (L.Smoljak, Respekt 24/2010)

... V otázce americké základny se koncentruje náš postoj, naše zodpovědnost za národ, za národní zájem a za to, jestli jsme solidární se svými spojenci. To je velmi vážná otázka a mají ji rozhodnout čtenáři Blesku, kteří když se jich zeptáte, co se nového dozvěděli, tak maximálně vědí, která zpěvačka si dala udělat nové kozy. Tito lidé budou za nás rozhodovat o naší budoucnosti. A nejen naší,.. (L.Smoljak, Respekt 24/2010)

Monika, podpis mlčenlivosti, cenzura příspěvku, tlápání o důležitostech v čase bez vedení.

A na co se JayJ těší příští týden?

již brzy v sedmi novinách

JJ

Na Berlín

Ty snové výlety. V noci s mapou po dálnici na Berlín.

~

Paní Dračice. Starost o těžce nemocného syna. Jay nakoukl do jejich života a stal se posluchačem. Životní spojení dvou lidí, kteří mají jen sebe. Morče a Jay nerozumí všemu co říkají; a že toho paní nahovoří plno. Hovoří také k Jayi. Také to není náhoda. Kolikrát se mi nechce. Jistě. Nikdy se mi nechce. Utekl bych mnohokrát.
A proud slov ubíhá. Jerry. Nemocnice. Teploušci. Záchrana před udušením. Kamarádi. Kameny a třešně. Dobro. A zlo. Souvislosti. Nemoci a laskavost. Obyčejné věci jinak.

~

Odcházím. Vždycky odcházím s obtížemi. Navíc počůraný morčetem.


Snový Jay odlétá.

JJ

Salámista s obezřelostí sobě vlastní

Je ti jasný, kde to všechno skončí?!

Včera na kole u vody, poprvé venku se vykoupat. Večer průtrž, padaly stromy, střechy, blesky, bál jsem se, elektřina nešla. Dům s novou fasádou, zateplením a slunečními kolektory vydržel. I když sousedovi spadla stará lípa. Minimální škody, jen vlajku s lanem jsem nenašel.


Svět má své filmy a divadla, zábavy, rozkoše, řeči, svůj hluk a pohyb, a uprostřed této plynoucí plnosti nečekané a nepochopitelné prázdno. (Dopisy bratru Patrikovi, 2002)


Dvě cesty neustále před sebou. Být na jedný znamená vrátit se později na druhou. Paralelní. Život na ostří nože.

Bezděky.

Takhle se žít nedá dlouho. Celá společnost je v tom, celý svět.


JayJ si prožívá svoje malévelké osobní, vnitřní souboje. Zdává se mu o městech, cestování, mořích. O bloudění. Vnějším a vnitřím.

Vybila se mi dneska baterka. Takže fotit budu zítra.
JayJ na prahu konce nedělní noci

Vše co nás poutá

Chtěl jsem napsat něco smířlivého. Hlubokého a pro všechny. Něco. Jenže to něco nepřichází. A
Jay se potřebuje vypsat.
Takže si půjčí pár slov, jak se to dělá nejen u diplomek.

..nauky staví do popředí aspekt psychologický. Analýzu vlastního já, vlastní senzibility, svého vlastního sobectví a konfliktů. Jde o analýzu, jež obviňuje sama sebe. Probůh, jen to ne! Nedělejme si z vnitřního života komplex navíc! Nepostoupíme ani o krůček na cestě k 'radosti'. Mnohem spíše potřebujeme sledovat cestu, jež nás vede, a potřebujeme zároveň, aby nám někdo ukazoval cestu kupředu.. (O.Jeroným, 1993)

Zmokl jsem. Zmokl jsem s radostí v Bratislavě na inline skate, zmokl jsem dnes v Brně, rozjasnilo se v klášteře o víkendu, unikl vodě včera v Praze.

Dvě poloroviny. Střídají se. V žití na hraně.



Kupředu!


"Dude, your perspective on life sucks."

JayJ

Kajda

Kolikrát se už mě a tobě tohle stalo. Milión možností a voleb. Svoboda. Čas. Prostředky. Celej život. Budoucnost. A přesto víš, že když se do toho pustíš, skončí to stejně. Můžeš mít tisíce a tisíce stejšnů, růžolících dětiček, erohrátek s kýmkoliv, zbožných přání, pracovního nasazení. A vždycky to skončí stejně. Rozmazané. Postupně ztrácející intenzitu a výpověď.

Sedim v tričku STRESSEDOUT. S večerní tmou. Tichou. Až na štěkot kousavé potvory.
Sobotní jaksetovezme rodinná pohoda, úklid, psaní článků pro svět. Návrat bratra z Ameriky bez amerického snu.
V radostném hokejovém vítězství.


Plno událostí za minule. Děkuji za ně. Nezúčastněně.


Mahi Mahi
JJ

Mléčné příhody

Namokl. Notebook při odečítání viníků vysoké rychlosti. Kdo mohl čekat, že bude pršet déšť.
Minulý týden doznívala happy nálada; až přes víkend se vrátil ground zero. Klasický dvojboj se přemění zítra při schůzi v trojboj.

°zhruba minulý týden
Mazi o víkendu venku. Mílovými kroky ku zdraví. Točil video, po dlouhé době na vzduchu a mezi svými. Klepala se mu ruka, přesto pivní konzervu nevylil.

Wanda zoufá. Má moře času, prostoru nové země, čerstvého vzduchu, jara a dědictví předků. Moje dobrá nálada skórovala. Odvoz půlnoční, rozloučení dychtivé a spánek u slaměné vdovy.

Vsetínský guru a lovec erotiky. Odpověď na sms se protáhla na neurčito. Vybité baterky, kredit, v ledničce jen mattoni a plno přesčasové práce v krachující firmě.


V týdnu hudební odpoledne; frekventanti se opájející rumem s kolou za dvacet, z kaufu laciné víno s velkým objemem a slivovičkou. Dávám přednost asii. Před pódiem H s láskou a nutná změna zorného pole.


Co dál...jayi? Mniši radí plánovat krok ne dalekou budoucnost. Jsem unaven cestováním bez cíle a obsahu. Nechám proto být plány a cesty. Sbírám bylinky, jím závodně a chodím posilovat fyzičku vedle psychičky. Jezdím autem, půjčuji CD, směju se zase Marušce letušce. A píšu si s opatem a bankou, když s nikym.

Tak jo, na poměrně dlouho pokoj

:: co to je "poměrně dlouho" proti Věčnosti?! (buty)

Votom to je Jayi

Polízanice duchovního stavu

Benedicite dominus.

Vracím se v myšlenkách zpět do posledních dní. Tak intenzivních, že naplnili i následující hodiny doma. Otec domácí těžce onemocněl. Hospodářství zůstává na synech. Tak nějak podvědomě mě to táhne zpět. Směšné je moje razantní ne při příjezdu. Už během cesty mi mělo být jasné, že tohle nebude výlet.

Přijedeš si ujasnit pár věcí a najednou jsou bezvýznamné.


Požadavek víry je: Napřed milovat, abychom mohli poznat, zatímco mnozí lidé chtějí napřed poznat, aby mohli milovat; 
i když to dělají naopak jakmile se zamilují. (André Frossard, 1992)

Radost až do Brna

 ...
"Jestliže se ocitáte v klášteře Nový Dvůr, není to dílo náhody. Pro věřícího člověka náhoda neexistuje. Přivedla vás sem souhra okolností nebo událostí daných Prozřetelností; pro čas usebrání, modlitby, pro posílení víry." (2010, Nový Dvůr)
 ...

nebyla to náhoda

Ocitl jsem se v Nových Dvorech. Klášter. Dovolená. Mniši. Mladí kluci. Bratři. Bílé prostory, moderní, elegantní, prostorné a teplé. S otcem Jiřím, Staňou a Maršálem Pétainem.

"Tak co, dobrý?"

Píšu tento text, a bratři už spí. Budíček ve tři ráno pro spásu světa. Pro radost z bezprostřední existence. Za zpěvu a odříkávání starozákonních žalmů.
Nechtěl jsem chápat ani se ptát. Nebylo na co. Otec Samuel opat. Uhodl - viděl.
Mnich na několik dní. A rozhodl jsem se je prožít.

Radost. Naplnila veškeré bytí.
"Dobrý."

Co dál, "šéfe"?
Návrat je hozením do bláta. Včerejší sms bratrovi pokrevnímu:
Ahoj, ovce a umyvani nadobi. Citim se jako doma. Zpivam zalmy. Mel bys problem odjet jako ja budu mit zitra. jj
Jeden krok. Odevzdám vše. Touhy zůstávají. Mám se rozhodnout. A nechám je přijít. Obě dvě, ať se rozhodne.

Radost. Těžké ji udržet. Snadné ji ztratit. Spadnout na skálu.
Není to na škodu. Není chybou.

bratr J

Deus ex Machina

"..Sen, který nás nutí každé pondělí vstávat z postele a pracovat na věcech, jež nás nebaví, nenacházíme v nich naplnění a smysl, anebo se nám vysloveně příčí. Takovéto představy nám pak vytvoří vězení, které nevidíme, necítíme, ale které nás přesto ovládá, ať spíme, či bdíme."  (T.S., 2010, blog)

Dobro a zlo Tomáše Sedláčka. V přeplněné posluchárně. Podle knížky usedlý šprt ekonomických textů, šoumen v reálu. Odnáším propocené tričko a podpis do knížky.

°Minule.
I luv U, honey my. Croatian boys and russian girl Nastasia. Vizovická smršť.Výšková budova a první koulení bowlingu. Studenti ve večerní škole Starobrna.

°Nedávno
Ondrej ze Slovenska. Vedoucí, zvíře. Mnoho společného. Zálibu v jídle především.

°V brzku
Klášterní tajemství ticha. S Jiřím a montérkami.

A skutečně?
Nečeká nic převratného. Štresy. Možná pátek naděje. Možnost s někým být je nereálná. Není možné. Smíření nepřichází. Přesto, naděje zůstává.
Hm


JJ

Umírat každou vteřinou

"Život je strašně krátký. Nemám čas kývat ze zdvořilosti na věci, na které kývat nechci. Může se stát, že tu zítra nebudu. A ten čas, který tady mám, přece nestrávím s lidmi a věcmi, které nechci. Nejdůležitější je, abych pokud možno vychovala děti až do dospělosti, abych je ochránila. Ostatní je v porovnání s tím nedůležité.

Když člověk nahlédne do tváře nějaké definitivy, přechodu do jiné dimenze bytí, přestane nedůležité věci řešit. Najednou je podstatné, jestli se milujeme s partnerem, jestli máme zdravé děti, jestli je milujeme a ony milují nás.

 Hlavně jsem pochopila, že nemá smysl lhát ze zdvořilosti nebo někoho šetřit. Když se mě pak někdo na něco zeptal, řekla jsem mu pravdu. Bez obalu. Ale spíš to asi mělo význam pro mě. Utvrdila jsem se v tom, co je důležité. Dříve jsem cítila, že by člověk neměl lpět na ničem. Jenže ono to dobře funguje do doby, než začne jít o děti. Pak by člověk dal vlastní život za to, aby byly zdravé a žily. Oželet tuhle touhu, nejpřirozenější pud, který se asi nedá ani rozumem ovládnout, je hrozné.


Určitě vám můžu slíbit, že jednou umřu. A můžu vás ujistit, že v tom pro sebe nevidím nic žalostného. Není to nic tragického." (Radůza: idnes.cz, 2010)

Mám víc než si zasloužím. A tohle zapomínám.

Budelidáno, JJ

Když zbude jenom naděje..

Symbolika osobních Velikonoc a ironie života. Vplula do dnešního dne.
Chtěl jsem napsat příliš, než vládnu prsty a rozumem je dáno. Proto..

#objektivně.

Potkal jsem bývalou lásku. Vyhýbali jsem se dlouho. Letmě se viděli, obcházeli, nechtěli mluvit.
Až dnes. Nešlo jinak. Jedna místnost. Nebylo kam utéci. Čau. Paf.
Příjemný den. Pocity obroušené vypluly na povrch."Tebe bych nikdy tady nečekal."

Za dnešní den můžu poděkovat. Že jsi. A že život je naděje i v sebezoufalejší situaci.

Poklady dnes otevírá

Jay

Study Curse

Od rána pondělní šílenosti. Luboš se stal majitelem nového mnohoosého stroje. Po ránu nasral. Vyplaval jsem přehlížení šéfa ve studené vodě. Přesto. Nebavilo mě se ráchat. Do sprch na horkou sprchu, modrého bloďáčka a trenky nahoru. Návrat překládat coursy na cursy.

V pátek Martina tucha. Že bude nějaká skrývačka, hloubala. Uvidíme co se vyhloube.
Jen neusnout s posunutým budíkem.

Bye
JJ

Emere

Dny mají smysl pro ironii.
A oplácejí nevšímavost.

Emere. Seděl pod Moskvou. Přiletěl překládat do turečtiny. A ocitl se v UH. Povídání, srkání limonády. Shy person jsem. Romantická kategorie. Krásné provokace. Bez bonbónku.

A ve středu stejný podnik, jiní lidé. Julka a Josef. Zvolenští partneři. Povídání. Pracovní, uvolněné, vizovické nejprve. Luboš rezignoval na něžnosti. Seznamkové lovení.

Severská lovkyně Vanda z švédského mobilu útočí. Osamělá. Má další cíl. Přiletět zpět letadlem k zubaři.

A dny jdou stále za sebou. V minulosti se babrají, budoucnost líčí narůžovo a přítomnost zakrývají.

°°JJ

Masáže

A zkoušeli jste mě restartovat?

V práci od rána nasíračka. Zbytečná. Nutné aplikovat bratrovu metodu pomalého samopřicházení. Výuka bezprecedentně jedničková.
Velký Honza neodepsal. Laškování skončilo. Ani lákání do ZOO na zvířatka nepomohlo. Nedostal jsem NE.
Návštěva Maziho, četl Matku Terezu, na krku pravoslavnou ikonu a tričko PizzaHut. Na cestu mi udělil samotářské požehnání podle internetu.

Minulý týden hodně cestování.Miskolc. S Lubošem vlakem. Před druhou přesedačkou druhá láhev dopita. Minul jsem vlak a Luboš se ztratil na WC. Na místě lovil seznamovací triky podle brožurky, skóre 0:2. Kouzlo platilo na Rumunku a Maďarku. Oblíbil jsem si tokaj.

S sobotu Praha pochod. Nesl jsem vlastní kříž. Páter Jiří fascinoval svou přítomností.


A neděle zpomalení do extrému.

Mazi má pravdu, jako mniši. Není štěstí v žádném předmětu ani ději světa. Sice to neřekl, ale dokazoval na příkladu seznamky. Pět měsíců na internetu v jedné místnosti dělá své.

A co Jay? Pustí se znovu po restartu do života. Čeká ho odepsání na maily během relaxpobytů.
Vzít místo recenzenta, a dobrovolníka. A zítra do posilky.
světu mír
JJ

Tělesné potřeby

Posilování během dne. První krok. Cítil jsem třes, v rukou, nohou, v hlavě hukot. Výtahy zachránily. Lepší fíling se nezkazil ani při reálném rozbíjení betonu.
JJ - hledej tři smysly a další získej

Pohádkáři

Organizovaná cesta do Šumperka. Seminář. Plný pohádkářů a placiček. S trochou bíla po kopcích.
Ironie cesty. Bludov-zastávka.
nojo

Emo bačkora

Naopak, usnul jsem a spal. Ale vstal jsem dřív. Nemohl jsem dospat.

Martina mi sestřih nazvala emo patkou.

Emo patka pro čtyři chlupy.
Události s rychlým sledem. Soustředil jsem se na jediné. Odvést máti v pořádku k doktorovi. Nebo ne.

První moment. Menší, štíhlý a obratný. Savec. Nervózní. Bez výraznějších známek napětí. Jistě, oběd proběhl. Mnoho lidí. Debata taktická. Soustředěnost poloviční. 
Byl tím co jsem si představoval a čekal. Naplánoval další potkání.

Objektivně. Dnešní den byl obyčejný. Mboy si dá větší pozor na setkání. Jayj nechá věci být. Stejně ví, že sám nic nezmůže. Psát zamilovaná psaníčka, tisíce love v jedné smsce. Naděje zůstane.

Stát se otrokem nutnosti odmítá.

Ahoj, JayJ

...jsi tajemný

"Chci poznat pravou lásku, chci ji prožít. Vím, že je času dost, proto nikam nespěchám, ono se to časem poddá, doufám teda. Sex mám taky velmi rád, tak prosím pro ty tzv. moralisty, kurva nechte mě v klidu, nesnažte se mi promlouvat do duše, myslím si, že jsem už dost starý na to, abych věděl co dělám, takže když hledám sex, tak ho hledám a vám to může být u prdele, stačí vám jen překliknout." m.b

Pokračování stále stejného příběhu? Poznání? Začátek?
Ty jsi tajemný, tahle slova mi zní v uších po letech. Dnes večer znova ožily. V jiným souvislostech.
Ostříhaný a zítra po plavání s kartičkou menza klubu před rektorátní knihovnou.
Znamení a náhoda.

jayj

Proč být alkoholikem

 Minulý týden začínal slibně. Ráno v pondělí jsem vstal brzo jako obyčejně. Práce, dobrá a ještě lepší nálada. Nešel jsem plavat. U bazénu jsem zjistil, že je sanitární den. Luboš večer vodu zkusil a celý týden s červenou pusou litoval.
Úterý pozdější vstávání. S bratrem autem do města. Jako obyčejně přesně načas. Normálka. Myslel jsem si.
Středa duo Patrik a Patrik ve výuce. Odešli před koncem. Neříkal jsem nic. A přišla Drahomíra. Josef druhým dnem v léčebně v KM pro alkoholiky. Dobrovolně. Tříměsíční kůra. Dobrý krok. Obávám se, že neřeší příčinu. Jeho život se ubíral jinam než si přál. Jednou stačilo na plese oslovit holku, koupit jí čokoládu a už to jelo. Manželství, zůstat na Moravě, mít blízko tchyni a mámu. Jeho sen byl Čechy a zahradnictví. Tady jenom alkohol a neuznání od manželky.
Jenže kdo to má lehké...že.
Přihodím, že šéf byl shovívavý a zaplatil. Pojedu do Maďarska.
Čtvrtek luxusní den. Dovolená. Pozdní vstávání, snídaně, návštěva blesková babičky a dědečka. Oběd s tetou. Nové trenýrky. Vození dřeva z lesa.
A v pátek volná diskuze s profesorem. Oběd vegetariánský. S bratrem pěšky na veterinu.
Mnoho se událo. Mnoho polaskalo.

Tak.

Nový týden na spadnutí. A chci splnit přání, prožít si co si zasloužím a na konci týdne si vynadat.
Uvidím, co mi nachystáš.
Spravedlivý JayJ

Změna

Dnes jsem tento blog zveřejnil. Identita a můj život jsou od teď veřejné, stejně jako doposud byly mimo internet.

• stránky mají div style="visibility: hidden" pro snadnější spojení identity
• v pozadí běží několik počítadel a google analytics
• a budu psát jen žblebty co mě baví.

Ahoj,
Jayj

Povinnosti každodenního žití do krajnosti

Probouzím se s tím, že všechno tento den bude lepší. Já budu lepší. Milejší, usměvavější a laskavější. Ranní meditace naladí na správnou vlnu. Jde o rozhovor se sebou, s vnitřním Bohem. Vyříkáme si věci a nálady pěkně naplno. Mluvím, on moudřejší ví a mlčí. Stejně jako každý den.
Poslední dny - si přeji.
Mám úplně vše. Dokonce i dobrou náladu od cesty (:)
Mám víc než devětadevadesát procent všech lidí. Závislosti nejsou a když, vím o nich - viďte noční brouzdání obrázkovým a hýbajícím se internetem.
Poslední dny si přeji mít rád. Bez podmínek. Bez představ. Skutečně a opravdově.
Věřím, že bude mi dáno. Buď se dovězvědět, proč nechtít. Nebo si žít s tím co chci.
A ten vnitřní Bůh o tom ví. Pereme se. Shazuje lišty v koupelně. Slyší mě.
Dává mi vůli, kteou respektuji.
Proto večer se znova potkáváme. Já už ne tak usměvavý a plný energie jako ráno. I když rezignovaný tak s nadějí.
S nadějí, že zjistím pravdu.

S důvěrou v srdci,

A proč povinnost žití? Dostal jsem jej, užívám si jej, ničím si jej sám ale sám si jej nevezmu. Povinnost prožít si svůj den. Jaký sis ho vytvořil, takový ho máš.

A konec fňukání
j.o.jo

Alter ego

Hlučný den. Plno práce, vzruchů, rodiny a diskuzí.
Zabíjačka. Ukončení života pro maso. Snadné.

Josef po svém léčebném excesu se choval jako milius. Prý na práškách stejně jako jeho polovička. Nelitoval jsem ho. Bál jsem se o něj v pondělí a úterý.
Jitka unavená. V oblacích. Nohy nenechává na zemi ale na posteli. Holka sní. Mám dojem, že ve svém věku se už neprobudí.
Svatý František a svatá Klára. Milosrdenství přenesené do skutečnosti. Nedat na vnější vlivy a názory.
Liduše a přítel Ladislav. Kotel rad a nápadů jak se co dělá u nich na dědině. Lidová léčitelka svou energii využila pro přípravu škvarků.
Slunce Otec. Oči plné únavy, dělby práce. Koníček komandování.
Milionář Petr a žena Gerda. Věděl o novém majiteli nemovitosti. Viselo to ve vzduchu. Vyptával se ale všech, jak se žije v důchodu.
A jay rozvážel. Dědečkům a babičkám jelítka a namontovat žárovky. Mazimu a rodině, hladové po společnosti a polévce.
Mazi v depresích. Do kterých bude víc a víc upadat. V samotě. Vím.

A proč Jay píše AlterEgo? No, řekni.
Že
žiješ druhým životem, bojuješ s představami a občas poslední dny vyhráváš. Že snažíš se lapit za pačesy každou vhodnou společnost. Boie. A že bojuješ. No jen to řekni. Sereš na náboženství, peklo v představách. Že nestydět se a jít za svým není egoismus, ale cíl. Že snahou všech je žít, přežít, bát se, milovat, poddávat se. Usínat večer, že ráno bude líp. Že nejsem to já, kdo je po krk ve sračkách.
A věřit.
páčko
JJ

V rozporu

Pozdní vstávání. Přesto brzo v práci. Na devět. Potkávám duo Patrik a Patrik. První věc, potěšit šéfka svým příchodem a dotazy. Pak návštěvy kolegů. Čtení prací. Výuka s mnoha čísly. Tomáš s novou naušnicí. Kouzelník v přední lavici.
Pepa se vrátil z tahu domů. Bez dokladů, brýlí a se složenkou ze Stanice.
Večerní přednáška Konflikty a první konflikt jestli mám diskutovat.

Shrnuji, nic převratného, mnoho podnětů, málo zájmu, ráno pohladilo, k večeru Olda v kombinéze.
bezezsmyslu JJ

Sleduji ZOH

S rychlostí běžce zimních olympijských her. Dnes s nulovým zájmem o svět kolem. Adrenalin zvedla jen paralelní výuka více předmětů najednou. Mlaďoši nestíhali. Extáze z odvedené práce nepřišla, šéf bez vzájemného pozvedání mandlí.

Čtvrtek nevyšel. Mělo být-nemělo. Jarda Olmik nemocen. Dobíral jsem si, že strach způsobil. Naopak já byl pobledlý. Ale připraven.

A naopak
Oběd jsem přetrpěl. Jím abych žil a žiji abych jedl. Heslo se zrodilo při studeném salátu.
Wanda píše, abych jí napsal. Jenže co stále psát.
Že se mi nestýská, že má příležitost k něčemu novému, že vrátit se nejde. Že na ples nemám jít s kým. Vlastně. Jitka by šla, týjo. :)

A Robert. Macho ze Vsetína. Kybernetický život, střídaný záblesky telefonních hovorů s kamarády. Moje sms nechává uležet do druhého dne.

Minulý týden odevzdaný. Dnes není komu. A že by bylo.
Táta zůstává u společného koníčku. Pes ojebává nohu, když jdu kolem.
A kuje se kandidátka. Novystarosta bude.

Zimní mě chytily. Sníh slezl, voda na koupání daleko, bratr sestavuje výcvikový program. Během nepřítomnosti. Posilovat těleso člověčí.

Zamotaný. Závěrem. Sžívám se. Líbí se mi Winter Olympic Games.
A Věřím. Že přijde..
JJ (nebo jsimon?)

Sexmise

Ahoj deníčku,
plno událostí a zůstalo mi. Hučení. Dny strávené na netu a hledání rozverností. Bezesmyslu.
Robert se ozval. Dlouholetý, malý kamarád. Jiný rozměr jeho života než jsem znal.
To mě překvapilo. Skutečnost. A potěšilo že jsem se nezalekl.
A vím co chci. Prvně.
Poznali jsme se za pár minut. Olomik starodávný. I když nikam to nepovede. Vím jistě. Chyba není ve mně. V nás :)
Mazi bez nemocnice, TV internet. Bláznil bych z jednostranných informací.

Život je proměnný a není ani krásný malovaný ani temný a smutný.
Je prostě.
kdyz ted nevim kdo jsi ale mozna jo
A to možná drží pohromadě to všechno křehké živé oboujaké.
Dobrou noc, chlípníci.
JJ

Zimomriavky

Okna nasazeny. Mráz nemůže dovnitř. Chodím na běžky, když neuklízím po dělnících.
Schůze minulý týden s přednáškou. Masy zůstaly chladné. Mnoho povyku pro nic. Zjistil jsem další dny, že výsledky všech byly silně nadsazené.
Polka čeká Jakuba. David potěšený. Schůzi jen bral osobně, stejně jako domluvu CAx. Nemůže z práce spávat.
Není nálada psát P do KM. Odhazuje sníh. A není téma.
Přijede Miro z SK. Řeším práce studentů. Posun. Nevadí mi, že jsou mi blízcí, mluvit s nimi, radit, nechat si radit.
Wanda odcestuje. Není jistá ani po rozloučení bez emocí.
A jinak, mladej?
Jitka naštvaná nebyla. Zastavila se. Dnes v práci.
Musim někoho najít, třeba na klíček.
Práce nevzrušivě plyne, nenechávám se srát. Ani ranní návštěva šéfa nevykolejila.
Mladej se chces usadit, v teplíčku. Mít svoje jistý.
Co radíš? JJ

Není trvalého štěstí v žádném

Dnes nebylo co jsem žádal.
Sníh jak z děla. Pes vytrvalejší. Vyčúranější.
Wanda na telefonu, tlačí se setkat. To nechci. Plánuje mnoho akcí na mnoho dní dopředu. Vědět co bude sázím sportku.
Bezruký KM k ničemu. Mladý a blbý.
Stránky kolabovaly, návrat k minulosti.
Snad vánoční rohlíčky a naděje potěšila.


JJ

Blob

Bílé nahoře i dole. Víkend smutný jen počasím.
Večer jsem nemohl spát, plno plánů a nadějí. Ráno vystřízlivění. Po první hodině v práci núďa. Pocestoval jsem kolegy, odešel na oběd a do knihovny. Náladu spravila zmrzlina z globálního mixeru MCdonald co. S čokoládovým navrchu je rozkoš, Kamil obsluhoval.
S KM není si co psát. A chce si jen psát, jenže co si můžeš cucat s prstu, když nejsi vívek.
A chodím do přírody. Endorfin z běžek dostal nafrak, pes mě předběhl na všech mílích. Příště zůstaneš doma, Ořechu.
A maličkosti, sms od Wandi bez odpovědi, Robin jako kameraman v biznisu, plat pro M na neexistující účet, psaní do Zaghrebu.
A bolest očí JJ
plánuješ J se vrhnout do biznisu?

Náčelník

Ahoj v novém.
Práce kvaltuje, rovnýma nohama do problémů. Za sebou mám zkoušku, snažil jsem se. Nikdo nebyl áčko.
Polka psala, že nepsala během vánoc. Zemřel tatínek. Byla u něj do poslední chvíle.
Student přišel, umletý prst celý, prý citlivý, v dohledu další zabijačkový test. A měří. Vypařil jsem se, zavolal odborníka, dal doporučení a s tátou sněhem starým autem domů.
Wanda bude severnicí. Volala. Nechce svatbu, dělá si zadní vrátka. Nemá tam práci, a třeba se vrátí. Půjdeme na běžky.
Chodím zvyšovat endorfin. Běžky na sněhu, plavání ve vodě. Nemyslet na nemyslitelné.
Da(vi)d jezdí léčit syna. Může být s tím smířený. To nejde, to si namlouvám. Je silnej.
Táta DavidDva také nemocného syna. Kýla. Práci má. Přijme studentíky na obhlídku.

A co džej?

Jo, hele, sám neví. Do Švédska se nechystá. Ale Sofie v létě ho čeká.
Vymyslel, že si může užít tyhle dny. Třeba to má zapár, třeba bude hůř, třeba se polepší a bude na tohle vzpomínat.
Každopádně v novém jak ve starém.
A kouká aby byl
ten
JJ

Před použitím protřepat

Barevné se střídalo s černobílým. Pouťové s vesnickým. S alkoholem promícháno za zvuků soudružských hitů, očekávání, v pozadí vánoc a zábavy.
Šrumec z decibelů. Potkal jsem sousedy. Neznal jsem je. Doktorka zatřiroky. Prý jak se mám. Ani kartičku zdravotní pojišťovny neměl.
Společnost mě snesla.
Hombre, hasta la visita.
..JJ..

Svátečky

M nemocný, odpověď španělce, krouhání brambor, štěpánská procházka s rodinou a plno jídla. Nečekaný host páter z Jeseníků hovoříce o trapistech a tichu.
Mnoho televize s nulovým programem. Útlum.
Chybí společnost, večerní DJ stometrů na disko mlaďoši otuží.
Loučím se, noc nekončí.
JJ

Pavučinka

Vánoční štola voní domem. Pes kouše do prstů při chůzi. Bratr sbalil tříapůlmetrový stromek do dvoumetrového auta. Uklizeno až na chodbu. Jídla plno. A přidán jako favorit fotograf.
Báječné svátky. Kdyby bylo co dělat. Televize a internet se zajídá. Sníh roztál. Není za co bojovat, jen ležet zahrabaný v peřinách.

Pátek: Dům na vystrkově a členové VIP dopraveni. Jeden zapomenut v práci. Tříhodinový boulink, bez opičky a v chladivé zimě cesta ke krbu. Melancholie i na půdě ve spacáku.
Ráno perfektní doprava zpět se mi povedla, klouzalo, přibrzdilo se nečekaně u kolegy. Nový dům, dvě děti, chápavá manželka, uklizeno, čaj a rozloučení. Rozvoz a s bratrem domů.
Neděle: Jitka. Nemyslí na práci. Není pro ni vším. Zapoměla na kolegy a jejich oslavu. Večer ale nezapoměla. Hostina, zpěvy, šedesátka.
Pondělí: Nákupy dědečci, vozík nebral mince, stres, přechytl jsem balík vody, dlouhá cesta do práce a PearlJam, šéfovi přání pěkných svátků.
Úterý: Nákupy continues. S matkou. Původní plán o hodinu kratší. Plno lidí, mrtvý kapr, tání. Odpolko skládání dřeva. A vytvoření černé PF.
Středa se děje, chystám hromadný plánovaný spam. Melancholické nekonzumní PFko.
JJ všem

Shy

"Můj muž říká, že jsme si zbyli. Potkali jsme se na dně, unavení ze sebedestrukce, která se navíc pořád nedostavovala. Ve stavu, kdy jsme ani jeden už neměli důvod před sebou samými nebo před sebou navzájem něco předstírat." (E.Holubová, 2009)

Shy. And the shiest Jitka. Poznámka z Indie, probuzení. Jitka začala naopak zívat. Vydržel jsem celý večer. Ráno pomačkaný a vzbuzený obědem. Ples, milionáři from slumdog, robot student s tanečnicí, kameraman Otruba v rytmu tanga. Jel jsem pomalu i zpět. Tance plné bohaté vášně. Sálající energie tanečníků.
Opadávat, uvědomit si, nebát.
Nazdar

jj

Sdilet

Dlouho. Sledovat míhající se postavy, přeskakovat, vidět vše, naplnit mysl. Virtuální svět pohlcující do sebe vše i sebe.
°°Vítejte°°
Rychlý sled událostí online v matrix světě. Poslední přednáška, vtip kterému jsem se smál jen já. Nepochopili, tvrdil bratr. Ráno šéfova snídaně o jednom chodu. Oportunista útočí. David strikes back.
Realita nudí. Cokoliv co trvá dýl než chvíli a nemění se. Klipový, televizní novácký svět. Soustředěnost bod mrazu.
Syndrom vyhoření při tvorbě PF layoutu.
Robert nový apartmán. Samota a sdílení rozkoší. Nedávej si internet. Lednici neplň lahváčema a vodkou. Pořiď si psa a dvě manželky k tomu.
Internet obrušuje citovost. Umrtvuje, poutá.
Tvrdej na sebe JJ

Opadavý

Myšlenky. Že staří musejí mít víru nebo nevíru. Žít ve vztahu ke svému vnitřnímu Bohu a dožít svůj úděl. Nebo naopak být zlý a dostávat vše nadmíru. Mladí a neklidní umírají, stejně jako nevyspělí.
Že rychle opadám. Z pěti jeden. Dávám termín do vánoc.
Měl bych odjet na sever. Nebo na jih.
Napadlo mě v autě, že bych měl vše odevzdat. Nedělat co nechci a zároveň netoužit. Nechat to přicházet.
Tak třeba dnes, nastartoval mě až ujíždějící bus, a Martin co si kupoval housku v pekárně. A celý den jsem jel. Bez kofeinu, kapiček a meditací. Vypadával jsem, jak na kolotoči a vracel. Student poslal fota, další mail s chybou, šťouchání, pobízení, osobavprvnířadě po očku sledovala a zrak sklopený měla.
Měl bych chtít víc. Vztahy, lásky, promiskuitu, otevřenost, hýření a postavení se světu. Plné dny radosti a prožívání. Měl bych chtít uznání, peníze a směr.
Mám moc. Nikdy jsem nechtěl vystupovat před lidmi, navíc před mlaďochy.
Přestanu se balamutit. Mám moc, nemůžu chtít co neumím, nejsem v tom zapuštěný.
Zůstanu tím malým, bezpartijním, nestálým Jayem
Padni komu padni, podzime
JJ

Popovíkendu

Myš.lenky na víkend se ustálily. Proud lidí mě vyváděl z rovnováhy jako budhistického mnicha hrstka rýže v misce po půstu. Popil jsem, povykládal, pojedl, pozpíval, pochodil po Beskydech, pohrál karetní hry, pofotil a pospal.
V noci došlo na Vandu. Zmožený sklenkami, seděl jsem jako zpovědník. Poslouchal její pocity. A jako panfarář udílel pokání. Že láska musí být oboustranná, že nejistota je součást života, že hledání je neumírání. Že zůstáváme kamarádi. A šel jsem spát. Pochlapil jsem se.
Fajn Anakonda. Řídí podnik, auto, život, sám a s rodiči. Třicátníci zoufalci. Uvařil ovesnou kaši. Dal mi ji s kousky čokolády.
Hektický týden začal, koncem roku povinnosti. Přednáška z pár procent hotova. Zakusím jednou prohru. Má se to zkusit přece.
So far so good:::jj:::

Jsem zvědav

Kristýnka v buse jako včera. Zubaři, lékaři, povídání o psu. Proč sakra to dělám.
Osmička utekla, sado bezmaso. Pokraj. Hledat si psychiatra. Přemýšlel jsem o tom už před prázkami, a tenkrát jsem věděl co mi je.
Ze čtyř jsou dva. Diskrétnost chce víc než dává. Má-li vyjde.
Jak krásně by mi bylo ve Španělsku u moře.
mlčím z hor
JJ

Alergická hodina

S postupujícím týdnem se ztrácim. Cože jsem to vlastně chtěl?
4 odpovědi. Trvá mi hafo času odpovědět, najít v sobě odpověď.
Přednáška časově omezená, nutné informace v kostce od Masoxu.
Neslyším se. Alegorie života melancholika

jj

Mít dva a čas

Jsem vyťukaný. Dva na drátě a odpovídám. V práci prezentace bez šance. I když jsem zvládl mnoho papírování. Připraveno. Pokud má být úspěch ať je.
Vandu dálkově řídím, jak postupovat v práci. Nenechat se. Ale na chatu v pátek se mi nechce. Musím si vzít učení a kalkulačku.
Pes neposlouchá a tahá za vodítko mě zpět domů. Stále hladový.
A Marek je dětný:

Ahojte,

včera 23.11.2009 v asi 19:30h SEČ se nám narodil Jan. Je 53cm dlouhý a 3,7kg vážící.

Byl to takový fofr, že ani ještě nevím přesný čas porodu, v 19h jsme byli ještě doma a málem jsme porodili v autě (Veronika by si to potom vyčistila :-)).

Fotku pošlu později.

Později.

konvoj

Ranní smalltalk se šéfem. Sdružená prezentace o vývoji produkce strojů v čase krize. Pepa chlebíček, zákusky a rozpustná káva. Plno energie. Prošel jsem jako řidič služební. Angličtina, oběd, zpráva o stavu publikací. V rychlém sledu s vsuvkou dobrých rad od šéfa, co jsem udělal špatně.
Tento týden mě bavil. Naplněný každý den. To jsem potřeboval.
Dodělám protokol a jdu spát.
jj

růžový konvoj

Difrakce na čtvrteční mřížce

Ani nečekám, že dnešní rozhodnutí s šéfem je definitivní. Není jen černá a bílá. Hranice jsou rozplizlé do stran a posouvají se.
Přistihl jsem, se, že dnes den bavil. Činnost. Práce. Mlaďoši. Putující zholomóca. Diskuze. Nejasnosti bez padání nazad. Osobavprvnílavici koukala jiným pohledem. Koukala stále. Přítomnost potěšila a stačilo.
Věřím, že i Vanda se prala a dala pracujícím vypít pohár do konce.
Ostatní: Kanada s přáním k narozeninám a fotkou trhače puppyho.
JJ

Objektivní skutečnosti (zevčera)

Bujáčci dnešního dne. Ospalost. Bezcílnost a rodinná poloha.

Dávám vypršené sebevědomí s rukávy od stesku.
Pohodový: Mám představu a nesmíš do ní zapadat.
Jedinou podmínkou je, že odpovíš.
Chtěl bych vztah a taky bráním se. Nebude fungovat. Chci a vím že to nejde.
Občas. Úplně zcela.
Docela.
Upřímnost. Laskavost. Pomíjivost.
Iluze nejsou. Otevřenost.
Pohodový. Blízkost, čas, naděje.

Fireshow

Tíseň. Ráno jednání a tlačení na šéfa. Nutné. Následuje cvičení. Sebekontrola. Přednáška a experiment vědomí davu v normálním rozdělení. Samotný text přednášky místy nudil i mě. Úspěch. Není čas vychutnávat ani u oběda. Další cvičení. Více lidí, srandičky. Konec hodiny. Student s uřezaným článkem prstu.
Spěchám na přednášku. Studenti a revoluce. Přednáší historik a představuji si sebe. Vycházím z toho líp. Mlhavý Michal.
Vanda čeká na náměstí. Se svíčkami pochodujeme. Mnoho studentů. Smysl není obsažen. Rektor dojat, vypráví o minulém režimu. Sociální jistoty za cenu životů nás všech.
Pepa na grilu bez grilu. Vanda plakala v práci. Radím jí, pěkně pracovní směnu osolit.
Teskně sedím. A prosím za protějšek.
uběhlo to,
čau

Spáleniště

Rychlé dýchání. Focení venku, počůraná chodba.
Ráno požár v troubě, praní, vaření. Vzdychání.
Pozapomenout se nevyplácí.
.."Nestojí" vd

Je rád že je rád

Dozvěděl jsem se. O sobě. Mimo toho, že bolest zad ustoupila bolesti pod žebry a zamlžení. Pracuji jenom z principu. Jedu na záložní nízkoradioaktivní zdroj.
Nejde jinak než se tomu postavit. Četl jsem o tom. Spisovatelé a umělci znají. Dny, týdny, měsíce k ničemu. A ty dny musejí být. Pak přichází plnost myšlenek i činů. To je to bezčasí.
JJ

Buchar Amálka

Máma je doma, přednáška proběhla a byla dlouhá. Nebavila mě, i když jsem nespěchal. Dusím se.
Musím pomalu. Opakuji si, proč to všechno dělám. Uřezávám větve, nechávám kmen.
A jdu spát. To můžu, se zavřenýma očima mi probíhá skutečný život před očima. Do zazvonění. Dva nádechy a světy jsou pryč.
A bude po mým.
¨jj

Cože?

Večer včera jsem si uvědomil, že nejde být s představou. Mladou a drzou. Touhy zůstávají. Bezzubé. Škádlit není zakázáno. Cože? Odpověd dne.
Pršelo. Po zaparkování jsem ráno stoupl do vody. Příjemný den vcelku. Mlaďoši, počkal jsem. Chybný vchod, interní problémy. Bez vztekání vyřešilo se. Buchar na pozadí. Cože?
Cesta zpět ve slunci. Za Mazim do doupěte. Čaj s bylinkami. Měl bych za tou odloučeností něco hledat, jenže jsem tak stejní, že mu rozumím bezeslov. Lidé omrzí, utahají. Proto zimní spánek.
Odpoledne v UH, zamlžená cesta, elektřina, žárovka, nákup vod.
A večer příprava na přednášku. Opatrně se těším. Nemusí to být dobré znamení.

Chtěl jsem říct; že funguji.
modal Jay

Lenochod

Ranní vstávání posunuto. V rychlém sledu narozeniny dědy, oběd a cesta do města. Večerní telefonát z ciziny. Odpočinkový den. Svalové záškuby po částech těla.
Po víkendu jsem skončil prázdný.
Bez očekávání, plánů, vůle.

Almodovar::Není to tvoje chyba, že mě nemiluješ.
Dobrý večer,
JJ

viva la vida

Praní, vaření polévky a špaldové buchty, hrabání listí, psaní podkladů DP, krmení Michala. To nestačí?
Zahrávat si
jj

Za dva dny pondělek

Viděl jsem mámu v nemocnici. Buchta volala. Bude nutné si promluvit. Tohle nejde, už kvůli ořechům.

Ranní vstávání a práce přerušena testem. Šlo mi to. Panáky se sekretářkou. Po dopité flašce překvapivé vyjádření k sw. Potvrzeno ode všech. Cesta může pokračovat.
Bavilo mě dnes jet do knihovny s Pepou, řešit problémy s laserem, studenty, nejíst v menze.
Prakticky. Vztah není možný s žádným pohlavím. Jedno se plete, druhé utíká.

Nazdar lásko

JJ

20let

Zdá se neuvěřitelné. Jen 20 let zpátky. Mlaďoši to nepamatují. V centru města. Hranice a zdi. Soused donášel. Na hranicích tě zastřelili. Za názor tě uklidili. Kriminály.
Havel na Hrad

Je fajn

Mít. Malé radosti.
Bratr ukazoval fotky z cest po horách v Itálii.
Pozoroval jsem rozladěnou osobuvprvnílavici. Fyzika v rukou. Rozjímal jsme, jak postrčit šéfa s výběrem sw, kterému brání osobní spory. Přemýšlím nad tím, zastírá jiné problémy.
Dnes. Jsem unaven prací, žaludeční nevolností. Mnoho bylo vykonáno, mnoho-bude-li přáno i vykonáno bude.
Tak to přišlo. Myšlenka. Konec práce, stresu, vypětí. Nicméně s čistým štítem, že jsem se pral. Najednou jsem pochopil slečnu učitelku z Brontosaurus velikonočního čištění přírody. Oblíbená u dětí, nevycházela s nadřízenými. Než aby se vzdala sebe, přístupu, přijala výpověď. Vážit si takových lidí nestačí.

babi kontra jayj napokračování

Říjen

Toto období je říje žen.
Pražanda. Vyprávěla, že ztratila práci. Studuje a obavy o bydlení z posledního setkání se nepotvrdily. Ptala se na svatbu, s kým chodím, jestli hledám vztah. Táhla mě na schůzku. Ve čtyřech. Mě seznámit. Mě se seznámit. Poslouchal jsem. Sledoval klučinu, co přinesl jiné objednané jídlo k večeři. A přivezl k domu.
Dnešek plný práce. Spěchu. Cvičení rychlé, smíchané. Přednáška dlouhá, odborná. DVD zůstalo nespuštěno. Další hodiny a záskok. Říkal jsem si, jestli jsem nepřehnal přísnost.
Dnešní den vyšel. Bez emocí v závěru. Průser. Užíval jsem si, zapoměl však na sebe.

Volám po blízkosti.

JJ

Beziérovy kubiky

Radostně uzavřená příprava na zítřejší přednášku.
Vynechal jsem mámu v nemoci, bráchu v lásce, otce v pracovním shonu. Nedůležité se stává prioritním.
Olomouc, melancholie nejen na náměstí. Fakulta s kouřícími sportovci romantika. Výhled z oken šedivý pohádkově.
Telefonáty, kamarád uzavřen na zimu. Zpráva od buchty. Chtěla se při příjezdu ptát, obavy otázky zahnaly. Mé visely za každou myšlenkou.
Dnes jsem usínal, zapomínal, utíkal, modlil se při předjíždění, přál dobrý den.
Snad zítra si vzpomenu, užívat každého okamžíku. Nechat působit dobré i zlé. Nebránit.
CP-JJ

Zamrzlá nostalgie nočních zpytování

Ironie je, čím jsem naplnil denní den. Zázraky se neděly, ohňostroje nestřílely.
Rutina, po 7 soukaná stejná látka. Popletl jsem jména. Další pojídal rybí salát. Na chvíli se vzdálím a ukončili si hodinu.
Ani nevím jak se to mohlo stát. Neustále přemýšlím, jak zapůsobit na mužské pohlaví a ze světa žen si neberu příklad. Přece to je ono. Nevšímavost.

David znova dítě veze do nemocnice. Komplikace. Nepřeji mu nic zlého, jen vidím jak se tímto trápením zoceluje. Supluji z patra ve středu. Vidí, že změna šéfa by mohla znamenat jeho vyhození. Jen to tak říkal, nebyl naštvaný, plný emocí. Bral to. Zarazilo mě.

A druhá osoba na kterou často v meditacích myslím. Kristínka a Praha. Nejistoty s prací, školou, ubytováním. Zítra by ráda na pivo. Psala. Neodepsal.
Ptám se, zda mám oprášit inzeráty. Buchta mě pronásleduje.
Usadit se jen s láskou z jedné strany ne. Boj. Normalizovat. Zavírat oči.

A tak čekám na poslední shledání. S láskou na plný úvazek. S ruku v ruce kamkoliv jít a milovat. Přestávám doufat a hledat.

Mámo, na tebe nezapomínám.
Necht je mi dáno tolik, co zvládnu.
tak zítra. jj

Malé třísky

Včera jsem usnul u televize. O půlnoci jsem se probudil k spánku. Nestihl jsem sdělit, že dopoledne mě stíhala zpráva. Páteční párty pokračuje.
A dnes rozuzlení. Byl jsem překvapen velmi že přijela. Roztřesen. Pocit studu, že k ní necítím co ona. Buchta. Pejsek počůral schod. Bylo na spadnutí. Jsem si podobní. Opatrní. Až později zjistíme o co jsme přišli. A chceme co nemůžeme.
Je mi líto, že jsem nenašel DNES vhodnou větu. Chtěl jsem ji daleko; ve Švédsku. Jenže utíkat nechci. Nechám žít osudy. Zkusím slušně ukončit touhy.
Žít milován a nemilovat.
Bratrovu dospělost obdivuji.
S.pánek
JJ

No jasně

Kolikrát v životě jsem se s touto situací už setkal. Krásná romantická chvíle. Vše ten den směřovalo jen k tomuto okamžiku. Příprava. Myšlenky. Místo. Čas. A uprostřed já. A poskazím to.
Dnešek probíhal od začátku nadmíru pozitivně a naivně. První výukové hodiny proběhly dobře, vše fungovalo jak mělo. Nebylo to potěšením. Následoval článek. Pár hodin, oběd, Luboš a otázky na které nechci znát odpovědi. Nepamatoval bych si je.
A pak večer. Zábava firemního večírku. První kiks, řídím. Druhý, včerejší sms extempore, že bych na akci nemusel být. Přijal jsem nakonec roli naštvance. Na místě lidé co znám. Chvíli si můžu užívat. Jenže hodiny se dívat na přiopilce střízlivému není k pochopení. Cesta domů. Netušil jsem.
Kamarádka a zajížďka. O pár desítek minut později a kilometrů více.
Srdce z pouti. Je důvod? "Můžu ti dát pusu?" Ne, dnes ne.
Jízda srnčím lesem. Domov a sdělení.
Poučím se?

Dnes?
Nojj

Jung.le

Červená kniha CG Junga. Článek o ní přinesl mě k psaní. Zážitky z představ a vizí, zaznamenávané do knihy. Duše vepsaná do stránek.
Postavit se svým hrůzám.
Tento týden a zase čtvrtek. Umluvil jsem se, zaříkával, nesmál se. Nebavilo mě, ani nevěděl jsem co by mohlo bavit.. Jsou jako masa, bezejmená. Anonymně. A dnes seděl znova tenvprvnirade, dnes jinde a nebyl sám. Podrážděný. Koukal jsem na něj. Jako lovec. Mířil jsem zbraněmi bez nábojů. Potěšen, že je. Drze jsem v závěru a bez pokory kecal.
Pamatuji si z dneška barvy, černá modrá červená. Uvědomil jsem si, že znova padám do stejného bláta, které jsem dříve přeskočil. Dělám věci co nechci.
Máma a nemocnice. Zlepšení a pád a šplhání a dolů. Podvědomě víme, jak to musí skončit; jak nelze pomoci. Jen být dýl s ní.
Jen být, to stačí. Nejde mi se hnát za ziskem, i když bych moc rád. Nejde mi přežírání, chlastání a chvástání. Nejde mi hrát si na pána.
|A tak čekám čekám na další den. Modlím se za to, že romantika nepotkám a potkám. Že budu mít rád obyčejně. Bez obav.
A že zítra to zas neposeru.
JJ

Po uši

Poslední dny rychlé. Žehlení košile, domácí příprava na zimu a nemocnici. Práce střídala slavnostní chvíle s chvílemi ještě pestřejšími. Ve středu večer námořnická párty. Necítil jsem se pro společnost. Příjemné chvíle. Pomoc kofeinu z guarany.
Rychlé ranní probuzení, uvědomění si, že výuka je o hodinu dřív.
Večer. Pearl Jam do uší o životě na konci možností. Dnes uběhlo vše hrozně rychle. Až automaticky.
Toho lituji. Neužívám si. Nevychutnávám střípky. Dostávám mnoho.
Dnes, rozpačitý den s mnoha očekáváními.
Největším prohřeškem dnešním je uspěchanost. Odolával jsem osoběvprvnílavici, o očku sledoval, ukvapeně zastavil.
Vanda telelefonuje. Hledá smysl v práci co dělá a nenachází. Hledám v sobě odpovědi.
žít s otevřenýma očima...a pusou.
Jay

Smrákalo se

Setkání s Bárou mě rozpustilo. Další vyučovací hodinu jsem jenom přemýšlel, proč. Proč jsem vykolejil. Má to souvislost s Bárou?

Setkání bylo stylové, jídlo, oběd, vstřícná konverzace v rámci pravidel a bez odboček za chytlavými tématy. Bára se vrátila z Bruselu na pár dní. Domů, zařídit úřednické záležitosti, za kamarády. Nedozvěděl jsem se prakticky nic. Snad jen, a to je oficiální svodka, že se má dobře. Hledá práci, i když ji má. Cestuje. Konverzuje.
A přemýšlel jsem, proč. Proč je tato osoba v mém životě důležitá.
Opak. Plná ctižádosti. Dobrých rozhodnutí. A budování budoucnosti vlastníma rukama.

Setkání mě vykolejilo. Abych si uvědomil - že něco není v pořádku. V mém životě. V našem životě. Společný článek.

Setkání
jj

Inventura vnitřního rozměru

Třetí týden přeskočil do víkendu. Nebojím se nebo jde o únavu? Pracuji a nelekám se. Nevěřím náboženství o nic víc než kuponové privatizaci. Bojuji s přednáškami. Otevírám srdce dokořán. Bez ztráty kytičky. Touhy jsou a nepočítají se.
Pouťová veselice. Mám za sebou jízdu v mixeru a burčák. Včera pivo s Robertem, vzájemná sdělení tajemství. Neodsuzuji. Ani sebe.
Smutné jsou máminy stavy, Davidovy zdravotní problémy s novorozeným synem, sesypání možných srabů na Kristýnku.
A veselosti, že Martinu baví škola a učení, že student mi poděkoval za pomoc, že jsem zvládl dlouho odkládanou korespondenci. Že jsem spokojen s vnitrem.
A
Poučení z tohoto týdne.
Nespěchat.
Klidnou noc
JJ

Závilosti a naděje

Týden velmi hektický. Odevzdaný projekt, mnoho práce, stresu, jednání a domlouvání.
Tento týden hrdý vítěz.
Odbourání závilostí. Zbývá touha. Jsem spokojen, když nemusím chtít. A jednou se zapomínám, dívám se kolem hladovýma očima. Chci se dotýkat, mluvit, utíkat. Nebýt tím kým jsem.
A zdají se mi sny. Hltám po rozednění poslední vzpomínky.
Práce se stala horou. Stoupám, překonávám etapy. Padám, vstávám.
Zbývá si jen přát, abys mi dopřál vydržet v tempu. Protože jsem nalezl.

Co má člověk z toho, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?

A i když znova spadnu, budu vědět, že se můžu znova postavit.
CarpeDiem
JJ

Zdrhnout

s Martinou nebo Wandou nebo Vladimírou? S knírkem i bez.
Zdrhnout Martině a Wandě a Vladimíře. Co bych s nimi dělal?
Žádám. Odmítám. Nevěda co chce. Jiné. Nechtějí mě.
Pohledy, touhy, rychlé vzpomínky. Zbývá mi jen jít. Nechat přijít do cesty.
...
"Ty chceš být hrozně milován - ale nechceš lásku vracet, i kdyby ses k tomu odpírání musel nutit."
...
Náhle jsem slyšel, jak říkám: "Kdybych někdy ucítil, že někoho začínám potřebovat, tak bych - ...." zarazil jsem se.
"Utekl," dokončil za mě.
...
Vysmahnout.
Inzerát v novinách. Beru. Do 32. Nevybírám. Seznámím se na férovku. Mlaďoch kluk i mládežník. JJ

Co se to s námi stalo?

Drobné osobní úspěchy. Nic světaborného. Mnoho cestování. Radostí ale i strachů a nezbedností. Takový byl. A vim teď, že každý má co si zaslouží.
Báječný krizový všem kolem.
J

The way of living

Vzdal jsem se. Nebo utekl od jistého uspokojení?
Vím dnes jedno. I když znám cestu k uspokojení svých potřeb, brání mi něco to úplně dokončit.
Od probuzení v jednom kole. Odvoz do kostela. Zpívání koled s žesťovým orchestrem kůrových modloslužeb. Návštěv rodiny. Bez zištného ega a cvičení jógy. A oběd. Dvacet navrch. Zase rodina z konce dědiny. A cesta k sousedovi. Nečekaně. Neodmítnutí ale chlebíčky, čirá tekutina omamného účinku a radost. Z dnešního ještě nekončícího dne.
Zábava internetu střídá zábavu reálnou na disko ráje.
Ranní hovory, spokojenost Ráje, omladina a nevyužité návrhy. A přesto spokojen.
A našel jsem DVACET korun!
Lehká hladina laská moje nervičky.
Stojí za hovno se stresovat kvůli volovinám. Práci, nadějím a plánům. Stejně půjdou do kytek.
Poselství zní: využij co nabízí každý den, nemusí se ti stát, že se znovu probudíš.
Všichni jsou vyvolení :)
čau

o106

Od rána záběr. Až k obědu oddech.
Dostal jsem spuca od studentíka. Nebránil jsem se ani neodporoval. Co by ne. Sem hrdej, že jsem nefňukal, neustupoval ani hloupě nebránil. Nebylo co vysvětlovat. Prostě to tak bylo.
Jen to tak bylo :)
brou

Nechce se mi nad tím přemýšlet

ON: Ahoj
ONA: Známe se?
ON: Ne. Ale to nevadí.
ON: Zítra jdu k zubaři, bolí mě zub.
ONA: Hm.
ON: Ulomil se mi; nechcu se objednat. Prostě tam dojdu.
ON: Odkud jsi?
ONA:....

Rozhovor odposlechnutý při čekání na noční bus.
Jojo

narubaný jak motyka

"Co vlastně celou dobu děláš?" zeptal se M; a vlastně jsem nedokázal pořádně odpovědět.
Nic? Přece něco? On jako bezprizorní socka počítá akce jako hra na počítači, na procházku, dvě piva a povídání se sousedkou. To pro mě nehraje roli. To je nic. Jenže proč?
Mám za sebou osmičku. Kdy jsem se snažil dát ze sebe nejvíc. Na konci dne jsem nemoh už ani rozumně vytvořit větu. Proč?
"Na čem můžeš postavit svůj život?" se ptá film. Proč?
A pořádně!!
j

In sulate

Štve mě. Když kluci musejí být nemocní a slabí. A píchat si inzulín každou chvíli. Aby žili. Nezasloužili si to. Neprosí si lítost. Ani to utrpení bo spasení. Jen aby byli jako ostatní.
A musejí strpět moje hodiny.
Smutním z toho.
jj

Pulka fotky

Rychlý sled událostí s konstantním průběhem.
Přednáška s chybějícím poselstvím. Další cvičení jakbysmet. Chybělo cosik. Klobásky, chléb a pívo že by?
Uteklo mi něco?
že by jitro?

Poblouzněni něhou

Bláznivej. Ráno dřív než zazvoní budík. Celou noc svítil měsíc a hlídal mé sny. Krátká mlha, ráno nasedum start. Jedna, druhá, další. Bezmyšlenka. František a Gríša se zelím na obědě. Martina a laškování. Gustaf von Dressden und freundliche gesta. Veselej a německej chlapík. Pár slov o Jitce s Davidem. Kde jen se to v něm bere. Ten rozměr. Ten člověk je (je? člověk?) lidskej víc než Ghándí.
Sekretářka a short zprávy. Pepa chce po mě něco házet. Srandičky v hodině. Skrývaný smích. Jiné jeviště. Odstup. Kašpárek.
Konec a plavání. Bříško, voda..rodiny a potkám šťastného otce Sašu. Mnoho rodinadětí vodních živlů se učících. Ve sprše holčička s bratrem. Ptákem kroužil, staral se o segru.
A cesta zpět busem. S kolegyňkou cofurtnevimjaxemenuje.
Kundera v časáku, proto to niché jeho románu. Zažil a musel žít s tím.
Tak jo.
Ahoj

derSamstag

Práce mě totálně pohltila. Nemám nadhled. Ztrácím přehled o blízkých kolem sebe.
A nejvíc mě štve, že jsem pak sprostý, donrvetr.
jj

Letmo

Po dlouhé době jsem tě zase zahlédl. V marketu u stojanu s mapami. Nemohl jsem se zastavit. Utíkat. Být u tebe a s tebou. Naplněn. Vše se vrátilo.
U stojanu s mapami.
Anděl.

Ukazujou nám cestu, mají různé podoby. Vždy ve správný neočekávaný okamžik.
A odletí.

A

MUSIM

Jenže nic nemusim. Si to uvědomuju. Proč chodit do práce a plnit normu? Proč se usmívat na každýho troubu a přát mu hezký den? Proč se cítit nesvůj s lidmi, se kterými bych se nechtěl potkat ani v masovém hrobě?
Pocity tu nejsou, aby se potlačovali. Cestování bez cíle není zábava. Samota není prázdnem. Odloučením. Moralismy nakonec.

Dnes se mi líbilo, že chlupatí mě nechytili, když jsem jel autem bez dokladů. Cesta tam v klidu, zpátky stresovka..už sem věděl, že mě čekají doma na poličce. Taková hloupost jako papíry. Způsobí nepozornost a roztěkanost. Nehoda by byla blízko.
Pro kočku a pro psa tyhle předpisy, normy, příkazy a zákazy..a navíc slušné chování. Br.
Jdu spát. A brnkat si na nervičky.
na pipi
JJ