Proč být alkoholikem

 Minulý týden začínal slibně. Ráno v pondělí jsem vstal brzo jako obyčejně. Práce, dobrá a ještě lepší nálada. Nešel jsem plavat. U bazénu jsem zjistil, že je sanitární den. Luboš večer vodu zkusil a celý týden s červenou pusou litoval.
Úterý pozdější vstávání. S bratrem autem do města. Jako obyčejně přesně načas. Normálka. Myslel jsem si.
Středa duo Patrik a Patrik ve výuce. Odešli před koncem. Neříkal jsem nic. A přišla Drahomíra. Josef druhým dnem v léčebně v KM pro alkoholiky. Dobrovolně. Tříměsíční kůra. Dobrý krok. Obávám se, že neřeší příčinu. Jeho život se ubíral jinam než si přál. Jednou stačilo na plese oslovit holku, koupit jí čokoládu a už to jelo. Manželství, zůstat na Moravě, mít blízko tchyni a mámu. Jeho sen byl Čechy a zahradnictví. Tady jenom alkohol a neuznání od manželky.
Jenže kdo to má lehké...že.
Přihodím, že šéf byl shovívavý a zaplatil. Pojedu do Maďarska.
Čtvrtek luxusní den. Dovolená. Pozdní vstávání, snídaně, návštěva blesková babičky a dědečka. Oběd s tetou. Nové trenýrky. Vození dřeva z lesa.
A v pátek volná diskuze s profesorem. Oběd vegetariánský. S bratrem pěšky na veterinu.
Mnoho se událo. Mnoho polaskalo.

Tak.

Nový týden na spadnutí. A chci splnit přání, prožít si co si zasloužím a na konci týdne si vynadat.
Uvidím, co mi nachystáš.
Spravedlivý JayJ