neděle, září 04, 2011

Plans are changing

Taková nenápadná náhoda z Hradiště nám udělala nezapomenutelné zážitek. Děkuji, bylo to dobry. See you in your place or my place nebo, s přispěním další nenápadné náhody, kdo ví kde. Všechno nejlepší k narozeninám. (14.-30. srpna čh + albánie, Honza)
Děkuji.
> dekuji za modlitby. Cesta vychazi neuveritelne! V Albanii potkavam Matku Terezu. Vracim se ted jak dobytek v preplnenem vlaku 37h domu. Jak Spanelsko, setkani a more? Ahoj Jay.
Celá cesta byla neuvěřitelná a její příčina nepochopitelná. Původní smysl se ztratil a jak svitlo, měl se poučit Jay. Dobrodrůžo.
> zpozdene vlaky, horko, Honzu jsem nasel, mam nove kamarady z vlaku a cislo na pruvodciho. Nerozumim nicemu!
Kde jinde se Jayovi může stát, že revizor počmárá ruku, sebere svítilnu, Jay usne na podlaze vlaku, má bezdůvodný strach o orgány, jede furgonem s místními a ovcemi v pytlích v pařáku a za zpěvu albánské muziky, ustele si mezi štíry a ráno jej budí dobytek a jiný den jej kapitán nechá přespat na lodní palubě. Balkán. Albánii si Jay užíval. Potkal Katku a Davida na cestě do Kosova; Lukáše, Honzu, Tomáše ve vlaku do Podgorice a dále do Albánie, při kempinku polské studenty z Krakowa na cestě do Makedonie; a přijíždějící Moraváky Báru a Ondru.
>> Kotor je nadherny mesto jako Monaco. Jachty a kopce. Cetinje je taky krasne. Mate tam plno pamatek a turistu a hospod. Turistic raj. Uzasne na fotkach u PC. Hoj
Ano. Jsem nadšený Albánií. Jenže. Jenže návrat byl tvrdý. Zpátky mezi všední obtížné problémy, které se vlečou a na pláži je změnit nemůžu. Teď zrovna jsem plný utíkání. Kdyby mi v této chvíli a ještě pár dní to potrvá, řekl -jeď se mnou-, skončím v práci, odejdu z domova, celý radostný. Tohle mi cesta Dolů způsobila. Vrátil jsem se rozněžněný, četl jsem staré časopisy, a koulel slzy nad sociální péčí o nemohoucí v léčebně. Přijedu zpět ze země, kde bez lidí se nepohneš nikam, domů, kde nedovolí postavit domy pro postižené. Uzavření se FB individualismu. Ztratil jsem také po cestě smysl své práce. Že jsem nejhorší zaměstnanec ve školství vím nejlíp. Každé ráno musím hledat smysl nového dne. Objevuje se mi to sice rok co rok v tuto dobu. Tentokrát nutkání skončit je silnější. Proč dělám práci, kde nevidím smysl. Naplnění. Proč zůstávám doma mezi rodiči, kteří potřebují vykopat mrkev, otřepat duranciu, a posekat trávník. Proč. Vrátil jsem se rozlítostněný. Měl jsem po celou cestu naději ve smysl cesty, že s Ježíšem se nemůže nic stát. A taky nestalo. Bylo to to nejkrásnější zjištění, že jsem se nebál. Nebál jsem se stopovat, spát pod širákem, ve stanu mezi živočichy co nejsou v mojich knížkách, koupat se nahatý. Nebál jsem se, ani když jsem myslel v Tiraně v hostelu, že je moje poslední hodina. Ne. Cesta byla neuvěřitelná. Místa, památky, moře, hory, nic mi to neříkalo. Nemluvilo to ke mě. Lidé byli stejní jako jinde. Nebylo to přece jenom samosebou. Že se jednou vypravíš a všechno klape. Ráno vstaneš a rozhodneš se kam pojedeš. Sám. To stále nechápu. Cestovat sám. Nebyl jsem sám a bylo to největší poznání celé cesty. Tohle doma nezažívám a pracně se musím k tomu dopracovávat. Mohl být mediátorem Honza. Rich in heart. Dostal dar, víc než ostatní, bere jej automaticky. Nevěřím v tyto náhody. A věřím na zázraky.
> Honza vyrovnany, empaticky, zaridi nemozne. Stve. Jay bez pokory. V noci na plazi Himara zle spal. Stopem do Gjirokaster. Ahoj J
Plans are changing unexpectedly. Měl jsem vědět, že smyslem cesty nebude prostě Honzovi sdělit mou cestu k Bohu. Prudký rozjezd, zpomalení a změna kurzu. Uvědomil jsem si hluboce svou pýchu.
>> Tady taky horko. Mame zne hotove, zemaky venku, Tumba se perfektne vyspal na dobre zone. Jedeme s manzelkou ve str-pa na pout. Pohoda. Tesime se na navrat misionare.
Děkuji za modlitby, děkuji za Honzu, děkuji Beránku.

Duch Jaye zůstává rozkročené někde mezi Albánií a domovem.
Mir dita Jay

čtvrtek, září 01, 2011

Like

V lásce jde také o propastně hlubokou empatii, zrozenou z poznání srdce, že ten druhý je přesně tak skutečný jako my. A proto je láska, jak jí rozumím já, vždy konkrétní. Pokus milovat celé lidstvo je možná úctyhodný, ale je zvláštní, že vždy se soustřeďuje na vlastní já a jeho mravní či duchovní blaho. Avšak na to, abychom milovali konkrétního člověka, identifikovali se s jeho strádáním a radostmi, jako kdyby byly naše vlastní, se musíme kousku svého vlastního já vzdát.
Projít životem bez bolesti znamená, že jsme nežili. Asi můžeme říct: ´Tu záležitost s láskou a bolestí odložím na později, možná až mi bude třicet.´ Ale znamená to, že deset let zredukujeme jen na zabírání místa na této planetě. Znamená to být doslova spotřebitelem.
Když člověk zůstává ve svém pokoji a běsní, šklebí se nebo krčí rameny, jak jsem to dělal po mnoho let já, svět a jeho problémy jsou skličující. Ale když z něj vyjde ven a zaplete se do opravdového vztahu se skutečným člověkem, nastane velmi rychle reálné nebezpečí, že někoho z nich začne milovat. A kdoví, co bude pak? (Franzen J.: Respekt 34/2011)

Ví to já Jay?

FBjayLIKE

úterý, srpna 16, 2011

Posvátnost cesty

Tam kde jiní končí, Jay začíná. Začíná s extrémní turistikou na Balkánu. Je někde ztracen uprostřed divočiny, možná ztracen jen na mapě, hůře kdyby byl ztracen existenčně. Proto vás, čtenáře a kamarády, prosí o vzpomínku a modlitbu. Aby Jay byl na správné cestě, bojoval s šelmami přírody i vnitřními a dostál naplnění smyslu cesty.

Můj život je neustálý zápas o sebeprobouzení. Jsem ubitý stálým rytmem denních povinností -ráno vstát, uvařit kávu, do školy, ze školy, večer knížku a pak spát. Většinou myslíme na běžné, všední starosti. Sháníme se po běžných věcech, obchodech, hledáme, jakými dárky udělat radost druhému, kde sehnat spolehlivého opraváře nebo kde je levnější benzín. Moc bych si přál, aby moje mysl byla především naplněna úžasem nad nepochopitelností světa, aby každý můj den byl svátečním dnem v pohádce. Starosti nejsou důležité, já žiji! Můj život je neustálý zápas o to, abych každý pohled na mraky, každé zacvrčení hmyzu vnímal jako cosi neuvěřitelně posvátného, chvějivého, jako jediné slovo, které Bůh vyslovuje. (Vácha, M.: Probuzení, 2009)

Děkuji.
JayJ (automat)

středa, srpna 10, 2011

Nepokojné pachtění

Život je něco velkého, jedinečného, podivuhodného! Nezapomínejte, že život je přijímání a dávání.
...
Je mi nesmírně líto, že nejste svobodní. Vaše duše zakrňuje spoutána hustou sítí vaší pýchy. A ona hladoví a žízní po svobodě v Bohu, jako duše moje. (Ziescheová, M.C.: Dokonalá svoboda, 1991)
V posledních dnech měl Jay možnost uvědomit si nepokojné pachtění po životě, klamnou snahu přizpůsobit se světu, zatrpklost a zatvrzelost vůči Bohu, pomalé probouzení z falešného snu o pravém životě.
Připadá mi, že lidé mají ušlechtilé ideály. Jsou až po okraj své bytosti plni lásky, která zůstává nenaplněna. Místo hledání ve svém srdci, které je jemně vede k pravé lásce, ubíjejí čas romantickými filmy a hudbou. Věří, že i v jejich životě nastane okamžik tohoto příběhu. Trpí romantickou představou natolik, že si neuvědomují, že k nim přichází láska jejich cestou, že je jim skutečně blízko, na dosah. Nevidí ji zaslepeni představami a stále čekají, utíkají a vyhlížejí pohádkovou lásku.
Mám roztodivnou radost. Že odjíždím na Balkán za Honzou. Znám cíl cesty a neprozradím jej. Alespoň ne teď. Když jej vím a břemenu cesty se vůbec neulehčilo. Mám jízdenky, peníze, čas, těším se na Honzu a toužím po skvělých fotografiích a zážitcích. Bojím se nepředstavitelně. Nevybírám děj, nevybírám místo ani čas. Chci být poslušným sluhou Tvé vůle.
Seminář duchovního cvičení mě na dva dny naplnil radostí. Při sjíždění Vltavy na kanoích. Odpověděl mi první den na mou vnitřní rozpolcenost. Dodal mi jistoty. Stačí mít víru a Touhu.
Za těchto pár dní jsem potkal tolik skvělých lidí. Mnoho z nich se stalo mými kamarády. Píšeme si a Jay musí zvažovat Facebook. Aleš, fotograf jara, poznává ve slovech Jayovu neuspořádanost, Petr povoláním otec rodiny v krizi má vazby spolužácké na Jayovo bydliště. Jay poznává kamarády z vody. Obdivuje splynutí Kamči a Michala, jejich jedenáctiletý empatický vztah. Poznává učitelku Katku, kraftku Katku, paní Magdu, sestru Blanku. Jel rád s Lubošem, ve stanu za deště a zpěvu hasičských písniček.
>..vyklopili jsem se na jezu v Č.Krumlově. Kamarádky z vody trable se vztahy. Počasí deštivé. V kempu Zlatá Koruna prázdno...
Jay přijímá pozvání na čaj od Dáši. Ztrácí práci, rozvádí se, má krásné děti, vypráví o svých partnerech. V autobuse Kristýnka, ukončuje hovor s přítelem a klábosí s Jayem. Brigadničí v televizi. Rodina Mineraloga úplně zahodila telefony, zprávy nejsou ani špatné.  Mazi vyrazil do Rakouska. A zítra přijede mezinárodní návštěva.
>..po zavodech dnes na krouzku ne. Ukaznovat molekuly. Na hodinu v praci. Uplne stacilo. Mam listky, mapu, chybi sekyrka a Svedka. Prijede zitra. Odmitla obed, ma pripravenu loznici. Ahoj Jay
Vůbec se necítím sám. Vím, že jsem milován bez podmínek. A nebojím se být milován.

Jay ve zraněném světě 

čtvrtek, srpna 04, 2011

Tajemství života

"Buďme na mě hodní." (Renčín)

Vrátil jsem se z duchovní cesty. Zamilovaný až po uši. Mám málo času, spěchám. Darovat.

Jay dostal odpovědi. Smysl cesty.

Spěchá.
Do Čech.

bratr Jay

neděle, července 31, 2011

Tajemství

„Sbohem,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ - „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. (Antoine de Saint-Exupery: Malý princ)
>Ahoj, pocasi typicke pro severske leto (a jaro a podzim). Bude dost vody na Vltave. Teplo hovori pro Balkan. Honza pise o pulnoci. Radili do peti do rana s couchfriends. Cte pruvodce Albanii, pripada mu to lepsi a lepsi. Marek ze svatby vzkazuje opak. Romanka zve na tenis. Ahoj JJ

Letní filmová škola s Aki finem Simo (24y), Šárkou (23y) z Prahy, Kristine z Toronta a Honzou. Dvacetosum let, tulák, otevřený nezávislý kluk. Po shlédnutí filmu se stává nadšeným pečovatelem islandských krav.

>Ahoj, s Honzou disko samotáři. Hluk, emoce, hnusné pivo, s babičkou v posteli. Naměko u filmu Lidice. MichaelJay forever. Ahoj JJ.

Jay si nemyslel, že bude chodit na filmy. Nedozvěděl se vlastně nic o reportážní fotografii na workshopu Karla Cudlína o reportážní fotografii. Nelituje. Honza je mu blízký. Utíká jako Jay. Dokonce uvažoval o skautském cestování po Balkánu.
Jestli máš jenom strach; ale máš čas a peníze, jeď.
To Jay má. Strach obrovský. Souhlasil a jede.

>>Vse pri starem co. Tenis, ps natlak jedne borky, tulak lesa. Ctu si Albanii a smeju se. Kolega Medved musi jet s Vami. Vy se tam hodite. Dobry vylet se vzpominkou.

Honza, další kamarád s otevřeným srdcem. Moji blízcí kamarádi září. Martina vymýšlí pohotové výmluvy přes prázdniny a uniká šéfce; Jay má volno využít k práci a ne zábavě. Martina potkává méně překvapivě Jayovi rodiče na jí naplánované dovolené. Robert a lovec prchavých okamžiků vsetínského regionu se neúčastní koncertu Už jsme doma, pracuje. Luboš rekonstrukce balkonu, Medvěd shazuje uhlí. David robotik bez peněz opravuje staré a čeká na nové auto. Denisa příjíždí na výstavu s úmyslem, přináší Jayovi knížky, vřele ji je přijímá. Luboš hledající povolání odlétá do Madridu. Přichází na výstavu workšopových fotografí a těší Jaye stejně jako novomanželka, sestry a Denisa. Švédka pláče do telefonu. Kamarády má. Kamarády má, neuvědomuje si, že i když jsou daleko, pořád jsou s ní. Babička mě má ráda; čeká do čtyř hodin do rána a zvoněním budí sousedku Ukrajinku. Mazi stabilizovaný v jednom pokoji jí špekáčky a řeší osobní Jayovi problémy. Padre Martin má Jaye za nového kostelníka.

>Ahoj, naší zdolali Radhošť, v hotelu spokojeni. Neviděli vás. Zvou na kafe. V U.Hradišti soumrak. Mistr Cudlín vyzvedl jedno moje foto. Pražští fotografové vedou. Nelíbí, nechválí mě. Nejde mi fotit. Ve 3ráno telefon. Babička měla o mě strach. Ahoj JJ.
Jasně. Něco v tom všem nehraje že. Níže jsem psal o neuvěřitelném strachu, životě ve dvou světech. To se znova ukazuje intenzivněji v tomto týdnu. Dokonce to nelze pokládat za náhodu ale jasně danou výzvu. Rozlišování. Přece jsem si vybral. Přece je mi jasné co můžu. Chybí jasně to nejdůležitější; SMYSL cesty. Smysl cesty na jih, aby se nestala bezcílným blouděním tuláků za snem. Jasné ne šelmám. Jasně se řídit srdcem.
Odpověď na duchovním cvičení v Olomouci.

Rozněžněný JayJ

neděle, července 24, 2011

Zvol život, nebo smrt

Když neakceptujete sebe sama - nepřijímáte své tělo, nepřijímáte, že jste muž nebo že jste žena, nepřijímáte svou rodinu, své okolí, nepřijímáte své IQ, svůj inteligenční potenciál, nepřijímáte svou práci, okolnosti, které vás obklopují - je tolik věcí, které nepřijímáte. A toto všechno je hněv v nás.
Ono nestačí zapomenout. Nestačí odjet, uniknout na nějaké vzdálené místo od těch, kteří vás zranili, protože vy ten problém nosíte v sobě. Nemůžete nechat problémy za sebou. Vždy nosíte s sebou to, co máte. Je to zavřená taška, jestliže neotevřeme a necháme tak, tak nosíme kamkoliv jdeme.
Víte, musíme se naučit si volit. Volit si, čím jste, volit si okolnosti, volit si, co mě obklopuje. V Deuteronomiu máme jednu podivnou větu: "Zvol si život, nebo smrt." Jak to, že mi Bible nyní říká, abych si vybral život, když jsem si ho nezvolil? Nebo smrt? Jestliže si jdu dát sprchu, a místo horké vody je tam ledová voda, mohu si zvolit dvě věci. Buďto se usmívat, nebo se stát zoufalým. Volím si život, nebo smrt. Buďto si to zvolit - a tak volím život - nebo se stát zoufalým - a to je smrt. Jestliže si nevolím, pokračuji neustále v tom, že žiji svou smrt. Jistě, zvolit si něco neznamená to schvalovat. Zvolit si něco neznamená nedělat nic, abych to změnil. Ale zvolit si něco znamená vědět, jak žít svůj život. (Vella E.: Zakotvit svůj život v Bohu, 1999)


Návštěvníci LFS fotí umělecké a fotografie nabité emocemi. Jay fotí psy a důchodkyně. Neodvažuje se ukázat výtvory. Inspirace se ztratila v davu milovníků filmových lahůdek. Jay zahlcuje, stydí se při promítání děvčat z Prahi, soubory míchá a stává se hrdinou fotografií návštěvníků. Na kávu odchází s Dášou a Vladimírou se zlomeným srdíčkem. Rodiče doma z výletu. Společenské setkání s Martinou po pivní lázni podle etikety. Švédsko posouvá termín podle Vltavy. Není rozumné přijmout nabídku. Šéf nechává rozmyslet Jaye projekt, slyší trávu růst, povoluje letní test drive.
Rodí se a umírá. Miles česky Kilometry se narodil v Kanadě. Lou slzavým dědečkem. V zápětí umírá znalkyně periodické tabulky prvků a pohoří H ve věku 85let. Mineralog převezen na ARO; tento rok svádí boj neviditelné světy. Nejhorší nejsou ty nemoce; hrozné jsou stavy, kdy celé hodiny ležíš sám v sekundě co trvá minutu a příchod sestřičky je vzdálen na světelné roky. Bez vlastního soukromí a identity uvnitř odcizeného prostředí.
Mazi spokojený a uvolněný po odpoledni s vesničany na motokrosu. Cizinci s kočovnými úmysly atakují Maziho na koloběžce. Není bezpečno u vody.
Neklid. Tak málo víry, tak málo jistoty s velkým napětím. 

jayjedenakole

neděle, července 17, 2011

A co já s tím?

Jsem si jist, že v životě každého z nás jsou osoby, které volají po odpuštění. Může to být vaše matka, otec, může to být váš manžel, manželka, může to být přítel. Můžete cítit, že s vámi jiní špatně jednají na pracovišti, v jakémkoliv společenství, kde žijete s jinými lidmi nebo pracujete s jinými lidmi. Mnohokrát nějaká osoba nejen že mě nenávidí, ale jedná se mnou špatně. I když váš nepřítel je od vás daleko, on je ve vás, on je ve vašich myšlenkách, on je ve vašich emocích.
Modlete se za ty, kteří s vámi zacházejí špatně, milujte své nepřátele. Než jdu spát, každému odpustím. Vkládám, můj Pane, do tvých rukou ty lidi, kteří se mnou jednají špatně. Ty je můžeš změnit. Ty jim můžeš dát světlo, aby poznali, že jednají s člověkem, se mnou špatně. Ježíši, ve tvém jménu já dnes odpouštím...
Jakmile této osobě odpustím, nejsem už k tomuto člověku poután. Když odpustím, nejsem na tom člověku už závislý. Může se to zdát nesnadné v tomto světě plném nenávisti, abychom byli malými světélky lásky. Náš život by byl jednodušší, jasnější, spontánnější, svobodnější, kdybychom věděli, jak milovat a jak odpouštět.
(Vella E.: Zakotvit svůj život v Bohu, 1999)

Mazi přes čtyřicet km/h od koupáku. Kameraman s hůlčičkou Lidl. Mineralog pokládá telefony, mám obavy že jde o zdraví. Jay fotí naočkován do zadnice motokros. Naprášeno do fotoaparátu.
Je krásně; teplota letní, zmrzlinová a koupací s brýlemi.
Milován.

Jay

středa, července 13, 2011

Psycho Jay

Čím začneš, Jayi?
Otřásala mnou svobodná vůle.
Mám strach větší než před tím. Líbí se mi, přiznám, žít na hraně. Duchovní marnivosti a tajuplné zkaženosti. Miluji ten pocit, že vše mám pod kontrolou. Ten omamný pocit zdánlivé jistoty sám sebe. Tohle jsem přece já. Velký kouzelník Jay se svítivými myšlenkami nad vesmírem pošetilostí. Uklouznu a ona duchovní osoba mě vrátí na předchozí stupeň vyspělosti přece. Sic po pár pohlavcích a s větší zkušeností sama sebe. Sama sebe se zvětšující černou dírou uvnitř pojmout celou osobnost. Nejsem komplikovaný a začínám si rozumět. Trošku pozdě, Jay. Na to začít. Překonávat. Překonávat strach. 
Uplynulé dny nezaslouženého dobra vyvážil jsem svobodným rozhodnutím, kterého lituji nepříliš upřímně. Bez legrace; mrzí mě mé rozhodnutí, mrzí mě, že nelituji upřímně. Nerozumíte, viďte.
To dobré v nás.
Uplynulé dny Jay nadmíru cestoval. Co se zdálo ze začátku nudné a startovně poznamenané trenýrkovou událostí, pokračovalo v duchu zážitkové kanceláře profesóra Libúša v bývalé Jugoslávii. Jay odmítl pozvání Marka na bussiness lunch o jedné, s výčitkami. Manželství profesora před penzí s paní Imi kvete opečovávané letmými doteky nad společným údělem. Nevyspali se. Věhlasný vědec David publikuje ve světovém periodiku bez review a diví se. Švédka se opíjí a chce Jaye blízko. Jay se usmívá na lidi a fotí soc. doc.
...vyplaveni, unaveni a spokojeni. Slunce Vas opalilo a zahralo stare kosti...
Mineralog komunikuje, zdravotní stav pohoršen počasím. Mazi `pomalinky pohoda`. Kde je Romanka? U konce těhotenské a po prázdninách do práce. David místošéf s nemocným Jindrou v horečkách. Pochvaluje Jayovi cestování proběhlé a budoucí.

Ježek vydrží! Jay se snaží vydržet, na rok má pokoj.
Jsem

pondělí, června 20, 2011

Proč nic neříkáš

"Hinter jeder Sucht ist eine Sehnsucht" - za každou závislostí je touha. Terapií je naučit se unést každodennost bez úniků a přesto se nezbavit touhy. Najít pravdivější cestu pro svou touhu. (Halík T.: Jindřich Štreit - předmluva výstavy, 2011)

Ano, přál jsem si zpomalit. Rozutíkané dny, rozpustilé chování, myšlenky mimoběžné. Ano, nepovedlo se neuniknout. Dostal jsem brzdu pod levou lopatku; nakřivo Jay chodí se zkroucenou tváří. Ježek nestačí masírovat.

S Romankou píchám špendlíky do nástěnek. Nervózní - když jsme zůstali sami. Proč prý nic neříkám. Denisa spoře odpovídá, předčí odezvou bylinkáře a člena FK ze Vsetína. Podobni v nejistotě hledání, nemožnosti doteků.

Jitka více vnímavější, myslím že díky osudu safari kameramana Maziho, manželství s tchyní a vlastnímu prožívanému životu. Manžel absolvuje. Jídlo je prima. Martina odvolává děkana. Maruška bezúspěšná navzdory snahám spřáteleného ústavu. Místošéf David drží tichou domácnost. Bratr na italské svatební cestě, želva strádá o nedělích u Jaye v hustém akvárku.

VrbaJay: První lásky zameteny, nikdy je nezapomeneš, protože byly ty první. Ale můžeš je nechat jít na pivo přece.

Molekula Jay

neděle, června 12, 2011

Lákání

Je poměrně snadné zříci se světa, jehož rozkoše nakonec vždy unaví a jehož ambice jsou marněním času a sil. Není těžké vzdát se legitimních potěšení, když je taková oběť vzápětí víc než dostatečně vynahrazena vnitřní svobodou a duchovní zkušeností. Když se však musíme zříci svých plánů a nároků na ta nejvyšší a nejduchovnější dobra a odevzdat se - z poslušnosti nebo lásky - triviálnímu, rušivému koloběhu obyčejných úkolů, může být taková oběť krajně obtížná. Tím spíše, když se ukáže, že naše víra zdaleka není čistá, jak jsme si mysleli, ani dost silná, aby nás uschopnila vidět Boží vůli v úkolech, které nelichotí naší sebelásce. (Merton T.: Vody Siloe, 2007)

Zbabělec Jay. Víte čeho všeho se bojí, víte před čím utíká, nevidí, neslyší, zavírá se? Má strach ze samoty nejvíce. Samozřejmě žije sám. Ale není. Strach jej provází při pomyšlení na opuštěnost. Prázdnotu. Nepatřit tam ani tam. Vůle najednou ztrácí se ve své pýše. Staré žádosti volají s ozvěnou. Pozn. obtížný víkend z období půstu. Naspeedovaný barevnými představami od smyslníka z paneláku. Denisa a věkový rozdíl hektických sms jednosměrně.
Tři špekáčky s třemi ženami v Olomouci. Cestou zpět s Marcelem z Kojetína stáčím do Kroměříže. Monča svěřuje svou bázlivost z neznámých lidí, protože Jay rozumí a zná. Jede dál. K ránu v polospánku líbá novomanželku. Dostává čokoládu a krmení pro želvu. Panikaří, když Romanka se ptá co dál. Co dál jako Jay a ty? Nestačí, že Vanda plánuje.
Safari kameraman Mazi na pokraji váhového zlomu, nečekaně přijíždí filmovat s tátou řidičem den farnosti. Martinovi rozumím a plácámpřes9. Olda cyklista fasuje auto přítelkyně za klíče od bytu. Spokojený zve na pivo. Martina zaskočí kárnou komisi. Trénink a certifikát. Očekávám zametení případu do ztracena, obávám se že i se skokankyní.

Freiheit Adamita Jay

neděle, června 05, 2011

Je na čase

Převládající uspořádání světa nás už neodsuzuje k odříkání, ale s přímo mateřskou starostlivostí nám nabízí cestu k seberealizaci. Tato velkorysost však rozhodně neznamená celkové osvobození. Toto laskavé donucování plodí nemoc, ze které se nás pak snaží vysvobodit. Šíří statistické údaje a předkládá nám vzory, které vytvářejí nový druh provinilců, tentokrát už ne požitkářů a zhýralců, ale sucharů. Jako odsouzenci k radosti musíme být šťastní, pokud nechceme ztratit společenské postavení. Smutek je ve společnosti povinného štěstí považován za nemoc a společnost trestá ty, kteří ho nedosáhli. Štěstí přestalo být otázkou náhody či Božího daru, úžasným milosrdenstvím a požehnáním našich monotónních dnů. Teď máme vůči sobě povinnost být šťastni a očekává se, že své štěstí budeme předvádět celému světu. (Bruckner P.: Respekt 22/2011)



Je na čase obnovit pokoru. Neovládáme prameny štěstí; nedostavují se na schůzky, jež si s nimi domlouváme, ale vynořují se tehdy, když to nejméně čekáme, a mizí, když je chceme udržet. Přehnaná touha vymýtit všechny slabosti z těla i duše, ovládat nálady a duševní stavy, smutek, mrzutost, chvíle prázdnoty - to vše naráží na naši konečnost, na setrvačnost lidského rodu, která se nedá manipulovat jako surovina. Máme moc se vyhnout některým formám zla anebo se jich zbavit, to ano, ale štěstí si nemůžeme objednat jako jídlo v restauraci. (Bruckner P.: Respekt 22/2011)

Kamarádky pusinu, Mazi objímá. 
Romanka víno, Švédka taky pro mě nic nemá, naštvaná v první minutě setkání. Jay nepřespává. Mats spokojený s lahví špiritusu. Na chatě Dana a Mira; zážitky s bývalou přítelkyní sděluje. Robert páteční hrátky. Pc na rozjezd, dál jen s někým koho zná... Paralelně. Denisa se nezdržela déle, a Jay lituje. Potkal výjimečnou dívku. Myslím, že Jay ani o schůzku nepožádá.

Týden bezkonkurenční. Radost obhájených DPrací, oddechl jsem si za ně. Kurz čtyřhodinový s Jayovými fotografiemi. Ve dveřích mineraloga se psem na zádech Jay zjistil proč nechtěl se zastavit. Zdravotní stav stabilní, Jeseníky pomáhají, pád na zem v bytě, máma praktičtější.

Kronika má své, Jay?
Musím volat za své povolání. Nevydržím dlouho tuto samotu. Obklopen zájmem dočasu. Jistotu

Jay

neděle, května 29, 2011

Salamander v obleku

Báječní kolegové. Denisa nerozhodná a Marek basketbalista. Kamarádi na tanec a popíjení při svatbě mého bráchy. Není dárek není svátek.
Tento týden normálně smutný. Horko, nesoustředěnost, mimomyšlenky, hlouposti se rojily. Na svatbu bratra pršelo štěstí.

Poslední týdny jsem vhozený do vlastního pekla. Soudím každý krok. S Martinou v Pešti a chvíli Buda se pálím na slunci. Jediný lidský člověk co víc, co chce. Dospělý. Nesouhlasí profesor I.  Jenže ten se chystá na odchod svůj fyzický z tohoto světa. Strýček Lou v historii vídeňských kurev. Mazi je nemocen s koloběžkou jenže. Jenže je nemocen těžce a je to zlé. Blbé.
Jakmile Jay ztratí svého nejbližšího kamaráda, co mu zbývá přátelé ČR i cizích zemí.
Zbývá mu, pominout touhy po tom co chce; jak Marek říká, zvolit společenskou zkratku. Šikovný.
Ta dospělost spočívá ne v tom co chci. Jenže v tom co bych měl. Co bych měl obětovat. Ví to Marek dvacetdvalet, ví to Jay. A jak se probudí a přečte si to, pochopí. /hopefully Jay/
Denisa dvacetčtyřiletčistáváha. Sympatická. Nemá ráda Olympiky jako Jay. Píše do neznáma.
Req.

Filii hominum- lidé; mluví k mladým, dětem světa na rozdíl od synů Božích. Jste jinak statní bojovníci, ale srdce pobloudilé, zbabělé. Gravi corde. Jak dlouho chcete mít srdce nechápavé? Bez porozumění pro Boží věc? Proč?  Protože příliš visíte na pomíjivých dobrech. Protože lpíte na tom, co je marné, a proč se sháníte po lži? Vedou vás řeči proti Bohu a proti mě, že si všímáte lživých obžalob. Uvědomte si! Vzpamatujte se! Hospodin vyslyší, když k němu zavolám. (Kotek, A.: Zamyšlení P. Šuránka)

Jay nakopnut

neděle, května 08, 2011

Prdíky

Já tady cítím kakání.

Celý týden jsem byl příjemně potěšen. Nadšen. Předchozí velmi dobré dny předznamenávaly pád. Nešlo soustředit se, konstruktivně jednat, přímo snad vyučovat nikoli. Bylo ouzko, v závěru týdne naopak. Jayi, nenapínej.

První svatební kšaft znamenal první ano pro 47letého ženicha, druhé pro o deset let mladší nevěstu. Jay s objektivem, za volantem se svatebními rodiči. Facebookové fotografie Silvy a Michala, pozvání k bazénu od svědků a rozpačitost účtování sousedům. Odvázanější fotografování tradic s vizionářem a gratis odvedeneckým půllitrem. Jay si užíval fotografování a s robotikem Davidem pochod příměstskou zelení. Jay zve na cílovou whisky. Lucemburská Barborka platí Jayi útratu. Pracovně postupuje, řídí Řeky plné emocí, emancipovaně vede osobní život. A sluší jí to. Sestra předběhla dítětem. Hokejista Jay dvakrát usíná u druhé třetiny. Na poslední chvíli profesionálně plní obecní archiv dětmi, dopravuje předsvatební koštéry do Plžů.

Jsou mrtví. Ne, oni jenom spí.

Jay nadšen fotografováním savců v zoo. Fotokurz splňuje vysoké Jayovi standarty. Dostává jednotlivé sety od Dáši.
"u fotek jsem objevila jednu naprosto geniální věc. a to je fakt, že kdykoli se na fotku podívám, vzpomenu si, kdy vznikla, okolnosti, lidi... emoce. funguje to mnohem líp než třeba deník, který bych si stejně nikdy nepsala. důležité je to, co člověku přinese aspoň trochu radosti a štěstí. takže při otázce... fotit anebo se na to vykašlat.. je to jednoduchá volba." (DG)

Šéf si všímá pracovní přetíženosti Jaye. Vsetínský svůdník má plnou hlavu jara a zakopal se. Mazi zdravotně pohoršen, dostává královskou výplatu. Mineralog bojuje se zuby a končetinami. Bratr připravuje druhý svatební kšaft. Jay není věštec. Jay utíká od žen. Jayiovi píšou, na ulici zdraví, omluví pomenění, platí v restauraci, mají slabost pro nesmělého Jaye.

neštěkneponěmanipes Jay

úterý, dubna 26, 2011

Chvilkové okamžiky, které žijeme

Rozumný člověk sbírá a stmeluje výsledky své denní zkušenosti. Skautům se doporučuje, aby si psali po příkladu velkých lidí deník. Nestačí pouhé psaní. Když si staré události, dojmy, myšlenky znovu pročítáme, vidíme názorně, v čem se dáváme pomýlit, kde se unáhlujeme nebo jaký postup nám sloužil k dobru. (Špidlík, T.: Prameny světla, 2005).
Jay nezapsal a chyboval. Souhlasil s večerem (bez kanasty) u dětné rozvedené spisovatelky s pseudonymem. Vybrnkaný po celém týdnu jej probouzela záplava večerních důvěrností. Když už, nikdy ne však bez karet Jayi.
Jay pracovně usoužený nudou. Dny, kdy se velkolepé činy nedějí, jsou bolestné.

Cirkus hl.m.Praha. Pivní mekka. Pracovní fotografování objektu bytu pro švédské zákazníky. Večer hladinka a na kutě. Bezdůvodná provinilost. Náhradník Jay.
>>Vyspinkany, pyzamko uklizene ... Mluvte o problemech a starostech. Vypovydejte se. Caj + otevrit okno.

Dědický byt přetrubkován. Břemeno. Musím práci reklamovat. Babička na velikonočních prázdninách. Dementní, hluchá a krystalicky čistá minulost maminčiných milenců.

Pro skauta:
Lidé vnější (nikdy smích, fakta, bojovat, co mě zajímá?, odstup, cizinci, nutnost)
Lidé vnitřní (přítelství, city, otevřenost, doteky, smích, pomoc, vychutnávat si společnost, důvěrnost)

blábolista Jay

sobota, dubna 16, 2011

Bezpodmínečně kladné přijetí

Musíme pracovat s tím co máme.
Co jsem chtěl před lety, když jsem byl poprvé zamilován nevím. Nevím ani co moje tehdy velká láska chtěla. Nevím to ani teď. Nedostatek něčeho v našich životech způsobil, že jsem se setkali. Dva vyloučení, vnitřně zranění, nedokonalí.

Práci můžu ztratit, ale se sebou budu žít celý život.
Jay žije mezi svými skutečnými kamarády. Mazi vrba se opíjí domácími zásobami nad prognozami choroby. Švédsko večeří. Bratislavská konference s postery nakřivo. Profesor Papuč dobře naladěn poskytuje zadání příkladu. Sympatický Krystian przyjechal z Poznaně, čekajíce na zajištěné ubytování. Masér Olda  naražen šedesátiletou dámou. Ježek je trápen a leží Jayi v hlavě. Vsetínský svůdník mění stereotyp a vyráží do hor. Petřík plánuje, pracuje nadplán a Jay bývá blízko. Dementní babička důležitým článkem rodiny těsnící hráz smrti. Mámu drží plánování svatebního obřadu.

<Si rikam ktera eva mi pise..ja du ted z prace,..a zitra zas..jeste nevim co budu zitra krom prace delat..>
>..mám za sebou úspěšné seznamovací hry v Olomouci. Rytíři a rytířky. Převážně. Na ubytovně Eva s Marcelem z Kojetína. Dobrou noc...<
<Ranko. Hledas druzicku po cele Morave?..>

Libový týden.
masaker Jay

pondělí, dubna 04, 2011

Amaretto se smetanou

Jako obyčejně. Obyčejně píši jenom když jsem ve srabu nebo příšerně happy. Tohle není neobyčejnou výjimkou.

Naštvaný. Na celý svět včetně sebe. V práci řeším důležité pitominy. V kurzu kreativity bez kreativity. Kurzisti cvakají výborné statisíce fotografií, na místech co se zdají ve snech. K tomu čekání na bratra vytočilo. Spolkl jsem výčitky. A ulevilo se. Samotářem se nestal Petřík. Udržuje domácnost s přítelem. Plány do budoucnosti na 30 let má Jayův finanční poradce (č.2). 
Letecká návštěva místošéfa Davida se protáhla. Jay se vrátil jako ani za teenagerských let nebývalo domů o půlnoci. Mazi naložen v amarettu se smetanou očekáván tátou, co přeje všem se mít jak se má on. Startovací grilovací párty na výbornou. Jay fotbálek s juniorem Jindrou. Sní sny o dětech. 
A Jay? Má flashback z první koštovací. Touží fotit krásně kreativně. Mít radost z práce. Sociálně neupadat na schůzích. A trošku si zaláteřit.

Že to bude takhle tvrdé je nečekané. Vnitřní svět vede hvězdné války.

Přeji čtenářům více švandy.

ušák JayJ

pondělí, března 28, 2011

Dala bych si kyselou okurku

Jay si plní povinnosti. A musí začínat od rána znova odznova.
Potkává skitrenéra Ondřeje. Čerstvého šťastného tátu.
S portrétní fotografkou a jejím portrétem na cimbále. Sociální pracovnice a agronom Jitka plní si svůj sen života na vesnici. Parceluje, renovuje, hospodaří a vaří tchýni. Mazi děkuje americkému pilulkovému lékařství. Horkokrevný Luboš se rozuměji rozhoduje. Švédsko zalila studená vlna.

Jay má druhého finančního poradce. Poperou se o něj?

Pyšně spokojený.

Cukřík Jay.

úterý, března 22, 2011

Démoni

Většina společnosti je složena z hlupáků. Přesto existuje jádro uvědomělých jedinců, bez nichž by společnost nemohla fungovat. Mají zodpovědnost nejen vést hloupou většinu. Mají dáno více hřiven než ostatní. Jay se dozvěděl na setkání s židovskou obcí.

Děkan, zemský rabín a Jay do diskuze. S démony.
Mazi deset dřepů a závody v deštivém Brně. Bojuje s démony. Pečuje o dorost.
Omlouvám se Mineralogovi na nemocenské. Píši. Příspěvky a slova jsou na rybách.
Vsetínský Milovník žádá radu. Chce do prázdnin radikálně změnit život. Neví, že jej dávno mění. Ztrácí démon sebestřednosti.
Ježek se namočil. Mrzí mě to. V materielnu moci.

Uvědomělí nám žijí svým příkladem. Nenápadní. Rabín otevřel oči. V práci plus jeden. Neúnavná Paní.



Bude Jayi obřízka?

neděle, března 13, 2011

Kazuistika bílých myšek

Kolik neukázněných náklonností, tolik cest, jimiž vniká svět do naší duše, aby ji spoutával. Všecko má na nás vliv, každý okamžik jsme v jiné náladě. Jsme jako nástroj, na němž si každý libovolně vyloudí svou melodii, jako ladička, která zvučí vždy podle okolí: otroci okolí, naprosto bezmocní. Nemáme těžiště v sobě: běhá po světě a táhne nás za sebou jako nevolníky. Je to stav důstojný člověka, křesťana, akademického občana, učedníka toho, který řekl: Já jsem přemohl svět? (Kotek, A.: Zamyšlení P. Šuránka)

Jayi se nepíše lehce. Pro čtenáře a sebe obtížně hledá slova sebereflexe. Schovávají se. V temnotách.
..no rek bych, ze my dva `sme na tom porad nejak nemenne`.. T.r.
Vsetín hlásí nezřízené přeháňky. S Mazim se týden  uzavírá. Na dráze medikamenty, vyráží mimo virtuální svět.
Když chtějí abysme lhali, budeme lhát.
Šéf je neobyčejně milý, stejně jeho Napoleon. Baví je kout pikle. 
Kulifoga vyskákala nemoc s krční komplikací. Úkoluje Jaye; má čas se zastavit. Švédsko loví důvěrnosti a má starosti o pracovní prémie. Roman s těžkostmi nové práce. Nedovoluje užívat čas s novorozenou Tatianou.
Jay potěšen Jardou fotografem, a pětidenním novinářem. 

V temnotách je naděje.
JayJ

neděle, března 06, 2011

Chtěl bych se s vámi obchodně setkat

Jay je ženami obletován. Zájem lichotí jeho bezbřehému egu. Dovoluje si odmítat kanastu. Číst laskavé dopisy. Chytrácky rozumovat. A sledovat fondy nejen evropské.

Mazi v rekonvalescenci a na dobré cestě mezi lidi. Napoleón Michal přísně drží Jaye zkrátka. Dilema publikování pro čárky. Všechny fondy k vodě. Schoval běžky. A začíná fototýden.

Mrzí šlápnutí vedle. Sloužit dvěma pánům nejde. Pro dnešek jsem si vybral.

Jay
som Gunde Svan

středa, února 23, 2011

Život je velký seriál

Na nedostatek práce si nemůžu stěžovat. Po hlavě na dvěstěprocent po švédské misi spadl do pracovních milostí. Jen tři dny stačily na cukání očního víčka, bolesti hlavy a spánek na kanapi po profesorské kávě z automatu.


Valentynku...cukriku, hodne uspechu v severni misi nekde ve snehu ti preji... divci srdce nesmi zustat osamocene...tva mise necht je korunovana uspechem...

Cestě na sever nebylo přáno. Pár dnů před letem Jay onemocněl, doprava na letiště s komplikacemi, sněhová bouře nad Stockholmem.

Zima u Svedaku. No pekny snih a barak. Uzij si tam pamatek a vseho at nemusis letet podruhe. Program plny jako na zajezdu cechacku .. Zdravim socdemok Svedsko...

Jay si pobyt příjemně užil. Vanda je spokojenější, hubenější, pracovně bystřejší a v nejistotě. Z konce pracovní smlouvy, volného delšího vztahu, švédštiny a kamarádů.
Přiletí.

Jay sociálně aktivní.
Mazi na telefonu se zážitky z okruhu. Jitka ve změněném stavu se smutným koncem. Horkokrevný Luboš opustil seznamkování, věnuje se vaření. Že přemýšlí o odchodu Jaye štve. Petr s velkýma očima nemocen. Profesor píše třicetiprocentní VS4 projekt. Profesor Papuč má mnoho práce a je nepříjemný. Jay ztratil ostýchavost. Komunikuje před rokem nevýdaným způsobem. Spoléhá více na nadpřirozenou Lásku. Bez ztráty pozemských touh.

Pro první vlašťovku komentářů

JayJ -All you need is (g)love

čtvrtek, února 10, 2011

Pyšná samota

Nemohli chápat
minulost u nich začínala tak zcela nedávno
předloňskou dovolenou
Neviděli, protože chtěli vidět jen očima
neslyšeli, protože chtěli slyšet jen ušima
ten zmatek spořádaný
v němž každé dnes
spojuje zítřek se včerejškem
Všichni byli obráceni vpřed
hledíce tupě na prázdnou a studenou končinu budoucnosti
a odvraceli se ode mne a málokdo mi dopřával sluchu
když jsem jim říkal
že nic nelze odtamtud očekávat
a že se tam nic nemůže objevit, co už nebylo v minulosti
rozmnoženo a přetvořeno
úsilím této chvíle. (Zahradníček, J.: Znamení moci, 1990)




Jay dlouho toužil po sauně; a přání se splnilo. Když kapky potu vystupují na povrch těla, není možnost přání vzít zpět. V horečkách, v pyžamu, s teploměrem vzpomíná na sobotní plesovou noc.
Přesto...zítra odlétá do Švédska. Naštve slalomářku. Nebude ji líbat.
Přesto...rozmnožil vysocevědecké články. David robotik přeložil bez výtek. Jay pyšně nechtěl zapojovat. Luboš mobil na bytě.

Sally Mazi na telefonu mile řeší problémy. Vsetín vyrušen zoufalou pivní sms, na kterou beztak odpovídá nevzrušeně po aktuálnosti. Sociálně soběstačná babička píše odvolání na magistrát. Sociální bratr často jezdí pečovat o její administrativu a lékaře. Jay unaven barevnými obrázky. Výuku na dva týdny pozastavil. Zaměstnavatele vyšetřuje policie.

Neuautorský absolvent Jay

středa, února 02, 2011

Generál Blaha

Jay chrochtá blahem nad pracovními pracovními dny. Od rána až do večeře. Šéf neobvykle milý. Řešení neobvyklých situací nad sklenkou destilátu s Želkem z Brodu Slavonkého vedle Brodu Bosenského. Daleko na dlouho od rodiny.
Blíží se Švédsko. Jay se těší. Až to bude mít za sebou.
Mazi objevil zimu a spánek. Skipe vybudil k větší aktivitě.
Jay posiluje s kamarády, baví se s hokejovými fandy, odpovídá na nevrlé narážky Martiny, potkává maséra Oldu a zvládá pracovní tempo.

Umyjte ho.

Generál Jay

úterý, ledna 25, 2011

Není úniku

Bylo to k smíchu a bylo to k pláči
s tou jejich svobodou
Mysleli, že myslí, mysleli, že mluví, mysleli, že jdou
cokoliv a kamkoliv se jim uráčí.
Ale protože odnikud nepřicházeli, nemohli nikam dospět
Všechno běželo pouze naoko
a už dlouho.
A jenom divné jim bylo, když domů přijdou
proč doma nejsou za všemi dveřmi zavřenými
Proč žádná stěna, žádné topení, žádné houně
žádný kovotěs ani polštáře v oknech nic platny nejsou
proti tomu, jak u nich táhne
Mrazilo je, nedovedli se zbavit pocitu přítomnosti
Kohosi, kdo neodcházel
ale byl zde
stejný a zase docela jiný než Tamtenvenku
a jeho místo vždy mezi dvěma
ať si počínali sebe zběsileji, sebevíc beze svědků
zapomínajíce, že z každého soukromí vede okno
ve veliké venku, ve veliké účastenství
z něhož úniku není. (Zahradníček, J.: Znamení moci, 1990)


Na Jaye táhne. Pracovní dny jdou do vtíravé pohody. Do posilovny nikdy sám. Medvídek s pozemskou radostí kupuje lyže. Láskopády do samoty.
Rumunské cestování spacím vozem bez ubytování zrušeno. Jsem spokojen, že nemusím bloudit sám.
Bytová otázka vyřešena zvolenou Ruskou, hlasitě diskutující na schodech společenství. 
Jay v nejlepším pořádku. Na pohled. Uvnitř muka chlapeckých vášní. Jasně tuší, jak skončí, jenže vydrží hodně.

S dobrými předsevzetími
JayJ

sobota, ledna 22, 2011

Drahuna

Ve střízlivé náladě Jay naplněn milostí volného glosování.
D-Jay. Oslava šedesátin s rodinou z druhého kolena. Dechovkové hity pro odrůstající děti. Jitka se změněným stavem. D-Jay sociálně zakotven notnou dávkou trnkového etanolu. Paní učitelka-zastupitelka na D-Jay straně. Názor projevuje neveřejně.

Uniká podstata dění. Vstupuji s odevzdáním. Přijímám nezdary. Šéf viditelně s respektem. Davidův Petr s velkýma očima. Kulifoga brousí internet.

Mají mě mít.
Mají mě mít otevřeného, rozumného, perspektivního, radostného a vstřícného. Dávám. Ne ze svého. Dávám z milosti.
Tento týden byl plný nezasloužené milosti.
Nejhorší jsou dny, kdy se nic neděje. Není nepřítel. Není proti komu bojovat.

-kryptický D-Jay-

sobota, ledna 15, 2011

Sbírat fiftýny

...dovol mi, abych ti řekla v přemíře své vděčnosti, že tvá láska jde až k šílenství.... Jak můžeš chtít, aby se před tímto šílenstvím mé srdce nevrhlo k tobě? ... Mé šílenství záleží v tom, že prosím o milost, že poletím k Slunci lásky. Tak dlouho, jak budeš chtít, zůstanu bez síly a bez křídel. Stále budu mít oči upřené na tebe. A jednoho dne, jak doufám, pohroužíš navěky své ptáče do žhavé propasti Lásky, které se ti nabídlo za oběť. (Terezie z Lisieux: Dějiny duše, 1991)

Sklízím plody své práce. Denně na hraně vlastní umíněnosti. Brodím se pokolena v suchopárech a raduji se. V maličkostech a odevzdání. Kolikrát jsem chtěl změnit život. Podle svých představ. Něčím být. Někým se stát. Čím bych se více snažil, tím větší rozpor bych vytvářel. Zaplavuje mě "šílenství". Představa, ne co vše mě čeká, ale že se nebude nic dít. Že mé zkoušky budou zkoušky v mé mysli. Nikdo se nedozví o zápasech.

Na vás myslí

Jay

úterý, ledna 11, 2011

Musíme zemřít

Rok nezačíná radostně. Dědeček zemřel. JerryLee, co neměl rád učitelky, zemřel. Jay se probudil do vnitřní temnoty.


Co byla minuloroční jistota, to příchodem roku králíka ztrácí. 
Přichází pracovní politikaření.
..ucit, psat clanky, jezdit agitovat, plus mit styky s prumyslem. Naklonovany stiham..
Jay na pochybách ze svazku Sociální pracovnice a Pracovníka soudu. Žena vaří a stará se, ale sama se ztrácí. Martina skáče, nemine ji pád do stereotypu. Mineralog v nemocnici a pronásledován těžkostmi života. Vsetínský milovník tají poštovní pozdravy od kamarádů, a..mlčí. Mazi telefonuje meziměsto, lepí vzkazy na nástěnku. Švédka nekomunikuje a chystá aktivity během pobytu.
Jay není se sebou spokojen. Plní předsevzení, dobře řeší nezměnitelné a v pochybnostech se probouzí.
Měl by se dopříště polepšit.
A pochválit se.

JJ

neděle, ledna 02, 2011

Šul Nul

Jay našel Jistotu každodenního boje. Uplynulý rok; díky klášterní dovolené, kamarádům, rodině a práci; objevil marnost vlastního snažení.

do následujících bitev s pokorou
JayJ

čtvrtek, prosince 30, 2010

Res cogitans

"Albert Schweitzer kdysi velmi přesně řekl, že příroda vyhlíží nádherně a je úžasná pokud se na ni díváme z dálky. Ale pokud čteme její stránky jako knihu, zblízka, je to strašné. Příroda není ani dobrá ani zlá, ani laskavá, krutá nebo moudrá, příroda jest. Nezjistíme v ní, kde je možno hledat morálku, ale naopak zjistíme, kde ji hledat nelze." (Vácha, M.: Místo, na němž stojíš, je posvátná země, 2010)
Ano. Protáhli tratě, projedu je zítra. Nebudou mě pronásledovat InOut barevné projížďky všemi zákrutami. Léčba mrazem a jednobarevností. Přírodu můžu z okna. JJ

Dej si frťana, a ráno vyběhni na běžky. Dej si pořádně do těla a uvidíš vše jinak. V přírodě hlavu vyčistíš. VS

Úplně v pořádku to není. Osamotě posouváš hranice normality. Pěstování zvířecích pudů a utíkání do Konzumu. JJ

Patří to každému. Dělej pořádně a máš klid. VS

Zjistil jsem jednu důležitou věc, doma mnoho práce neudělám. Zpravodaj, sjíždění internetu, letenky a ubytování. Odkládám opravy písemné na jindy. JJ

Na netu nebo příprava do školy? VS

'Online'
Jay nemůže číst knížky, rozumět sdělovacím prostředkům a vychutnávat sladkosti. Usíná v pět. Dětskou diskotékou protančil, pro starší děti s rozmyslem vzdal.
Má krásné svátky.

Zpytec Jay
'Offline'

pátek, prosince 24, 2010

Pestrá svoboda

Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. (Jan 10, 18)

Jay se netěší. Vypadne z pracovního presu. Zajetých kolejí jasně ohraničeného režimu. V čase vánoc a volna nebezpečně vykukují čertíci vášní. FilipDoubleL ověřuje ranní odolnost. Schází portrétní model.

Diskuzní emoce. Schůze pěnila krev. Paní ředitelka s přáním lásky. Penízky a dětští rukojmí. Jay nerespektuje většinu.

Dvakrát zvládl zkouškový předtermín. S dohledem Kulifogy a mlžného fotografa. Kulifoga ve filmových Tatrách. Bruno Banani bezespánku z pracovních povinností. Myslím, že situace není bezvýchodná, je naděje na změnu.
Vsetínský labužník závidí sportování na běžkách a volno; ozývá se. David místošéf na punč a svařák. Domů autobusem s píšťalkou pro Jindru.

Jay zůstává svobodný. Protože může volit a rozhodovat se.
A svobodně dělat chyby.


Radostné vánoce
Jay

neděle, prosince 19, 2010

Ambivalentní radost

Životní projekt se rozpadá na kaleidoskop samostatných epizod, jež nejsou propojeny ani kauzálně, ani logicky. Postmoderní člověk již není cílevědomý poutník, ale zevloun, tulák, turista a hráč. Tyto dříve marginální role se stávají základními charakteristikami jeho života. Také v morálce opustil člověk všechny systematicky pojaté morální systémy a rozhoduje se případ od případu na základě aktuálního uvážení, a ještě více efektu. (Vácha, M.: Místo, na němž stojíš, je posvátná země, 2010)


Volání meziměsto.

Jay a tvrdé jádro navštívilo KK dvojici. Kulík v trenýrkách zajišťuje domácnost, Kulifoga ukazuje trenéra jumpingu. Jay nemá ručník, vypadává z rytmu a trampolíny; a je mu ambivalentně. Protože Kulifoga má radost. Roste. A protože se historie opakuje. Příčina se opakuje. Rýži pro Jaye sní hladová rodina.
Dobré vztahy s Kulifogou jako důvod, proč David zůstal nepozván.
První bowling párty zahajuje Jay dialogem s šéfem. Vede do chvíle, než jej Iva vyklepne. Bez syna a Míši je docela fajn člověk.
Jay zastupitel bojuje. Se starými strukturami co vládnou. Naštvalo, že se navážejí do táty. A dodalo odvahy vystupovat. Být jediný proti. Nevystavuje své děti problémům, nemá je a mít nebude. Čeká horké telefonáty, grafiti na vratech a odloučení. Vlastně nic nového.


Ornitolog Mazi sleduje souložícího papouška. Luboš nešťastný z rozchodu, rodina poznává jeho pracoviště. Vsetínský svůdník mění svůj životní styl dokonale. Mlčí. Ježek nový spolupracovník a váhající Mechanik.

A co s tím uděláte?

Poslechl jsem a volám. Uvnitř rozpolcený a s obavami vítám začátek vánoc. Že se zintenzivní noční volání. Touhy a tesklivé nálady. Budu ještě schopen znova začat?

Hráč JayJ

sobota, prosince 11, 2010

Tumba

Country svatební obřad Jitky a Kamila. Nadílka rodiny s nepárovými partnery z obou stran. Mladé rodiny a partnerství naopak velmi rozumné a přátelské. Jen vytáhnout špekáčky. Nevydržel Josef odpírání alkoholu a přihnul. Tumba štípal Míšu do učitelské zadnice a dusil se pečeným stehnem. Marek chystá film. Petr s babičkou Marry a bez Věrky.

"Ať sním co sním, vždycky bliji vlašák."

A co dokumentární newesternový fotograf Jay? Cestoval PKP do Krakowa v jiné časové soustavě. Setkání blízká a přátelská. Profesorské hodování, vánoční podarování, večerní procházení. S Mončou na Erasmu, Markem opotřebitelem z Prešova, Gosiou. A čerstvým doktorem Andrejem a Zošou. Jay pochválil muže a Kubuše. V noci umíral z nachlazení. Měl radost.

Za těch pár dnů bojuje s nachlazením tak úporným, že pláče před tabulí a studenty. Pozměnil grafickou závislost důležitých veličin a příští přednášku optimalizoval. Čeká jej poslední pár.

God Morgon Sweden. Na seriál. Odlet se posouvá. Zima mrazí bouře.


Brány se otevírají těm kdo mají klíče.
A kdo nemají, ať zkusí kliku.

jen
Jay szuka drzwi

pondělí, listopadu 29, 2010

Bláto na hřišti

Duchovní život nevyžaduje heroické skutky. Ježíš nehledí na velikost skutků ani na jejich obtížnost. Ale na lásku, s jakou byly vykonávány. Jestliže jsem bez radosti, bez odvahy a bez síly..pak se chce pustit hned do práce, protože tyto tři vlastnosti, "tituly" to ulehčí. Jak? Že ukážou, že práce nepramení z radosti, heroismu nebo síly, ale že chce pracovat z lásky. Mystický život spočívá v lásce, v každodenní lásce. Neznamená to ztrácet se v patologickém utrpení, při kterém člověk hledá a nalézá jen sebe a vězí v nejpochybnější části sebe sama.




Necítím-li nic, nejsem-li s to se modlit a cvičit se ve ctnosti, je vhodný okamžik pro vyhledávání nepatrných příležitostí, nicotností. Například úsměv, milé slovo, když by člověk nejradši neřekl nic nebo ukázal mrzutou tvář. Ne pro zásluhy, jednoduše pro to, aby se Ježíši udělala radost. (Six F. J.: Malá Terezie, 1988)

Jay dokončil studium. Vsetínský svůdník mění životní styl a práci. Chodí po horách. Vícešéf David s cvrčkem rozsvěcuje vánoční stromek. Práce přes víkend a starosti o nemocnou ženu. A Mazi? Má župánek na pyžamu, hovoří s barevným ptákem, hlídá modrého slona a na půl plynu jezdí závody.


Zprávy do zahraničí: Ahoj, snezi a pes zahriva v boude slepici. Vracet se do CR potrebuje padny duvod. Prace je aby bylo na chleba. Je nutna, ne prvorada. Vracet se jen kvuli sentimentu je jen romanticke. Prilis nerozumim duvodum. Obavam se, ze je to kvuli me.

Trápí mě Švédsko. Ne kvůli sněhové situaci, tuhé zimě a opici z prohibice.
"Někdy si říkám," mířil těmi slovy přímo na mě, "jestli pro některé lidi není věřit, že jsou milovaní, těžší než ve skutečnosti milovat..."

A co na to Jirka Jay Tleskač?
Mlčí jako obvykle.
JoJo

čtvrtek, listopadu 25, 2010

Kapitánův deník, dodatek

Kapitán JayJ brouzdá volný vesmír s touhami za kormidlem. Se smyslností sběratele pivních tácků a nadšením puberťáka. Zpytování warp šest do černé díry.


Hokejový fanda Jay ve hře; jednou za tým sekretářky, podruhé otce Martina. Mazi nalomen na blízké fandění v kotli. Sepsané body pro dnešní rozhovor uzavírá modrý slon. 
V práci indická nálada z návratu vedení. Šéfa vítá český úsměv od Martiny. Luboš léčí sestřičku výletem do Prahy s Milanem. Švédka chce znát Jayův Sen. On rozmlouvá návrat za prací. Má nahnáno.
J ví, že má a víc nedostane. 
 
Very Merry Happy 
JayJ

neděle, listopadu 14, 2010

Konstrukt

 Staneš-li před láskou, jíž je možno se přesytit, není to láska, pro kterou jsi stvořen. Jakýkoliv stav, který může přestat být štěstím, není cílem tvé existence. Pokud tě omrzí láska, o které sis myslel, že je to láska od Boha, buď si jist, že to, co tě omrzelo, nebyla čistá láska, nýbrž lidská sebeláska. Je zdrojem nudy a nestálosti, neklidu, zoufalství a neštěstí; její krajní podobou je peklo. (T. Merton, Vody Siloe, 2007)

Jay čeká, že všechno už bude snadné a krásné. Že všechno to čekání, hledání, obětování a spílání někam povede. A i když se zdá, že cíle je již dosaženo, žádná hranice překročena není, kdy by mohl říci "už dost". A vidí se ubohým a průměrným, a nevidí jiné východisko nového dne než pokračovat stejným způsobem stále dál - a nebo se zbláznit. (T.M.)

Opravdu pár dní bez řádu vykolejilo. Připočítám-li profesorovy lékařské dávky vína, pokoj se slovenskou vraj televízií, kubánské konference protistrany a aforismy o manželství. Ne odpočinek, ale zabíjení času. Mlhy snění protrhalo až kousavé odpoledne s rodinou Gerdy a Petra. Dědeček katalyzátor čistí zranění minulosti. Vyříkání si proudu pravd. Jay si musel připomenout, že bojuje. A že se musí starat o majetek.

Bibe aquam de cisterna tua JayJ!


středa, listopadu 10, 2010

Kapitánův deník, vesmírné datum 64326.1

Čtyři (4) dny mimo práci. Co bude kapitán Jay asimilovat během tolika dnů? Zvykne si?

Schůze nového zastupitelstva zvolilo staronové vedení. Starosta zůstává v roce 2009 stejně jako jeho kalendáře (2). Hladkému oficiálnímu jednání předcházela série (2) koaličních jednání s vypjatými momenty. Vesnická demokracie se střetem zájmů.
Celý víkend v naštvanosti. Na rodinu mineraloga. Na reklamace pro sousedku a otevření očí v elektru. Mnoho sms s omluvami Jay kvitoval chladnou zprávou (2). V pondělí přesto rozhovor a udobření. Maki obdivuje Jaye.
Doba předvánoční přináší (2) exkurze. První s Oldou a jeho učitelským komandováním. Druhé s mámou v Tesku a Františkem po čtyřiceti letech. Šest (6) kusů za hodinu takt podniku souzní se šesti (6) hlavami u něžného holiče za hodinu. Zvýšený zájem studentů vzbudil automat na kávu.
Přednášky metodou zkrať nebo prodluž videem. Čím méně času, tím kvalitnější podání. Dal si za úkol zjednodušit výklad.

Setkání s vsetínským sběratelem vášní domluveno na vánoce. Martina touží po face2face s mlžným tématem. Koulí se studenty stejně jako s šéfem mého ústavu. Mazi se teleportoval do světnice mimo čas a prostor, a zahájil zimní klid s nekonečnými vesmírnými dobrodružstvími mu ne nepodobných hrdinů. Dědeček pláče v nemocnici. Gerda s Petrem sbírají drobné pro zainteresované a přesun. Luboš fousáč plánuje mnišské setkání, které Jay odmítl. Ústavní Luboš v dalším rozchodu. Mazi to věděl. Mazi ví, že sestřičky jsou ludry. A Jay?
Čte o Číně, čte o myšlenkách, spí přes víkendová poledne a vlastní klíček od skříňky.

"Skryl jsem se, protože jsem nesnesl tvou tvář."
"Kam jsi se skryl?"
"Skryl jsem se tam, kde mne nemůže nikdo najít, do údolí stínů a smrti." 
"Půjdu tě hledat i tam." (T. Špidlík: Duchovní cvičení, 2007)


JayJ inda DeepSpace9

neděle, října 31, 2010

Dušičkové

Sraz příliš odvázaný na husákovy třicátníky s dětmi. Nedospělí puberťáci. Jay bez albíček, fotografií z cest a přesto pod drobnohledem. Doktor a parťák Kamil bezezprávy. Jitka nedorazila. Z očí do očí středoškolská platonická láska s půlročním cvrčkem. Gabriela se zmrzlinou vyrazila dech smrtelnou chorobou.
Potěšil zájem; že Jay není prcek; a že jim stejně nerozumí ani po letech.


 
Všimli jste si, že většina našich bolestí nemá vnější příčinu, ale že je působí naše názory? Příliš si něčeho ceníme. Ztratíme-li to, pláčeme. Abychom tu bolest odstranili, stačí změnit názor: naučit se pohrdat věcí. Když nám ji vezmou, potěší nás tím. Tomuto umění se naučíme, právě když narážíme na protivenství. (T. Špidlík: Duchovní cvičení, 2007)

vJJ

středa, října 27, 2010

Sobečkové

Ahoj pane doktore Kamile, vis o srazu, prijed v sobotu vecer. Vem albicka, ja zadne nemam. Tesim se, ze pokecame. Ahoj JJ

Doktoři kam se Jay podívá. Profesor je navštěvuje tajnůstkářsky každý den. Jen je víc a víc nakřivo.
Mazi na doktorské kontrole také. Nesděluje svoje tajemství a diagnózy. Dobře mu tak. Chce přivést do doupěte zelený bylinkový krém. Samoléčba.
Někdy si sám nepomůžeš.
Jay i rudá koule to ví.

Doktor JayJ

pátek, října 22, 2010

Emotivní přeháňky

Co dělá nový starosta JayJ? Má za sebou emotivní týden.
Gerda a Petr po telefonním klystýru od Evičky. Návrat z nemocnice dát do pucu rodinu, která týden nemyla nádobí, pila z jedné skleničky a kvítka nechala svému osudu. Rodina co není rodina.
Babička hluchá a čilá. Dohazovačka sociálních pracovnic. Dědeček bez umístění. Bratr København tam a zpět. Veden a vodící hledá smysl konferenčních večírků na více chodů.
Přeháňky přednášek. Nedařilo se nejprve, poté lepší reputace, dnes vrcholila čtyřhodinovou serenádou. V proudu emocí Jay diskutoval s Pytlíky. Student měl "zajímavou" zkušenost, kterou mu nezáviděl. Cashback.
Rudá koule má zrcadlit emoce posluchačů. Základy pedagogiky v kostce.
V rychlosti střídá oslavy kolegy třiašedesátníka, jezdí rally bus se sekretářkou, chystá se do práce, má supervize, hledá duchovní pomoc pro rodinu mineraloga a chodí do fotoklubu cvrčků.

Nejradši by Jay fotil cvrčky. Milan proto radí blesk. Smedný mnich Olda bydlí sám a bojí se osamocení. Výtahový fyzikář příště na tikačku. Martina je nabručená a nemá důvod. Kouzlí to na Jaye jak na studenty. Švédka volá Jaye v nevhodný čas. Studená Němka. Být v klidu a na kluky. Mazi dárek tričko PennyMarkt. Alfistická rudá a návyk na práci k tomu.


Srandovní.
Nikdy bych nepomyslel, že budu - unavený, s bolestí hlavy, ospalý a vynervovaný - mít radost.

Marry Jay Poppins

neděle, října 17, 2010

The world Jay live in

To, co bylo donedávna jasně srozumitelným městem, ztrácí dnes své hranice a s nimi i svou identitu. (...) Vzniká nový typ už dříve popsaného existenciálního úkazu: bezbřehá konzumní kolektivita rodí nový typ samoty. (...) Žijeme i v první ateistické civilizaci. V civilizaci, která ztratila vztah k nekonečnu a věčnosti. Nejnebezpečnějším rysem této globální ateistické civilizace je ovšem její pýcha. S kultem měřitelného zisku, prokázaného pokroku a viditelné účelnosti mizí respekt k tajemství. A s ním i pokorná úcta ke všemu, co nikdy nezměříme a nepoznáme. Jakož i bolestivé tázání po nekonečnu a věčnosti, těmto donedávna nejdůležitějším horizontům našeho konání.
 
Úplně jsme zapomněli na to, co věděly všechny předchozí civilizace: že nic není samozřejmé. 
 
Chápu nedávnou krizi jako velmi malou a velmi nenápadnou výzvu k pokoře. Jako malou a nenápadnou výzvu k tomu, abychom nebrali všechno automaticky za samozřejmé. (V. Havel, Forum 2010)
 
Jay to láme přes koleno. Povedly se přednášky plus coffebreak. Uspal jednoho abiturienta. V práci profesionální řidič na sto%. Dědeček oholen, počítá účty za nemocniční postel a těší se na prostitutku. Babička nespolupracuje s dementními lékaři. Jay volá a platí účty.
A porostl. Kandidát strany nepřátel antikoncepce. Znají jej občané, Jay jen mlhavě.
Velká červená koule obtížně zahajuje druhý časový úkol.

Samota erosenek, štěbetání facebuků, stereotypních myších maratonů. Jsme to my, kdo se odsuzujeme k individualismu, opuštěnosti, prázdnosti činů. Bezmyšlenkovitě žijeme rychleji, osamoceni uprostřed milionů.

Erosenkový samotář JayJ

neděle, října 10, 2010

Dožít se smrti

Jeden z nejbolestivějších druhů chudoby, kterou člověk může zakoušet, je samota. Lze říci, že i další druhy chudoby, včetně chudoby materiální, se rodí z izolovanosti, z toho, že se člověku nedostává lásky nebo že má obtíže milovat. Různé druhy chudoby často vznikají z prvotního tragického uzavření se člověka v sobě samém. Z odmítnutí Boží lásky. Takový člověk se domnívá, že si vystačí sám, anebo že je jen bezvýznamným a pomíjejícím jevem, "cizincem" v náhodně vzniklém vesmíru. (Benedikt: Caritas in Veritate, 2009)

..Ahjo. To asi neni moc pohoda...mel bys aspon raz na cas vypnout a nekam vyrazit! Drzim cele rodine palce! Mumie ze Vsetína se probouzí. Odpovědi na sms v rychlém sledu. Výměna zpráv zůstanetomezinámi.


Prostě si pokecat. O sobě. O Jayovi.
Začalo to rudou koulí. Zářící před rozvernou omladinou. Nemá přednášku na stop% ani tentokrát. A stejně do toho půjde. Štvou. Šeptají, chichotají, spí na lavicích, koukají bádavě, ptají se na otázky bez odpovědí, provokují a maminkovsky vypadají. Nasírají.
 

..Se tam nezastavis, porad mas co delat. Otec Te popozene k cinum. Plakat na posledni chvilku.  Plakat bude koule. 2770kg v kontejneru.

Pěkný týden. Plný práce, světlých okamžiků vůbec ne při nočních masážích. Potěšil šéf nákupem, mail s první lekcí fotoškoly, povídání bez shake.Kanadský strýček vypráví s větší frekvencí sprosťárny s rostoucí odloučeností od manželky. Otevřenost je lékem pro všechny, které navštívil.


Občan Jay

neděle, října 03, 2010

Všichni jsme šťastní

Když uléhám, ptám se: "Kdy už vstanu?"
a pak zase: "Kdy se snese večer?"
Syt jsem toho, na lůžku se převalovat do rozbřesku.
(...) Rychleji než tkalcův člunek uběhly mé dny, skončily v naprosté beznaději. (Jób 7)

Atomový starý kryt městské nemocnice po bombardování. Dědeček sportovec a noční skokan z postele. Realita promíchaná se sny. Dva bratři jako andělé. Syrovost skutečnosti nebyla cizí. Pocit bezradnosti a smutku zůstal za dveřmi.

Jay trénuje fyzičku pro náladu. Posouvá horizonty vědomostí studentů na plátně univerzity. Nemluví ve snech hopsající kamarádky. Zato odpovídá sms do černé díry smyslníkovi, co závidí vytíženost při sledování hodin biologie.

A touží. Ach jak jenom touží.


Využijme i ty nejkratší okamžiky. Počínejme si jako lakomci. Buďme žárliví na nejmenší věci... Další rok patří minulosti. Jako pominul tento rok, tak pomine i náš život a zanedlouho řekneme: Je po něm! Neztrácejme čas. (sv. T. z Lisieux)

Nejšťastnější Jay

úterý, září 28, 2010

Po špičkách za nevěrou

Jsem ponížený ubožák, v nitru mám zraněné srdce. Odcházím jako stín, který se prodlužuje, jako luční kobylka jsem smeten. V kolenou se podlamuji (...), bez oleje chátrá moje tělo. [Z109]

Dědeček to má už spočítané. LDN po novinovém naturismu s děsivými nočními můrami. Stabilizovaný. Starobní dětství řešeno v kolektivu rozumných dospělých lidí ječicích do telefonu. S hluchou bábinou na drátě sledující vývoj ekonomiky a čas jídelních přestávek.

S trochou optimismu hledače štěchovického pokladu se Jay poránu vydává z postele. Vedení v mlze. Školství plné překvapení a darovaného tuzéru. Obé by vypustil. Pokouší ho nesnesitelné ouzko bez zjevně řešitelné příčiny. K večeru v kruhu děvčat chrámového kolektivu snaží najít rozuzlení. Nejenže ani napotřetí netrefí jméno, kouká jak novopečený kvaker, nabírá nohy k útěku a jesto přijmout nabídku prvního tepelníka.

Štvou ho svatby. Vlastní nebude ani na bratrovo popíchnutí. Zůstane u svých bezděvčatových meditací.
Najednou zjistil, že přání se plní. Kristínka našla práci, mineralog s rodinou stabilnější, smyslník rozumější. A Mazi...je...prostě..no Mazi.


Do dalších dnů zůstává naděje konce se splněným přáním posledním.

JayJ.at.Work

neděle, září 26, 2010

Poslední jízda

Důstojně. Jedno pivo a jeden burčák padl. Přidal jsem slivovičku od parťáka. Ruku zdobí Ráj a hřeje chvíle s diskotékou.

Mazi se probouzí. Potkává bývalé lásky a jejich rodiny. "V poctu piv nemas stale dustojneho protivnika. V ostatnim zas lid ma navrch." Srdcovka. Tchán padl po třech pivech.
Svůdník a tlouštík ze Vsetína. Stydlín. Ví, že může na sobě pracovat. Zahleděný do svých problémů. "Ani jsme se nezeptal, jak ted zijes, co noveho, jestlis uz objevil spriznenou dusi, a tak? ... Hej zas ta skepse, skus brat veci pozitivnejc, mas k tomu spoustu duvodu."
Švédská královna ve Finsku. Nudné a chce zkoumat laboratoře podobně jako Jaye.

Co jinak Jayi v týdnu? Měl ses dobře. Přestože jsi zrychlil jednu přednášku, druhou brilantně vystřelil a poslední cvičko jsi zaspal.
Přijel strejda vonThousandIslands. Pes agresivní, lítá všude, hlídá teritorium a Jaye.
Návdavkem bývalá první láska ve škole. Učí a ještě dvojmo.
Myslím, že se zblázním dřív než otěhotním.


|Pocity
Lokalizována skepse, povinná úzkost.


Ještě pár diskomládí a Jay sbírá céčka.
JayJ

sobota, září 18, 2010

Jom Kipur

V brzkém ránu Jay otevírá brány alturismu sobě vlastnímu.

Základní setkání po letech nad černými anděli feťáckých wanastovek našeho mládí a alko argemy. Svěřování. Lenka osumnáctiletá a skotačivá, rodinky a děti. Jay rozuměl. Nasral protikandidát Radek. Debil a ještě agresivní. Příjemně navzdory společensky strávená noc bez rýmečky. Dáša zočídoočí přála hodnou dívku. Mira komunista diskuze a vlastní názor. Náklonnost. A blízkost k části života, ke spolužákům.

Minule Jay. Parkoval na placeném-neplaceném parkovišti bvv. Spoknul muchu. Unikal mimořádné situaci na veletrh. Vezl nehodami máti z nemocnice. V pátek děda sportovec z nemocnice. Mnoho cestování, exkurze do Jeseníků za Petrovými Stráněmi. Až na vrchol. Tomáš haribo ve firmě zaběhnutý. Zajištěný. Jenže. Manýrismus mocných. Eskort.; Za mineralogem s duchovním rozměrem papeže. Pozván a potěšen, bude hlídat robotova Davida. Nakopnul druhou část koleje. Nejen rozum ale i city existují.

Proto
|||||Pocity
Bezmocnost z dědovi nemoci. Strach z vystupování a přednášení. Úzkost z příliš keců malého Napoleona. Radost z přijetí bývalých spolužáků. Nemenší radost z Davida a jeho nabídky.

Stačí
JJ

neděle, září 12, 2010

Jayndividualita

Právě když si myslíš, že musíš vlastnit sám sebe a hájit se, tak se ničíš. Protože nejsi utvořený jako ostrov sebe samého, který stojí sám na sobě, nýbrž proto, že jsi utvořený pro lásku, a tudíš dávání, na vzdávání se, na prořezávání sebe samého. 
Jen když se dáváš a ztrácíš sebe, můžeš žít. (P. Seewald: Joseph kardinál Ratzinger, 2005)

Nemůžu tohle svést na zapomínání. Na bolesti v krku. Na temperament. Na orientaci. Na vůli. Na společnost a na ty kolem.

Prostředí, ve kterém žijeme, má na naše myšlenky a směřování tak silný vliv, že formovat jej znamená také formovat našeho ducha a naši vůli. Působíme-li na naše prostředí, působíme tím zároveň i na svou vůli. Avšak jaké prostředí si vytvoříme, závisí velkou měrou na nás; tedy na tom, jak uspořádáme onu směsici lidí a věcí, jež nás ovlivňují. 
Naše prostředí totiž není vše kolem nás, ale pouze to, čeho vlivu podléháme.
Jakmile nám zkušenost umožní rozpoznat předměty vyvolávající v nás škodlivé pocity od těch jež v nás probouzení příznivé smýšlení, neseme odpovědnost za vlivy, které se obrací vůči nám. (Otec Abba)

Poslední verš dospán před zazvoněním budíku. Jedničkářka Švédka. Opravuje garsonku. Navrhuje interier a řídí práce. Naplánovaná túra pro městského hejska Jaye. Svatý Kopeček. Počasí vybrané, diskuze nejen na odborná témata. Útěk od jídla a shakehandplus milk před odjezdem. Nebát si vybrat. Nemít záložní plán bé. To Jay už si někde stýskal. Retro. V podání žen po třicítce.
Pěkný den prožit.

JayJ

Konec zvonec japonec

Tisícaosumdesát fotografií kamaráda a jeho manželky. Sňatek bleskový. Hostina v úzkém kruhu. S Mazim iniciace do rodiny za doprovodu hlasu Míši Davida.
Bowling a čoud někdy jindy. Na rodinu mám čas přeci kdykoliv.
nealkoholický jezdec JayJ, budoucí Alfista

pátek, září 10, 2010

Moje ženské problémy

Svatební obřad kamaráda Davida, Petry plus junior. Fotograf za řízek. Dar mnišská hořčice a přání diktované přítelkyní bratra pokrevního.
Zpětně z Polska.. Jsem doma. A docela v pořádku. Dilema nočního cestování na kole. Bez světla. Kristínka, mnišský život a realita.
V týdnu, safari kolečková výprava za zvířaty s mineralogem a mámou.
V očekávání přílet švédky, co má vše vždy püntlich naplánováno. Proto neděle v Olomouci. Nedá si říci a ještě se těší.
Pracovní týden schůzovní. Jeden den v saku. Žena v domácnosti nezhodnotila soulad, Jay šel podle svého rozháraného rozumu. Přesto Iva hodnotí úpravu velmi dobře. Mlhař Milan nebezpečně křižuje silnice s Turkem.
Jitka návrat z teplého jihu s opálením i tam kde moravské slunce obyčejně nepálí.
A ICQ massage Evička.
Tento týden přestože studený podzimní, naplněný optimismem z nalezeného smyslu. Starý lišák čtenář myšlenek a taktik k tomu. Čekám na první zprávu mailinglist klášter.
Doma setrvalý stav bez matky v domácnosti. Děda přikurtovaný k lůžku v nemocnici.
Jay si přeje kapku testosteronu, zapomenout na libido, spadnout v náruč anděla.

howg

JayJ-at-womens-world

úterý, září 07, 2010

Ve jménu Mertona

Naše slabost by nás neměla děsit, protože ona je pramenem naší síly. Libenter gloriaber in infirmitatibus meis, ut inhabitet in me virtus Christi. Síla se zdokonaluje ve slabosti a naše úplná bezmocnost útočí tím více na Boží milosrdenství, které k sobě volá chudé, malé a těžce obtížené. (Thomas Merton, Hora sedmi stupňů)

Žil jsem ve světě Thomase Mertona. Po několik dní v klášteře trapistických mnichů. Kontemplace s knihou Hory sedmi stupňů, zpívání žalmů, zpytování se při čištění zeleniny, kadidelnice, obrývání stromků, vážení ovcí. Souhlasil jsem od počátku s hlubokým duchovním zážitkem. Děvkař,..s tužbou nabýt pravého pojetí Boha; rodíme se s žízní poznat a spatřit ho, a proto nemůže tomu ani být jinak. Tohle známe všichni, i Jay. To vnitřní volání, uvnitř neodbytné, niterné, osobní a veskrze vlastní; a natolik milující, že dovolí mít vlastní vůli. Že víme v každé situaci, jak se zachovat, když tento hlas `svědomí` uposlechneme. Přijel jsem s touhou po milosti, která se nedostavila. Vyprahlý a postupem času apatický, bázlivý v temnotě vlastního já. Četl jsem stránku za stránkou a prožíval ne Jayovi neznámé události v životě Thomase Mertona. Zůstala mi hluboká nejistota. Z Mertona později buddhisty. Z abba Samuela.  
Zítra to bude dobrý...

Příliš mlčenlivý Jayi na trapistické mnichy.


~ Ještě tě to baví?
Jenže mě to nebavilo od začátku. Nemuselo.

Dny jsem obětoval. Za celou rodinu, Martinu a její vztah, za Maziho seznamkování, Robertovo vykoupení; za šéfa, kolegy; nemocného mineraloga, staré rodiče, budoucí svatby; hříchy, vášně, touhy, zbabělosti, strachy a smyslnosti; a mnichy, především Petra pronásledovaného zlem.


~ Tančit nebo bojovat?
Přesto myslím, že vše mělo smysl. Cesta, setkání, nejednoznačnost. Léčit apatii. Přijímat co je dáváno. Překonávat strach. Očekával jsem supermarketové dobrodružství, objevil vnitřní slabosti. Doma vyhodil Foltýnovo unikání Od sebe k sobě. S jedinou nedospělou myšlenkou- Utíkat.

Již od doby svého obrácení jsem měl mít dostatek úsudku a pochopit, že pravou příčinou válek je hřích.
Kdybych byl přijal dar svatosti, který mi byl při křtu nabídnut v listopadu 1938, co vše z toho mohlo vzejít pro svět! Neuvědomujeme si, co vše může způsobit jediný svatý. A přitom svatost je silnější než celé peklo dohromady. (Thomas Merton, Hora sedmi stupňů)

Mirek Jay Dušín

úterý, srpna 24, 2010

Tulajda

Bulharsko, Chorvatsko, Krkonoše, Vltava.
Bohaté léto. Cestování, plavání. S kamarády a rodinou. Dovolená se uzavírá. Zítra destinace Toužim - klášter s mnichy. Tečka.

Zážitky z Vltavy s kakaově blýskavou vodou a přiopilými loděmi kolem.
21. 8. 2010 - 20:53 Pořádně se opijte. (Zlatá Koruna, Kemp)
21. 8. 2010 - 22:20 Pěkně si zašukejte (Zlatá Koruna, Kemp)
22. 8. 2010 - 00:02 Dáme si to ještě jednouuú (tamtéž)

Seznamkový guru Luboš, Beran Michal, element Kamča, solární Fanda a sombrero Píp.
Jay se nebál šlajsen jak posledně na střední. Materiálno až na půdu. Vychutnávka.
Češi neváží svého bohatství. Tupé chlastání, náhodné kalhotkové stahovačky a diskuze první cenové před potomky.

Přesto Jay spokojen. Sociální integrace dříve nevídaná.

Integrovaný JayJ

sobota, srpna 14, 2010

V klídku sámošky

S Mazim na zadním sedadle. Koupání v lomu s křišťálově voňavou vodou. Festival ekonatura s kapitalistickým vstupným. A rodina. Svatba kamaráda DJ s přáním štěstí. Focení do vybití. Úklid statků pozemských. A dlouhé spaní, po nočním děsivém hromobití do přiblbosti.
A ještě jsem. Nejen z hromů, povodní, svatebních oznámení. Z knížky. O utíkání. Od sebe k sobě. A dlouhého vyspávání.
Ukládám se. Na zítřejší roštování.
Se zprávami ze Švédska v mobilu.

JJ

středa, srpna 11, 2010

Báječné Krkonoše. Báječné zážitky s kamarády...

....
Jasně že vsetínský donchuán a lovec rajských příležitostí neodpověděl ani teď. No jasně. Mělo mě to napadnout už na Vsetíně. Když na něj tři hodiny čekám. Volám do baťohu, schránky, buším na dveře, čerstvé letňáky nechávám hnít na zápraží bytu a píši sms bez odpovědi. Prostě kamarád.
....

&Back to Krkonosche
Nou problem,- to bych chtěla slýchávat každé ráno.
Nádherný pobyt. Počasí proměnlivé, voda s blátem za trenkami. Přesto. Švédští bratři (M a Juan) v outfitu do severských nepříznivých podmínek. První kuželkářská liga Mira. Magistra Nella s koněm vod Prahi. A Švédka.
Pravidla, pravidla, pravidla.
Dívka z hor a přehnaná romantika. Křičel jsem v prvních hodinách nového dne báječné pravdy nestřízlivého turisty. Jasně, že ráno jsem se styděl. Nic nechápala. Ani po dalších diskuzích cestou do kopce. MTB.
Kašlal jsem na kolo. Duše fuč, řetěz rozhozen. Dnešní dohra telefonická. Sama sebou a žít s tím co máš ve Švédsku. Ahoj.

Salámista na pohodu
Cestovní povídání s Mirou. Otevřené a osobní. Stejná krevní skupina. Kuželky přijímám. Hustě sněží, cestu klikatou dlouhou krájíme krok za krokem z Vrchlabí.

&Back to Jay
Týdny se chystá do kláštera, aby nakonec souhlasil s vodáckým retro reparátem Luboše. Návštěvou kolegy po zázračně uzdravené nemoci. Čtením lascivní irské knížky. Otročinou s nervním velitelem rodiny.

Vlastně je Jay spokojený. Přijímá co přichází s rozmyslem. Je rád nad bratrem, že neskončil podobně jako JF útěkem. Prohání ho borrelioza. Protože nic neni zadarmo přece.

Měl by brečet nad prací, že zas spadne nahubu. Jenže nebude. Fajn kolegové, fajn studenti a že šéf je egoista nezapomene. Neosobně.


Jaký si to uděláš takový to máš. (Chinaski voe)
JayJ

středa, srpna 04, 2010

Noční ptáci

Zima na nohy kandidáta strany za sexuální zdrženlivost.
Okurky v láku, batoh sbalený.
Posun. Krkonoše zítra ráno.
Martina žárlí a myslí na svatbu při cestě na Velkého Psa. Švédka píše přání na noc. Mazi kvituje.

Dobrou pěknou noc láskám
JJ

pondělí, srpna 02, 2010

A Little bit of love



Ty malé náhody. Co nejsou náhodami.
Dny žít s vědomím, že vše co se stane není náhodou.

Že Jayi.
 
jayj, jayj.at, jayj@centrum.cz, jayj.at@gmail.com, jay, jay j