system kolotoce

AJo,
nedávno jsem byl na nesmírně slavnostním shromáždění. Sláva. Diplomy. Moudré řeči.
Nějak jsem tomu ale nevěřil.
Seděl sem mezi tou masou lidí, co ani nedutali a přestože je to nebavilo -poslouchali. A tu mě napadlo... že celá tahle komedie, celý tentok systém ...a jakýkoliv jiný, stojí na lidech. Jsi součástí celku. Vytváříš ho a on tebe. Systém, který je sám sebou udržován, ovládán; přestože je neovladatelný. A ty sám mu dáváš důležitost.
Nejprve nechápeš proč tu jsi, a snažíš se vzdorovat. Pak ale zjišťuješ, že fše je Systém. Nemůžeš vystoupit. Nemůžeš ale ani vstoupit. A když si totok uvědomíš, si rázem v něm. Ty si ten systém, ty si i velitel i dělník. Nemůžeš jej popřít ani zničit.
Jako Orwell 1948. (přidáno: jak sem na tohle přišel?? jasně že 1984!)
A tak mě napadlo, že jestli chceš žít, musíš přistoupit na hru. S lidmi a o lidech. O ovládaných a vládcích. Kde role nejsou pevné.
..Směšné.
Musel sem se smát, diplomy, ovečky, přebírají ocenění. Naco? Smysl tohoto konání? Pomůže v pralese diplom?
A tak mi nezbývá než věřit. Na náhodu. Na proměnlivost. A využívat Systému :)