"Lhal jsem, nepostil jsem se už kdoví kolik let. Jednou jsem měl dvě ženy - řeknu vám, co jsem udělal ..."
Připadal
si nesmírně důležitý; nedokázal si představit, že je pouze typickou
součástí světa - světa zrady, krutosti a chlípnosti, kde jeho ničemnost
je zcela bezvýznamná. Jak často už kněz poslouchal podobnou zpověď -
člověk je tak omezený. Není ani dost vynalézavý, aby objevil novou
neřest; zvířata znají právě tolik. A pro tenhle svět Kristu umřel; čím
víc zla jste viděli a slyšeli kolem sebe, tím větší sláva obestírala onu
smrt; je tak snadné obětovat život pro něco, co je dobré či krásné -
domov, děti nebo civilizaci - ale jen Bůh mohl zemřít pro lhostejné a
zkažené lidi. (Green G.: Moc a sláva, 1990)
Co se to stalo, kam jsme to šli. Proč se to stalo, že nic není. Že jsme opuštěni a umíráme žízniví a hladoví s plnými žaludky?
Proč jsem se stali těmi, kterými jsme být nechtěli.
Proč jsme zlí.
Tupí k bolesti, smutku druhých.
Co se to s námi stalo?
..že už se nedíváme vzhůru na nebe, na oblohu, na hvězdy a magický měsíc. A duhu.
A nechodíme v dešti, v noci, autobusem.
Proč jsem se stali závislými na sobě, své pravdě, ukojení.
Co se to s námi stalo Jayi?
Co se to s tebou stalo Jayi...
