Prázdnota stylu života

Jay měl obavu přijet, dozvědět se co by nesnesl. Vsetínský milovník pod le-gendárním vysílačem objevuje 365 židovských zapovězení. Deset je málo. Opuštěný si uvědomuje samotu a snadiprázdnost svého jednání. V bytě na dohled rodičů se střídají nedospělé existence se stejně vyhraněným hledáním čehosi hlubokého uprostřed tělesnosti. Po vystřízlivění návrat k Tóře. Sinus. Přesto by se mohlo zdát, že situace žije v uzavřeném kruhu. Vegetarián, vlastní náboženství, srnky na parkovišti, túry po horách, volejbal s romáky, setkání po třech letech, malý byt pro rodinu, půjčka, cesty autobusem do práce a tremping, přicházejí záblesky zázračných proměnění. Náboženství a církev stejně jako věřící součástí rozhovoru. Má rodinu, kamarády, modlitby.

Jde o prázdnotu a smutek touhy po materiálních věcech, prázdnotu sobectví, odosobněného sexu. Ale lidé mají v nitru i touhu po něčem větším, vyšším, co ale nedokážou pojmenovat. (KT 32/2012)

Jay otevřeně vyprávěl o svých vnitřních zápasech. Že nemůže bojovat sám. Že nemůže být sám. Samota je strašná věc. Málokdo ji dokáže ustát. Nejtěžší je být upřímný k sobě. Žít sám umožní nahlédnout do prázdnoty svého života a konfrontovat se s ní. Znásobí se mnohonásobně volání dobrá a zlá. Samota je očistec. Samota je peklo. A nezřídka skončí poškozováním života a sebevraždou.

Samota je strašná zkušenost. Je mi třicet a už se cítím starý. Mám dojem, jako by mi bylo osmdesát. Jak ovládnout vlastní neklid? To, že jsem se stal profesorem velkých amerických univerzit mě neuspokojuje. Věhlas, peníze - to je pro mě lhostejná věc. Nevím, zda mě může něco naplnit kromě Boha. Má smysl vůbec žít? K čemu práce, jestliže neslouží ničemu jinému než ješitnosti a užívání si anebo k rozmnožování vlastního bohatství? 

Chci věřit. Kdybych nevěřil, nevím, čím bych se stal.

Všechno mě unavuje, otupuje, působí nemoc. A co se mnou bude až přijde stáří? Proč mám milovat a koho mám milovat? Jen v Bohu mohu nalézt tajemství svého života. Jediným možným vysvětlením hodným přijetí je uznat existenci Boha. Bůh a věčný život po smrti se jeví jako nutnost. Bez něho mi život připadá jako smutná žalostná fraška.
Bože, děkuji ti, žes mi dal život. Dříve byl pouští, protože jsem tě neznal. Dej, aby ta poušť vykvetla. Život není v tom, abychom chápali, ale abychom milovali, pomáhali druhým, modlili se, pracovali. Dej, můj Bože, aby nebylo příliš pozdě. Dej, aby poslední stránka knížky ještě nebyla dopsána. Aby k té zlé knížce mohla být přidána ještě jiná kapitola. 
Můj Bože, jak je strašné nejednat podle tvého zákona. (Alexis Carrel. Jan Pytel: Poutník do Lurd, Immaculata, 1/2008 č.95)

Le-gendární Mazi je více než dobrým kamarádem, je zpovědníkem, rádcem a pivním psychologem. Jezdí Maďarsko a točí na dvě kamery.

Výjimkou je le-gendární tulák Honza. Samotu vítá, umožňuje mu ponořit se do rozměrů nekonečna. V tento čas končí Hrabalovský život v maringotce a přikládání do destilační pece má až nad hlavu, cestuje po Francii.

Jay je obnoven z exercičního týdne Blahoslavenství, má odpovědi. Má v práci zůstat. Výzva být nejlepším. Po táboře s čiperou doškrábaný a zlomený odejít do sociálních služeb. Misie od Maziho, neziskovky od Honzy. Žijeme len raz.
Ahoj, jsem doma, zpraskany jak pes. Zustal bych dyl. Tabor, Honzik nebyl problem. Kecal jsem s kucharem, nachlazenou psycholozkou Pavlou, Adamem sportovcem, holkama patnactkama. Vadi, ze me mama nepochvalila..

Sázava báječná s diskuzemi na téma jídlo, pití a hovna. Jay propůjčuje stan ke kultuře. Luboš by nesnadno nesl rozchod s partnerkou.
Síla přímluvné modlitby Otce pomáhá babičce přežít operaci, kdy Jay naději ztratil. Medvídkova sestra je propuštěna z nemocnice. Rodiče se vrací unaveni z dovolené po bunkrech. Bratr mládežnicky spí v hotelu a vyšší vedení nedoporučuje učit. Kikša svěřuje lidem svědectví, Svědkyně sráží zvěř.

>>je diky, jses hodny ze jsis vzpomel na mne....jinak jsem strasne rad, ze jsi prijel a ze jsem te videl (...) ja jsem hodne spokojeny a mam v zivote stesti a tak, plni se mi vsechny sny, jen uz me ten zivot unavil, a rad bych to tipl, jenze to bohuzel nejde jak kvuli rodine, ktera je skvela a ktere bych moc ublizil a i kvuli kamaradum....ale strasne se bojim ze uz to dlouho nezvladnu, i kdyz me nic netizi a nikdo mi neublizil...no chapu ze je to divne, ale tak nechci byt nijak teatralni, zatim vzdy zvitezila odpovednost....ale jsem str asne rad za zivot ktery mam a mel jsem...zmatene coz?


Největší Kamu z Jamu je
le-gendární
Jay