Lotři a kurevníci

Dospělý v plné síle a se všemi prostředky musí považovat pokoru za prioritní věc. Dospělý musí dosahovat této ctnosti každodenním bojem. Je to opravdu boj, protože pokora je trochu v rozporu se snahou působit jako úspěšný člověk.
Pokud dosáhnete úspěchu ve společnosti, snažte se pěstovat především pokoru. Nezapomínejte, jaké dary vám tento úspěch umožnily. Je užitečné pěstovat pokoru, protože všechny úspěchy v životě jsou relativní. (Gilbert G.: Evangelium podle svatého lotra, 2008)

Hrozně jsem se mýlil. Ježíš je Bůh maličkých. Je to Bůh posledních Lotrů, Hajzlíků, Šéfů, Rozvedených, Vrahů, Nešťastníků, Teploušů, Cizoložníků, Osamělých, Postižených a Nemocných. Radujme se, protože máme nový r.2012, nový den pro boj. Být na jejich straně, milovat je.
Cloumá mnou hluboká závist, musím se snažit ne být dobrý, bdělý ke druhým. Proč oni ne....

Bývalý šéf sedí v cizí pracovně a přátelsky, přesto s umělými gesty, se ptá Jaye na automobil z večerníčku. Ještě před pár dny na vysokém postě, dnes řadovým zaměstnancem. Nové vedení, nová demagogie.

Čipera (12let) s mentálním postižením, miluje pohybující se svět a svou osobu v něm, beze slov. Pro rodinu je přítěží společně s požehnáním. Milují jej a on je do krajnosti.

"Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!" Ale ten druhý ho okřikl. "Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha? My si to všecko zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně." Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: "Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království."
Ježíš mu odpověděl: "Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji."  (Lukáš 23)

Kdo si dneska ještě řekne, vydělávám a stačí mi to. Soudnost se ztrácí ve chvílích, kdy dávám přednost majetku, který nepotřebuji před rodinou, přátely.

Lotr po pravici nám to ukazuje. Bůh může během okamžiku všechno naprosto změnit. To platí pro každého z nás. Byl to možná surovec, bezpochyby zabiják. A Kristus ho popadl a vzal s sebou přímo do ráje. Kdyby nebylo lotra po pravici, nevěděli bychom, že Bůh dává přednost bezvýznamným, a nikoliv mocným. "Bůh je láska." Je to základ všeho. "Mým náboženstvím je láska." To je náš jediný smysl života. 
Jsem svobodní. Máme svobodu milovat, a to i ty nejhorší z nás. To je Kristova poslední, neocenitelná lekce. A ve své podstatě největší. (Gilbert G.: Evangelium podle svatého lotra, 2008)

přímluvce Jay

Šantalové

Pane Ježíši, jak tě můžu ještě více milovat?

Neznámý slepého žebráka obdaruje, protože ho miluje, ale poznat se mu nedá a nezbaví ho ani slepoty a nouze. Na takové uzdravení bude muset žebrák čekat ještě dlouho. Proč? Protože ta láska, jež se probouzí, je vzácnější než vidoucí oči, žádoucnější než bohatství. Pro opravdovou lásku by se člověk dokázal vzdát úplně všeho! Láska den po dni vzrůstá. Někdy na sebe dá neviditelný Pán čekat, nebožák po něm tesklivě touží, ale on chce vyzkoušet jeho důvěru. Během času se ten chudý možná naučí rozpoznávat v hluku a směsici pachů lhostejného davu zvuk jeho kroků, vůni jeho oblečení. Někdy bude čekání tak dlouhé, že z žebrákova netrpělivého srdce vytryskne hněv. Nebude mu zbývat nic než touha, touha tím mocnější, čím silněji miluje. Touha jako jediný důkaz jeho lásky k tomu Neznámému, který ho živí, ale ne dosyta, a nechává ho hladovět, aby jeho touhu povzbuzoval. Právě to je modlitba.  (Katolický týdeník 48/2011, Dom Samuel)

Jay prosí vás o modlitbu, je netrpělivý, padá do věcí, které by nejraději neznal. Snaží se rozumět kamarádům a rozumí tím míň co sobě. 

Nové dny nového roku vítají Jaye staronovými zasunutými problémy. Potkává nejprve perifericky první lásku, a statečně se obloukem vrací promluvit. Není vlastně příliš o čem, staronové hluboko potlačované emoce se probouzejí. Jaye obnaženého nepozorností vzápětí potkává skupina Mormonů posledních dnů, ptajících se po prorocích. Jay anglicky posílá je na mši svatou, Ethan nerozumí. V kostele Jay pomrkává po Svědkyni dnů současných, má jí plnou hlavu, vlastně si oba rozumí. Škoda jen, že oba musí být opilí.
Babička testuje vánoční pohodu, ráda je s rodinou, ráda má cukroví, lišácky chválí Jayovy zuby. Honza slaví veselé vánoce po islandsku s lybijcem, rumunem a francouzskou a zajímavými lidmi; posouvá chov dobytka. Švédsko komunikuje z pražského bytu. Šantalové Jay a Mazi navštěvují místošéfa Davida a jeho fungující rodinu. Jitka s Kamilem v novém přízemí zatápějí v krbu na trenýrkovou teplotu. David robotik na slovíčko; naučil mě mluvit o sobě. První člověk, co jsem slyšel mluvit o svých možnostech, limitech otevřeně. Děkuji.

Proč jsme byli slepí? Odpověď hříšné duše: protože jsme žili daleko od Boha, byli nepozorní k druhému, netrpěliví, upnutí k vlastním myšlenkám, jimž se druzí měli podřídit. (Katolický týdeník 48/2011, Dom Samuel)

Jay nemá právo na pokoru - má povinnost být pokorný.

Jay