středa, června 16, 2010

Respekt s L. Smoljakem

..úsilím člověka prosazovat společensky dobré věci, je podle mého názoru strašně důležité pro smysl života. Řekl bych to takhle: vy o něco usilujete, a to úsilí se vždycky spojuje s jistou nadějí. Myslím, že hlavní těžiště naděje nespočívá v přesvědčení, že ta věc dopadne dobře, ale v přesvědčení, že to, co děláte, má smysl. To může přijmout i pesimista: víte, že něco nedopadne dobře, a přesto za tím jdete a prosazujete to, protože máte pocit, že to, co děláte, má smysl a je to správné. To je můj druh optimismu: dělat věci, které mají smysl. (L.Smoljak, Respekt 24/2010)

... V otázce americké základny se koncentruje náš postoj, naše zodpovědnost za národ, za národní zájem a za to, jestli jsme solidární se svými spojenci. To je velmi vážná otázka a mají ji rozhodnout čtenáři Blesku, kteří když se jich zeptáte, co se nového dozvěděli, tak maximálně vědí, která zpěvačka si dala udělat nové kozy. Tito lidé budou za nás rozhodovat o naší budoucnosti. A nejen naší,.. (L.Smoljak, Respekt 24/2010)

Monika, podpis mlčenlivosti, cenzura příspěvku, tlápání o důležitostech v čase bez vedení.

A na co se JayJ těší příští týden?

již brzy v sedmi novinách

JJ

úterý, června 15, 2010

Na Berlín

Ty snové výlety. V noci s mapou po dálnici na Berlín.
~
Paní Dračice. Starost o těžce nemocného syna. Jay nakoukl do jejich života a stal se posluchačem. Životní spojení dvou lidí, kteří mají jen sebe. Morče a Jay nerozumí všemu co říkají; a že toho paní nahovoří plno. Hovoří také k Jayi. Také to není náhoda. Kolikrát se mi nechce. Jistě. Nikdy se mi nechce. Utekl bych mnohokrát.
A proud slov ubíhá. Jerry. Nemocnice. Teploušci. Záchrana před udušením. Kamarádi. Kameny a třešně. Dobro. A zlo. Souvislosti. Nemoci a laskavost. Obyčejné věci jinak.
~
Odcházím. Vždycky odcházím s obtížemi. Navíc počůraný morčetem.


Snový Jay odlétá.

JJ

neděle, června 13, 2010

Salámista s obezřelostí sobě vlastní

Je ti jasný, kde to všechno skončí?!

Včera na kole u vody, poprvé venku se vykoupat. Večer průtrž, padaly stromy, střechy, blesky, bál jsem se, elektřina nešla. Dům s novou fasádou, zateplením a slunečními kolektory vydržel. I když sousedovi spadla stará lípa. Minimální škody, jen vlajku s lanem jsem nenašel.


Svět má své filmy a divadla, zábavy, rozkoše, řeči, svůj hluk a pohyb, a uprostřed této plynoucí plnosti nečekané a nepochopitelné prázdno. (Dopisy bratru Patrikovi, 2002)


Dvě cesty neustále před sebou. Být na jedný znamená vrátit se později na druhou. Paralelní. Život na ostří nože.

Bezděky.

Takhle se žít nedá dlouho. Celá společnost je v tom, celý svět.


JayJ si prožívá svoje malévelké osobní, vnitřní souboje. Zdává se mu o městech, cestování, mořích. O bloudění. Vnějším a vnitřím.

Vybila se mi dneska baterka. Takže fotit budu zítra.
JayJ na prahu konce nedělní noci

středa, června 02, 2010

Vše co nás poutá

Chtěl jsem napsat něco smířlivého. Hlubokého a pro všechny. Něco. Jenže to něco nepřichází. A
Jay se potřebuje vypsat.
Takže si půjčí pár slov, jak se to dělá nejen u diplomek.

..nauky staví do popředí aspekt psychologický. Analýzu vlastního já, vlastní senzibility, svého vlastního sobectví a konfliktů. Jde o analýzu, jež obviňuje sama sebe. Probůh, jen to ne! Nedělejme si z vnitřního života komplex navíc! Nepostoupíme ani o krůček na cestě k 'radosti'. Mnohem spíše potřebujeme sledovat cestu, jež nás vede, a potřebujeme zároveň, aby nám někdo ukazoval cestu kupředu.. (O.Jeroným, 1993)

Zmokl jsem. Zmokl jsem s radostí v Bratislavě na inline skate, zmokl jsem dnes v Brně, rozjasnilo se v klášteře o víkendu, unikl vodě včera v Praze.

Dvě poloroviny. Střídají se. V žití na hraně.



Kupředu!


"Dude, your perspective on life sucks."

JayJ
 
jayj, jayj.at, jayj@centrum.cz, jayj.at@gmail.com, jay, jay j