sobota, února 27, 2010

Alter ego

Hlučný den. Plno práce, vzruchů, rodiny a diskuzí.
Zabíjačka. Ukončení života pro maso. Snadné.



Josef po svém léčebném excesu se choval jako milius. Prý na práškách stejně jako jeho polovička. Nelitoval jsem ho. Bál jsem se o něj v pondělí a úterý.
Jitka unavená. V oblacích. Nohy nenechává na zemi ale na posteli. Holka sní. Mám dojem, že ve svém věku se už neprobudí.
Svatý František a svatá Klára. Milosrdenství přenesené do skutečnosti. Nedat na vnější vlivy a názory.
Liduše a přítel Ladislav. Kotel rad a nápadů jak se co dělá u nich na dědině. Lidová léčitelka svou energii využila pro přípravu škvarků.
Slunce Otec. Oči plné únavy, dělby práce. Koníček komandování.
Milionář Petr a žena Gerda. Věděl o novém majiteli nemovitosti. Viselo to ve vzduchu. Vyptával se ale všech, jak se žije v důchodu.
A jay rozvážel. Dědečkům a babičkám jelítka a namontovat žárovky. Mazimu a rodině, hladové po společnosti a polévce.
Mazi v depresích. Do kterých bude víc a víc upadat. V samotě. Vím.

A proč Jay píše AlterEgo? No, řekni.
Že
žiješ druhým životem, bojuješ s představami a občas poslední dny vyhráváš. Že snažíš se lapit za pačesy každou vhodnou společnost. Boie. A že bojuješ. No jen to řekni. Sereš na náboženství, peklo v představách. Že nestydět se a jít za svým není egoismus, ale cíl. Že snahou všech je žít, přežít, bát se, milovat, poddávat se. Usínat večer, že ráno bude líp. Že nejsem to já, kdo je po krk ve sračkách.
A věřit.
páčko
JJ

úterý, února 23, 2010

V rozporu

Pozdní vstávání. Přesto brzo v práci. Na devět. Potkávám duo Patrik a Patrik. První věc, potěšit šéfka svým příchodem a dotazy. Pak návštěvy kolegů. Čtení prací. Výuka s mnoha čísly. Tomáš s novou naušnicí. Kouzelník v přední lavici.
Pepa se vrátil z tahu domů. Bez dokladů, brýlí a se složenkou ze Stanice.
Večerní přednáška Konflikty a první konflikt jestli mám diskutovat.

Shrnuji, nic převratného, mnoho podnětů, málo zájmu, ráno pohladilo, k večeru Olda v kombinéze.
bezezsmyslu JJ

pondělí, února 22, 2010

Sleduji ZOH

S rychlostí běžce zimních olympijských her. Dnes s nulovým zájmem o svět kolem. Adrenalin zvedla jen paralelní výuka více předmětů najednou. Mlaďoši nestíhali. Extáze z odvedené práce nepřišla, šéf bez vzájemného pozvedání mandlí.

Čtvrtek nevyšel. Mělo být-nemělo. Jarda Olmik nemocen. Dobíral jsem si, že strach způsobil. Naopak já byl pobledlý. Ale připraven.

A naopak
Oběd jsem přetrpěl. Jím abych žil a žiji abych jedl. Heslo se zrodilo při studeném salátu.
Wanda píše, abych jí napsal. Jenže co stále psát.
Že se mi nestýská, že má příležitost k něčemu novému, že vrátit se nejde. Že na ples nemám jít s kým. Vlastně. Jitka by šla, týjo. :)

A Robert. Macho ze Vsetína. Kybernetický život, střídaný záblesky telefonních hovorů s kamarády. Moje sms nechává uležet do druhého dne.

Minulý týden odevzdaný. Dnes není komu. A že by bylo.
Táta zůstává u společného koníčku. Pes ojebává nohu, když jdu kolem.
A kuje se kandidátka. Novystarosta bude.

Zimní mě chytily. Sníh slezl, voda na koupání daleko, bratr sestavuje výcvikový program. Během nepřítomnosti. Posilovat těleso člověčí.

Zamotaný. Závěrem. Sžívám se. Líbí se mi Winter Olympic Games.
A Věřím. Že přijde..
JJ (nebo jsimon?)

neděle, února 14, 2010

Sexmise

Ahoj deníčku,
plno událostí a zůstalo mi. Hučení. Dny strávené na netu a hledání rozverností. Bezesmyslu.
Robert se ozval. Dlouholetý, malý kamarád. Jiný rozměr jeho života než jsem znal.
To mě překvapilo. Skutečnost. A potěšilo že jsem se nezalekl.
A vím co chci. Prvně.
Poznali jsme se za pár minut. Olomik starodávný. I když nikam to nepovede. Vím jistě. Chyba není ve mně. V nás :)
Mazi bez nemocnice, TV internet. Bláznil bych z jednostranných informací.

Život je proměnný a není ani krásný malovaný ani temný a smutný.
Je prostě.
kdyz ted nevim kdo jsi ale mozna jo
A to možná drží pohromadě to všechno křehké živé oboujaké.
Dobrou noc, chlípníci.
JJ
 
jayj, jayj.at, jayj@centrum.cz, jayj.at@gmail.com, jay, jay j