čtvrtek, listopadu 26, 2009

Jsem zvědav

Kristýnka v buse jako včera. Zubaři, lékaři, povídání o psu. Proč sakra to dělám.
Osmička utekla, sado bezmaso. Pokraj. Hledat si psychiatra. Přemýšlel jsem o tom už před prázkami, a tenkrát jsem věděl co mi je.
Ze čtyř jsou dva. Diskrétnost chce víc než dává. Má-li vyjde.
Jak krásně by mi bylo ve Španělsku u moře.
mlčím z hor
JJ

středa, listopadu 25, 2009

Alergická hodina

S postupujícím týdnem se ztrácim. Cože jsem to vlastně chtěl?
4 odpovědi. Trvá mi hafo času odpovědět, najít v sobě odpověď.
Přednáška časově omezená, nutné informace v kostce od Masoxu.
Neslyším se. Alegorie života melancholika

jj

úterý, listopadu 24, 2009

Mít dva a čas

Jsem vyťukaný. Dva na drátě a odpovídám. V práci prezentace bez šance. I když jsem zvládl mnoho papírování. Připraveno. Pokud má být úspěch ať je.
Vandu dálkově řídím, jak postupovat v práci. Nenechat se. Ale na chatu v pátek se mi nechce. Musím si vzít učení a kalkulačku.
Pes neposlouchá a tahá za vodítko mě zpět domů. Stále hladový.
A Marek je dětný:

Ahojte,

včera 23.11.2009 v asi 19:30h SEČ se nám narodil Jan. Je 53cm dlouhý a 3,7kg vážící.

Byl to takový fofr, že ani ještě nevím přesný čas porodu, v 19h jsme byli ještě doma a málem jsme porodili v autě (Veronika by si to potom vyčistila :-)).

Fotku pošlu později.

Později.

pátek, listopadu 20, 2009

konvoj

Ranní smalltalk se šéfem. Sdružená prezentace o vývoji produkce strojů v čase krize. Pepa chlebíček, zákusky a rozpustná káva. Plno energie. Prošel jsem jako řidič služební. Angličtina, oběd, zpráva o stavu publikací. V rychlém sledu s vsuvkou dobrých rad od šéfa, co jsem udělal špatně.
Tento týden mě bavil. Naplněný každý den. To jsem potřeboval.
Dodělám protokol a jdu spát.
jj

růžový konvoj

čtvrtek, listopadu 19, 2009

Difrakce na čtvrteční mřížce

Ani nečekám, že dnešní rozhodnutí s šéfem je definitivní. Není jen černá a bílá. Hranice jsou rozplizlé do stran a posouvají se.
Přistihl jsem, se, že dnes den bavil. Činnost. Práce. Mlaďoši. Putující zholomóca. Diskuze. Nejasnosti bez padání nazad. Osobavprvnílavici koukala jiným pohledem. Koukala stále. Přítomnost potěšila a stačilo.
Věřím, že i Vanda se prala a dala pracujícím vypít pohár do konce.
Ostatní: Kanada s přáním k narozeninám a fotkou trhače puppyho.
JJ

středa, listopadu 18, 2009

Objektivní skutečnosti (zevčera)

Bujáčci dnešního dne. Ospalost. Bezcílnost a rodinná poloha.

Dávám vypršené sebevědomí s rukávy od stesku.
Pohodový: Mám představu a nesmíš do ní zapadat.
Jedinou podmínkou je, že odpovíš.
Chtěl bych vztah a taky bráním se. Nebude fungovat. Chci a vím že to nejde.
Občas. Úplně zcela.
Docela.
Upřímnost. Laskavost. Pomíjivost.
Iluze nejsou. Otevřenost.
Pohodový. Blízkost, čas, naděje.

Fireshow


Tíseň. Ráno jednání a tlačení na šéfa. Nutné. Následuje cvičení. Sebekontrola. Přednáška a experiment vědomí davu v normálním rozdělení. Samotný text přednášky místy nudil i mě. Úspěch. Není čas vychutnávat ani u oběda. Další cvičení. Více lidí, srandičky. Konec hodiny. Student s uřezaným článkem prstu.
Spěchám na přednášku. Studenti a revoluce. Přednáší historik a představuji si sebe. Vycházím z toho líp. Mlhavý Michal.
Vanda čeká na náměstí. Se svíčkami pochodujeme. Mnoho studentů. Smysl není obsažen. Rektor dojat, vypráví o minulém režimu. Sociální jistoty za cenu životů nás všech.
Pepa na grilu bez grilu. Vanda plakala v práci. Radím jí, pěkně pracovní směnu osolit.
Teskně sedím. A prosím za protějšek.
uběhlo to,
čau

sobota, listopadu 14, 2009

Spáleniště

Rychlé dýchání. Focení venku, počůraná chodba.
Ráno požár v troubě, praní, vaření. Vzdychání.
Pozapomenout se nevyplácí.
.."Nestojí" vd

pátek, listopadu 13, 2009

Je rád že je rád

Dozvěděl jsem se. O sobě. Mimo toho, že bolest zad ustoupila bolesti pod žebry a zamlžení. Pracuji jenom z principu. Jedu na záložní nízkoradioaktivní zdroj.
Nejde jinak než se tomu postavit. Četl jsem o tom. Spisovatelé a umělci znají. Dny, týdny, měsíce k ničemu. A ty dny musejí být. Pak přichází plnost myšlenek i činů. To je to bezčasí.
JJ

středa, listopadu 11, 2009

Buchar Amálka

Máma je doma, přednáška proběhla a byla dlouhá. Nebavila mě, i když jsem nespěchal. Dusím se.
Musím pomalu. Opakuji si, proč to všechno dělám. Uřezávám větve, nechávám kmen.
A jdu spát. To můžu, se zavřenýma očima mi probíhá skutečný život před očima. Do zazvonění. Dva nádechy a světy jsou pryč.
A bude po mým.
¨jj

pondělí, listopadu 09, 2009

Cože?

Večer včera jsem si uvědomil, že nejde být s představou. Mladou a drzou. Touhy zůstávají. Bezzubé. Škádlit není zakázáno. Cože? Odpověd dne.
Pršelo. Po zaparkování jsem ráno stoupl do vody. Příjemný den vcelku. Mlaďoši, počkal jsem. Chybný vchod, interní problémy. Bez vztekání vyřešilo se. Buchar na pozadí. Cože?
Cesta zpět ve slunci. Za Mazim do doupěte. Čaj s bylinkami. Měl bych za tou odloučeností něco hledat, jenže jsem tak stejní, že mu rozumím bezeslov. Lidé omrzí, utahají. Proto zimní spánek.
Odpoledne v UH, zamlžená cesta, elektřina, žárovka, nákup vod.
A večer příprava na přednášku. Opatrně se těším. Nemusí to být dobré znamení.

Chtěl jsem říct; že funguji.
modal Jay

neděle, listopadu 08, 2009

Lenochod

Ranní vstávání posunuto. V rychlém sledu narozeniny dědy, oběd a cesta do města. Večerní telefonát z ciziny. Odpočinkový den. Svalové záškuby po částech těla.
Po víkendu jsem skončil prázdný.
Bez očekávání, plánů, vůle.

Almodovar::Není to tvoje chyba, že mě nemiluješ.
Dobrý večer,
JJ

sobota, listopadu 07, 2009

viva la vida

Praní, vaření polévky a špaldové buchty, hrabání listí, psaní podkladů DP, krmení Michala. To nestačí?
Zahrávat si
jj

pátek, listopadu 06, 2009

Za dva dny pondělek

Viděl jsem mámu v nemocnici. Buchta volala. Bude nutné si promluvit. Tohle nejde, už kvůli ořechům.

Ranní vstávání a práce přerušena testem. Šlo mi to. Panáky se sekretářkou. Po dopité flašce překvapivé vyjádření k sw. Potvrzeno ode všech. Cesta může pokračovat.
Bavilo mě dnes jet do knihovny s Pepou, řešit problémy s laserem, studenty, nejíst v menze.
Prakticky. Vztah není možný s žádným pohlavím. Jedno se plete, druhé utíká.

Nazdar lásko

JJ

20let

Zdá se neuvěřitelné. Jen 20 let zpátky. Mlaďoši to nepamatují. V centru města. Hranice a zdi. Soused donášel. Na hranicích tě zastřelili. Za názor tě uklidili. Kriminály.
Havel na Hrad

čtvrtek, listopadu 05, 2009

Je fajn

Mít. Malé radosti.
Bratr ukazoval fotky z cest po horách v Itálii.
Pozoroval jsem rozladěnou osobuvprvnílavici. Fyzika v rukou. Rozjímal jsme, jak postrčit šéfa s výběrem sw, kterému brání osobní spory. Přemýšlím nad tím, zastírá jiné problémy.
Dnes. Jsem unaven prací, žaludeční nevolností. Mnoho bylo vykonáno, mnoho-bude-li přáno i vykonáno bude.
Tak to přišlo. Myšlenka. Konec práce, stresu, vypětí. Nicméně s čistým štítem, že jsem se pral. Najednou jsem pochopil slečnu učitelku z Brontosaurus velikonočního čištění přírody. Oblíbená u dětí, nevycházela s nadřízenými. Než aby se vzdala sebe, přístupu, přijala výpověď. Vážit si takových lidí nestačí.

babi kontra jayj napokračování

středa, listopadu 04, 2009

Říjen

Toto období je říje žen.
Pražanda. Vyprávěla, že ztratila práci. Studuje a obavy o bydlení z posledního setkání se nepotvrdily. Ptala se na svatbu, s kým chodím, jestli hledám vztah. Táhla mě na schůzku. Ve čtyřech. Mě seznámit. Mě se seznámit. Poslouchal jsem. Sledoval klučinu, co přinesl jiné objednané jídlo k večeři. A přivezl k domu.
Dnešek plný práce. Spěchu. Cvičení rychlé, smíchané. Přednáška dlouhá, odborná. DVD zůstalo nespuštěno. Další hodiny a záskok. Říkal jsem si, jestli jsem nepřehnal přísnost.
Dnešní den vyšel. Bez emocí v závěru. Průser. Užíval jsem si, zapoměl však na sebe.

Volám po blízkosti.

JJ

úterý, listopadu 03, 2009

Beziérovy kubiky

Radostně uzavřená příprava na zítřejší přednášku.
Vynechal jsem mámu v nemoci, bráchu v lásce, otce v pracovním shonu. Nedůležité se stává prioritním.
Olomouc, melancholie nejen na náměstí. Fakulta s kouřícími sportovci romantika. Výhled z oken šedivý pohádkově.
Telefonáty, kamarád uzavřen na zimu. Zpráva od buchty. Chtěla se při příjezdu ptát, obavy otázky zahnaly. Mé visely za každou myšlenkou.
Dnes jsem usínal, zapomínal, utíkal, modlil se při předjíždění, přál dobrý den.
Snad zítra si vzpomenu, užívat každého okamžíku. Nechat působit dobré i zlé. Nebránit.
CP-JJ

pondělí, listopadu 02, 2009

Zamrzlá nostalgie nočních zpytování

Ironie je, čím jsem naplnil denní den. Zázraky se neděly, ohňostroje nestřílely.
Rutina, po 7 soukaná stejná látka. Popletl jsem jména. Další pojídal rybí salát. Na chvíli se vzdálím a ukončili si hodinu.
Ani nevím jak se to mohlo stát. Neustále přemýšlím, jak zapůsobit na mužské pohlaví a ze světa žen si neberu příklad. Přece to je ono. Nevšímavost.

David znova dítě veze do nemocnice. Komplikace. Nepřeji mu nic zlého, jen vidím jak se tímto trápením zoceluje. Supluji z patra ve středu. Vidí, že změna šéfa by mohla znamenat jeho vyhození. Jen to tak říkal, nebyl naštvaný, plný emocí. Bral to. Zarazilo mě.

A druhá osoba na kterou často v meditacích myslím. Kristínka a Praha. Nejistoty s prací, školou, ubytováním. Zítra by ráda na pivo. Psala. Neodepsal.
Ptám se, zda mám oprášit inzeráty. Buchta mě pronásleduje.
Usadit se jen s láskou z jedné strany ne. Boj. Normalizovat. Zavírat oči.

A tak čekám na poslední shledání. S láskou na plný úvazek. S ruku v ruce kamkoliv jít a milovat. Přestávám doufat a hledat.

Mámo, na tebe nezapomínám.
Necht je mi dáno tolik, co zvládnu.
tak zítra. jj

neděle, listopadu 01, 2009

Malé třísky

Včera jsem usnul u televize. O půlnoci jsem se probudil k spánku. Nestihl jsem sdělit, že dopoledne mě stíhala zpráva. Páteční párty pokračuje.
A dnes rozuzlení. Byl jsem překvapen velmi že přijela. Roztřesen. Pocit studu, že k ní necítím co ona. Buchta. Pejsek počůral schod. Bylo na spadnutí. Jsem si podobní. Opatrní. Až později zjistíme o co jsme přišli. A chceme co nemůžeme.
Je mi líto, že jsem nenašel DNES vhodnou větu. Chtěl jsem ji daleko; ve Švédsku. Jenže utíkat nechci. Nechám žít osudy. Zkusím slušně ukončit touhy.
Žít milován a nemilovat.
Bratrovu dospělost obdivuji.
S.pánek
JJ
 
jayj, jayj.at, jayj@centrum.cz, jayj.at@gmail.com, jay, jay j