Chcát maggi v kostkách

Víkend bezesporu se povedl. Hory, sníh, odpočinek a kamarádi.
Musel jsem zklamat milou osobu. I když mozek říkal něco jinýho než srdce.
I tak sem za těch pár dnů přijel naplněn. Ti lidé jsou vítr do normálnosti. Milují se navzdory šedi. V tichu a odevzdaně vstávají každý den, by vydělávali, radovali se a milovali. Milovali nejen práci, sebe a svou jezyňku. Milovali a nic nežádali. Jen byli jakoby stvořeni a v jednom okamžiku je náhoda dala dohromady. Možná jen nachvíli. Možná na dýl. Bez otázek a odpovědí.
Pochopil jsem, že můžeš být jaký jsi. Že musíš být jaký jsi. A nikdy jiný.
Že vše je ukryté v tobě. Beznaděj i lék proti ní. Radost i utrpení.
Že stejně sem nic nepoznal a kvákám voloviny.

v sobě hledající, tklivě studený čenich JJ