Diplomat

Jsem příjemně naložen. Slova jdou sami. Dokument se plní nesmyslnými písmenky. Sem a tam. Proč můj pes neumí psát?
Ránko ještě zamyšlen a v polospánku mě v kopci do práce a školy, zastavil pán. Prý jestli bych mu nepučil na autobus. Pár dlouhých fteřin ticha, on mluvil. Prý to nechce zadarmo. Stále z mé strany no sound. Až nakonec vytahaju desetká a dávám mu je. A on mi dává knihu. Odmítám. On, že bych ho urazil... teď ji mám na poličce. Diplomat.
Stal se symbolem dne, nevyslyšeným.
Mrzelo tě někdy něco? Mě poslední dobou málo co. A to co jo, mě i bolelo. Třebas dneska, že sem mámě neřek, že se omlouvám. Že sem drzej spratek.
j