Na mlýně po letech stejní lidé a sdílené osudy

Vůbec jsem se nezměnil, vůbec jsem se nezměnili. Stejní lidé, různé osudy. Na pár minut se zase dali dohromady, aby sdíleli část svého osobního příběhu a stali se součástí příběhu toho druhého.
Na kolik jsem se stal příběhem nevím, nebudu po tom pátrat. Pocit mi zůstal.
Albíčka, rodiny, rozchody, chtěné a nechtěné osudy. Překvapilo mě, že jedna holka si k k vlastnímu dítěti chce vzít i dítě z domova.
A ty alba. Svatby. Radosti.
Rozesmutnilo mě to. Přicházím třeba o velkou část tohoto světa. Starostí. Radosti. A společných osudů. Jen jedno vím jistě. Ať děláš co děláš, ať se děje co se děje, buď sám sebou. Sám sebou...třeba i malým, bojácným, ospalým, smutným, bezpříčinyveselým, toužícím i utíkajícím.


JJ