I kdyby opanoval tvé srdce nejsilnější ze zlých duchů, Ježíš přichází jakožto ten, který je silnější, aby jej spoutal a osvobodil tě z jeho moci. Ale k tomu je zapotřebí, abys mu umožnil přístup do svého srdce. Odmítneš-li však Osvoboditele, kdo tě osvobodí? O jeho zvláštní přítomnosti svědčí stále stejná znamení: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. (..) Ptej se těch, kteří již prohlédli, ptej se těch, kteří byli hluší, a nyní mohou vnímat Ježíšova slova, ptej se těch, kteří se belhali, a nyní radostně běží po cestě svatosti, ptej se těch, kteří byli zohaveni vnitřní hnilobou, a nyní jsou očištěni, kteří byli dlouhá léta mrtví, a náhle mohli povstat k radostnému životu. Oni ti řeknou, kde byli uzdraveni.
Víš, proč to Ježíš dělá, co jej dohání, aby neustále konal divy milosti? Jeho nenasytné Srdce by chtělo všechny lidi obejmout, chce být se všemi spoután svazkem nejdůvěrnějšího příbuzenství.
Čím více se totiž rozmnoží milost, tím větší počet lidí bude potom k Boží oslavě projevovat vděčnost.
Pohleď na něho: sedí tu v kruhu těch, kteří mu s láskou naslouchají. Dovídá se, že venku čeká s příbuznými i jeho milá Matka. Zdá se ti divné, že nejde za ní? Myslíš, že netouží obejmout svoji Matku? Dělá to kvůli tobě. Chce ti tak vyjádřit, že jsi mu stejně milý, že spolu s Marií patříš do jeho velké a skutečné rodiny, rodiny Božích dětí. Právě proto chodí jeho Matka od místa k místu, a aby připravila nová zázračná proměnění, prosí všechny, někdy i se slzami v očích:
Udělejte všechno, co vám řekne. (Bratr Amadeus: Světlo, červen 2012)
Postěžuj si. Otevři si srdíčko, posmutni a nechej zvlhnout svým víčkám milý Jayi.
Milý Jay je tuze živý. On rozhodl se, chodit po lékařích. Toho prvního, no nedopadlo to, vyčítá si. Druhý předepsal mu schránky korýšů. Přežil období to bez chutě a čichu, nu snad i prospělo mu. Tuční v místech obvyklých i jemu nedostupných, prostřední to pravé článek všímá si on v teplot rozdílností. A je co dodat, bez hlubokých smutků, prázdnot, tesknost a tísní je mu. Jářku vyčítá si vše jak refrén tklivý: tuhle tu tu nedospělost, hloupý smích, bezcílnost a život beze smyslu. Najednou vidí se povrchnějším, otupělým volání, netečným k hlasům mnohým, jinak též přecitlivým, to je samo sebou, jemu blízkým okolnostem. Rozumí se, tou jedinou nadějí mu může býti ten jediný Živoucí.
Vím, komu jsem uvěřil?
Romantik v poslední lavici v arktické bundě polárníků se usmívá a zdraví Jaye. Zdraví p.Marii též ve své jeskyňce městského kostela. Dříve roku minulého, potkal na nákupu, víno, strava, kafe do kelímku. Modlitba pomáhá, proměňuje, Jay touží a básní světy metafysické. Realita je banálnější, Jay uzavřen do sebe nemůže jej pozdravit, promluvit, Romantik nechce vstupovat do příběhu. Jay opouští a daruje. Zkouší darovat Živoucímu.
Martik 4A+ je vzdáleným kamarádem, blízkým partnerem, upovídaným patronem a bůhvíčím na víkend. Jay se chtěl rozejít v podzimním patření v tichu samoty městského pokoje pro plytkost svou a vztah z obavy rozchodu. Nepovedlo napodruhé. Vyříkáno. Chce od něj utéct, od jeho nedostatečnosti, podvádí jej obrázky, četem, instantními písmeny, brání mu, ta jeho malá velká láska. Miluje Jay? Ví, pochybnosti se skrývají v přítomnosti Martika.
..nevím, co se stalo, pamatuji si jej, když jsme ho měli před pár lety, kde opět, měl své nároky, byl puntičkář, ale byl více lidský a ochotný. Nevím, co se v průběhu let změnilo.
Jay zlobí své studenty, měl by se nad sebou zamyslet, možná najít nadhled, vysoký strom, skálu, ani družice by nestačila. A pláčou. A Jay uklidňuje. Píše maily nočním frekventantům do společných budoárů v distanční karanténní vzdálenosti. Jsou citliví na každé slovo, pohyb koutku ústu, šustění v mikrofonu, nevědí, že Jay své hnutí příliš neovládá. Musí se kát, skládá příběhy a pije kafe.
...to je do breku, i tomu nejtvrdšímu neobraběči.
Ty Vánoce byly nejšťastnější ze všech. Poprvé jsem byl s rodinou, byl jsem rodinou, byl jsem přijat. Poslední blízký člen zná mé nitro touhy. Tak rád se vracím zpět za nimi. Děkuji za ně dennodenně.
Mazi je pošťákem denních zpráv, spí dopoledne, 2F udržuje formu, Jay kazí jídelníček zakázanými kontrabandy. Jožka přežil JIP týdny, ožil modlitbami a mší, a učí se chodit. Luba nesdělil bývalé manželce své rande, měl radost navzdory ghostingu, i já. Medvídek s Eli křtí Alžbětku. Jay nepřijel pro střet vztahových záměrů. Radostná setba pokračuje, Liborior ve svatebním plánu, Jay pozván na únor. Medvěd nakoupil stříbrné věci a pohřbil pejska, nemá již co ztratit. František procházky o samotě a nachlazení čůrání z procházek.
Anima Animus Jay
