Nemějte strach ze sebe! Nebojte se toho, jací jste, jaká je vaše realita. Této realitě čelí každý člověk, ale Bůh v ní vztyčuje svůj stan, aby přebýval s vámi. Bůh je vtělení, novým jménem Božím je Emmanuel, Bůh s námi. Bůh s realitou tvého života. Otevři se jí beze strachu. Pouze když poznáš sám sebe, poznáš i hloubku jeho lásky. V hloubi své bytosti zakusíš, že nejsi sám. Někdo láskyplně a milosrdně vešel do tajemství tvého nejniternějšího lidství, ne jako divák, ani jako soudce, ale jako ten, kdo tě miluje, kdo se za tebe dává a zasnubuje si tě, aby tě osvobodil, spasil, uzdravil... Aby zůstal stále v tobě a miloval tě, milovat tě! (Phillipe, J.: Vnitřní svoboda, 2019)
Má Jay vůbec co říci po tak dlouhé době? Ztratilo tohle všechno smysl? Stal se lepším, úspěšnějším, dokonalejším člověkem? Milujícím? Kam se posunul? Hehe
Ne. Nezměnil se. Zestárnul. Vrásky nejen v autobuse říkají, že nepojede za poloviční. Ani úzkosti nezmizely. Úzkosti z lidí, ze setkávání s cizími lidmi, ze smalltalks ´bout shts. Pořád mu zůstává ten mrazivý úsměv jako obrana proti světu.
"Jste připraveni na mlčení?"
"Mlčím celý život." (MartinK)
Začal mít rád samotu, ticho. Ranní modlitby proměnil na tiché patření. Hodí se k tomu pokoj u rodičů i byt ve třetím patře. Naplňuje ho ticho. Byl na kontemplativním semináři. Kde se nic neudálo. Účastníci zažívali mnohá setkání třetího druhu se zemskými i vesmírnými objekty. Jay zůstal ušetřen. Jel s mlčícím Martinem.
"Ahoj Jayi, jak se Ti daří žít, to co nám bylo předáno? Já už jsem stihl zakusit, že to bude vyžadovat velkou vytrvalost. .. " (MartinK)
Dary semináře přicházejí později, jako obyčejná milost do následujících dní.
Jay absolvoval pouť za Anežkou do Říma, zmokl, modlil se, fotil, mrzl, užíval si to. Nechápali Jaye, kdy dny poté mluvil minimálně. Byl navštíven pokojem, tak tichým až jej nechtěl rušit. A mnohé to mlčení děsilo.
Už neprosí ze změnu pracovního procesu, tolik dní, let a zůstává. Neumí stále jednat s frekventanty ani není kamarád s více kolegy. Navíc se stává hádavým, konfrontačním ..a těší jej to. A pak se má omlouvat. Namísto sabatiklu proti vyhoření je mu nabídnuto povýšení. Ech.
Vánoce byly darem pro Jaye, s rodinou seniorů, rodinou bratra a dětí, které již dávno přerostly svým rodičům přes hlavu. Cukroví, pohádky, nevycházení, kamarádi. Silvestra prožil s Martinem4+ hrou s vláčky, mší na kopci s p.Marií a s ním v objetí. Je s ním více jak půl roku a neví jak dál. To januárové počasí ho zkouší..
Možná, že Jay vypadá jako příkladný člověk, ale nemylme se. Rád uniká do barevností za miliardami bitů. Padá do slastí svému svůdci. Je lenivý, vulgární, bázlivý, necvičí, málo miluje, je povrchní a pyšný, kritizuje panáčka, a.. nemění si trenýrky.
Touží a nenávidí tu touhu v sobě. A teď se chce zbavit zodpovědnosti za to, co s tebou dělal. Chce tě potrestat za svoji touhu. Chce si namluvit, že to všechno, co jste spolu dělali, jste nedělali proto, že by po tobě toužil, ale že to byla jen strategie vedoucí k tomu, co dělá teď, že jste se vlastně ani nemilovali, že už v tu chvíli tě okrádal. (Louis, E.: Dějiny násilí, 2019)
Je mu dobře na světě, i když smutno.
Jay
