Zbabělost

Začínat stále znova. Hledat znova a znova důvody. Začínat stále znova nanečisto. Začínat žít život, že znova může být jednou naposled. Začínat stále znova a znova nanečisto žít život v úplnosti a konečnosti. Děkováním. Jednou až se rozhodnu nezačínat, přestal jsem. Přestal jsem milovat. Přestanu milovat tu křehkost, darování, nahodilost, naději. Přestanu možná žít svůj vlastní život. Přestanu žít svůj život a bude mi dán.

Jay v době korona obdarován klidem, sabatikl pro všechny. Komunikační distanc vyhovuje. Stačilo několikero, tedy jedno, zkušební setkání se studenty a rozmlžení se dostavilo. Velikonoce bezobřadově příjemné, bez povinností obyčejům a výmluv z úniku zvykům. V nejtěžších korona dnech venku potkával jen pár lidí, bláznů, milenců a těch, co se zastavují a dívají se na letící ptáky.

MartinK bez pracovních závazků, bezemší žil všední každodennost, další komunikace až někdy. František stárnoucí vlastník bytové jednotky. Martin4A+ nedělní výlety mající cenu, když jsou brány jako poslední. Bez budoucnosti, zbabělosti být sebou, zbabělosti být milován jak to je. Mazi jímavý 2F přítel v nejistých dnech, spisovatel pohledů.

Nabízíme mladým něco, co stojí za to, aby se kvůli tomu člověk zřekl opravdu všeho? Připadá mi, že často děláme takový duchovní výprodej, slevujeme z nároků, abychom ta povolání získali. Ale co nic nestojí, za nic nestojí.

Setkávám se se spoustou obyčejných mladých lidí, kteří mají ohromný zájem o duchovní otázky. Nespokojí se však s nějakou lacinou odpovědí a zředěným evangeliem. Oni touží po opravdovosti a dokážou hned rozpoznat, jestli člověk před nimi pravdivý skutečně je. Proto jsem přesvědčený o tom, že pokud chceme, aby nás mladí následovali, musíme nejdříve my sami naplno žít naše povolání.

Spousta věřících má velmi pesimistický pohled na budoucnost církve, já tu budoucnost černě nevidím. Nejsem optimista, ale mám naději: Věřím, že Bůh je stejný včera i dnes a že stále dokáže svést a naplnit i to nejdivočejší srdce. (Daniel Kvapil: SDB, 16. 4. 2020)

A co Jay. Nepřizná se, že upravuje byt, že neví pro koho, že se bojí tam být sám. Žije s pocitem, že někdo vytěsňuje jeho smutné noci, že mu někdo odpovídá na jeho zprávy, že polibky nejsou jenom zbabělostí. Že to bude bolet, psal a ví. Že z toho chce tolikrát ven... dostal odpověď... nu... "Sám se rozhodni."

Nejvíc Tě potkávám v bídě, v bídě vlastního já, v tom nenaplněném. To přímo voláš, když slzy mi tečou. Děkuji za bídu, za hřích, za bolest, utrpení, nenaplnění, sucho dní a ubíhající hodiny, dny a roky. Chybíš mi..

Jay

Nevycházení

Nemějte strach ze sebe! Nebojte se toho, jací jste, jaká je vaše realita. Této realitě čelí každý člověk, ale Bůh v ní vztyčuje svůj stan, aby přebýval s vámi. Bůh je vtělení, novým jménem Božím je Emmanuel, Bůh s námi. Bůh s realitou tvého života. Otevři se jí beze strachu. Pouze když poznáš sám sebe, poznáš i hloubku jeho lásky. V hloubi své bytosti zakusíš, že nejsi sám. Někdo láskyplně a milosrdně vešel do tajemství tvého nejniternějšího lidství, ne jako divák, ani jako soudce, ale jako ten, kdo tě miluje, kdo se za tebe dává a zasnubuje si tě, aby tě osvobodil, spasil, uzdravil... Aby zůstal stále v tobě a miloval tě, milovat tě! (Phillipe, J.: Vnitřní svoboda, 2019)

Má Jay vůbec co říci po tak dlouhé době? Ztratilo tohle všechno smysl? Stal se lepším, úspěšnějším, dokonalejším člověkem? Milujícím? Kam se posunul? Hehe

Ne. Nezměnil se. Zestárnul. Vrásky nejen v autobuse říkají, že nepojede za poloviční. Ani úzkosti nezmizely. Úzkosti z lidí, ze setkávání s cizími lidmi, ze smalltalks ´bout shts. Pořád mu zůstává ten mrazivý úsměv jako obrana proti světu. 

"Jste připraveni na mlčení?" 

"Mlčím celý život." (MartinK)

Začal mít rád samotu, ticho. Ranní modlitby proměnil na tiché patření. Hodí se k tomu pokoj u rodičů i byt ve třetím patře. Naplňuje ho ticho. Byl na kontemplativním semináři. Kde se nic neudálo. Účastníci zažívali mnohá setkání třetího druhu se zemskými i vesmírnými objekty. Jay zůstal ušetřen. Jel s mlčícím Martinem.

"Ahoj Jayi, jak se Ti daří žít, to co nám bylo předáno? Já už jsem stihl zakusit, že to bude vyžadovat velkou vytrvalost. .. " (MartinK)

Dary semináře přicházejí později, jako obyčejná milost do následujících dní. 

Jay absolvoval pouť za Anežkou do Říma, zmokl, modlil se, fotil, mrzl, užíval si to. Nechápali Jaye, kdy dny poté mluvil minimálně. Byl navštíven pokojem, tak tichým až jej nechtěl rušit. A mnohé to mlčení děsilo. 

Už neprosí ze změnu pracovního procesu, tolik dní, let a zůstává. Neumí stále jednat s frekventanty ani není kamarád s více kolegy. Navíc se stává hádavým, konfrontačním ..a těší jej to. A pak se má omlouvat. Namísto sabatiklu proti vyhoření je mu nabídnuto povýšení. Ech.

Vánoce byly darem pro Jaye, s rodinou seniorů, rodinou bratra a dětí, které již dávno přerostly svým rodičům přes hlavu. Cukroví, pohádky, nevycházení, kamarádi. Silvestra prožil s Martinem4+ hrou s vláčky, mší na kopci s p.Marií a s ním v objetí. Je s ním více jak půl roku a neví jak dál. To januárové počasí ho zkouší..

Možná, že Jay vypadá jako příkladný člověk, ale nemylme se. Rád uniká do barevností za miliardami bitů. Padá do slastí svému svůdci. Je lenivý, vulgární, bázlivý, necvičí, málo miluje, je povrchní a pyšný, kritizuje panáčka, a.. nemění si trenýrky.

Touží a nenávidí tu touhu v sobě. A teď se chce zbavit zodpovědnosti za to, co s tebou dělal. Chce tě potrestat za svoji touhu. Chce si namluvit, že to všechno, co jste spolu dělali, jste nedělali proto, že by po tobě toužil, ale že to byla jen strategie vedoucí k tomu, co dělá teď, že jste se vlastně ani nemilovali, že už v tu chvíli tě okrádal. (Louis, E.: Dějiny násilí, 2019)

Je mu dobře na světě, i když smutno.

Jay