Nic necítím. Vinu, lásku, lhostejnost možná. Je mi příjemně s pochybami uvnitř.
Nejkrásnější první máj. Být si blízkým. Vedle příjemných věcí, chvilkových, mi to nic nedává. Hlubokou ránu, propast. Proč do ní padám? Bytostně mi chybí doteky, pohlazení, držet se za ruce. Chybí mi láska. Mohla by v tom být, snažím se přesvědčit, ale není. Nemám lásku ani k Bohu. A kdyby to nebylo pyšné, troufale bych mohl říct, že jej nenávidím. Ne za to kým jsem. Za to, že mi nedává možnost dojít naplnění.
Pavel P. v horním kostele na Zelený čtvrtek večer. Liturgie se mě dotkla, slzy, strojově až vojensky pedantská, bez emocí.
Velký pátek zde, také, dotek. Krásné.
Spím málo. Cca 4-5h, mám to rád, dává mi to adrenalin.
Allan zamilovaný, Arga 7 měsíců spolu. Dívám, kupuji PC.
Strejda a vrba Mazi po druhé operaci, v kině na Green book. Běhám, jedu do Ústí.
Mám moc práce a těší mě to. Oranžová je marnost, vztahy nechci. Markétka operace, slzné kanálky.
Usínám u večerní modlitby. Ráno je má záchrana.
Velký pátek večer projít, ticho, měsíc, modlitba. Echt.
Oso Jay