Není nutné mnoho vědět, aby ses mi líbil - stačí, že mě velmi miluješ. Takže zde se mnou mluv tak, jako bys mluvil s tvým nejlepším přítelem.
Řekni mi jeho jmého a potom mi pověz, co chceš, abych teď pro něho udělal. Vypros si mnoho - neváhej mě prosit.
Mluv ke mně jednoduše a upřímně o chudých, které chceš utěšovat, o nemocných, které vidíš trpět, o zbloudilých, které toužíš vrátit na správnou cestu. Řekni mi o každém alespoň jedno slovo.
Řekni mi otevřeně, že jsi snad pyšný, sobecký, nestálý, nedbalý ... a potom mě popros, abych ti přišel na pomoc, zbavit se toho všeho s větším nebo menším úsilím, tak jak chceš.
Nestyď se! Je mnoho spravedlivých, mnoho svatých v nebi, kteří měli přesně ty stejné chyby. Ale oni se pokorně modlili ... a později se od hříchů osvobodili.
A neváhej také prosit o své zdraví, jakož o šťastné dokončení své práce, obchodů nebo studií.
Jay je na cestách. V daleké-blízké zemi. Slušné zemi u Dunaje. Mnoho kostelů, málo lidí v nich. Přesto živé společenství. Anglická mše s filipínským knězem, německá ve starém ritu, trinitáři mezi turky, čeští redemptoristé. Kostely jako ostrovy uprostřed oceánu světa. Tonoucího světa. Pohoršující církev. Ubohost církve je stěžejní. Záměrem Boha bylo pohoršit svět skrze Krista. Fatální omyl je následovat Krista bez církve. Člověk slabý, zve slabé lidi, aby vynikla Boží láska. Aby ukázal, že Láska vydrží všechno (P.Maria Satoria). Jenom když jsem k sobě pravdivý a upřímný, ne že přestanu být hříšný, ale vidím se takový jaký jsem. Ubohý a bezmocný. Nemůžu si nijak zasloužit Lásku. Já ji dostávám. Dostávám ji zadarmo. Jen tak. Milosrdenství. To je když se ztrátím a najdu cestu. To je když můj roomate Jun z vietnamu je dobrý kluk. To je ta chvíle, když se neberu moc vážně. To je hudba, kterou hraješ přímo do mé duše.
Vše to ti mohu dát a tobě dám. A přeji si, abys mě o to prosil, jestliže to není proti tvojí svatosti, ale pro ni a její podporu. Co potřebuješ zrovna dnes? Co pro tebe mohu udělat?
Kdybys věděl, jak moc si přeji ti pomoci! (Jan Horák SDB Wien: Čtvrthodinka před Nejsvětější svátostí, úryvky textu sv. Antonína Maria Claret, 1990)
A tak tě prosím. Za všechny kolem mě. Za ty co zemřeli - jako súsed Hanáčkůj. Co umírají. Prosím tě za lidi co jsou na cestách, jako holky Kulifoga, Švédka a Barborka. Prosím tě za Robotika a jeho rodinu, za Maziho a další den, prosím za Jitku a její rodinu. Prosím za Medvídka a radost do života. Prosím za rodinu bratra. Za vsetínského milovníka. Prosím tě za doplavání k ostrovům radosti a lásky. Je to hodně, když žijem a jsme tedy. A to je milost. Dar od Boha.
Mějte se dobře,
Jay von Prater
