Zralí křesťané, které jsem během své pouti potkal, jsou ti, kteří selhali a kteří se naučili z milosti žít se svým selháním. Věrnost vyžaduje odvahu, s níž vše vsadíme na Krista, dále pak ochotu stále růst a riskovat, že kdykoliv v životě selžeme. (Manning B.: Evangelium zlomených, 2008)
Jay život nezmění. Nebude jiný život než svých ..náct let.
Medvídek poctivě zapisuje barevnými propiskami sobotní přednášky pro křesťany. Lukáš 'musí něco vydržet' když dostává injekce do kolen. Mazi jede do tunelu, dojídá tátovu hostinu a chválí americké farmaceutické firmy. Bez blbých nálad. Radostně vítal návštěvu Jaye více než vánoční dary. Dřevorubec táta přemožen nachlazením a z televizních válek se oči barví doruda. Máma střídá radostné a méně povzbudivé diagnózy. Toníček je aktivním členem papežských misií a těšitelem rodiny.
Jay je rád, když vsetínský milovník nepíše o šetření židovských zapovězení. Má možnost cvičit se v selhávání v práci a komunikaci. Aktuálním hitem jsou vouchery, měření odrazivosti a protipožární cvičení. Agitace se rozumí samozřejmostí. Zázračně zve paní J Medvídka a Jaye na robi večeři s exorcistní solí. Silvestr v tvarohové Olešnici uzavírá v Kroměříži rozhovor o našem vztahu k Bohu. Duchovní a intimní, povzbuzen Jay. Rozumí ministrantu Martinovi.
Boží láska k nám je pohoršlivá. Proč s námi Bůh nejedná taktněji a s určitou zdrženlivostí? Proč se trochu více neovládá? Mám-li to říci naplno, to nemohl Bůh jednat poněkud důstojněji?
Ne, láska našeho Boha vůbec nedbá na důstojnost. A Bůh čeká, že budeme milovat stejně jako on. Nejen že od nás chce, abychom přijali jeho nevysvětlitelnou a rozpaky budící lásku, ale dokonce očekává, že když ji přijememe, budeme podobným způsobem přistupovat k druhým lidem. Domnívám se, že pokud by to bylo nutné, dokázal bych žít s Bohem, jehož láska k nám vyvolává rozpaky, ale představa, že já budu podobně jednat s druhými lidmi..to už je trochu silná káva.
Nejjednodušší, přesto ne nutně nejsnažší, je začít sám u sebe. (..) První krok spočívá v uznání toho, jak na tom právě jsem, a v tom, že se se svou chudobou, křehkostí a prázdnotou vystavím Lásce, která je vším. (Manning B.: Evangelium zlomených, 2008)
Milujte,
Jay
Ne, láska našeho Boha vůbec nedbá na důstojnost. A Bůh čeká, že budeme milovat stejně jako on. Nejen že od nás chce, abychom přijali jeho nevysvětlitelnou a rozpaky budící lásku, ale dokonce očekává, že když ji přijememe, budeme podobným způsobem přistupovat k druhým lidem. Domnívám se, že pokud by to bylo nutné, dokázal bych žít s Bohem, jehož láska k nám vyvolává rozpaky, ale představa, že já budu podobně jednat s druhými lidmi..to už je trochu silná káva.
Nejjednodušší, přesto ne nutně nejsnažší, je začít sám u sebe. (..) První krok spočívá v uznání toho, jak na tom právě jsem, a v tom, že se se svou chudobou, křehkostí a prázdnotou vystavím Lásce, která je vším. (Manning B.: Evangelium zlomených, 2008)
Milujte,
Jay
