Životy skryté jako poklady

Je to tak jasné. Žijeme svůj život pro druhé. Žijeme svůj život ze srdce. Je to tak jasné a jemné. Obtížné slyšet v hluku podbízivosti, lží newspeaku, lesku pomíjivosti. Je to jasné a všichni si uvědomujeme, že jsme slabí, že v srdci máme obrovkou díru, hledáme a kolem nenacházíme. Kolikrát čekáme na zázrak, který nepřichází, a protože čekáme dlouho, na zázraky jsme zapoměli. Vysmíváme se spravedlivým a svým snům. Touhám po štěstí, které nás naplní nastálo. Zapoměli jsem slyšet a poslouchat své srdce. Mluvíme krásně o společnosti, špatném systému a zkaženosti lidí. Chybí nám každodenní pokora. Každodenní naděje v spravedlnost. Chybí říkat děkuji (o.Martin).

Naděje se nedá získat mávnutím kouzelného proutku. Lidé dobré vůle, ženy, děti, staří bojují proti beznaději, která spoutává svět, a pomáhají růst naději. Kolem nich nemůžeš projít a nevšimnout si jich. Září. To lidé a jejich způsob života nutí k zamyšlení. Ne ideje.

Jedině skutky mohou způsobit, aby ozubené kolo násilí změnilo směr. Skutky pokoje, opravdové projevy lásky. Velkodušnost, která nečeká nic nazpět, utiší hněv a zneškodní bombu pomsty. 

Jednou si vzpomeneš na ten nezištný skutek, který pro tebe někdo vykonal. A nebudeš zoufat. (Guérnard, T.: V ringu s Bohem, 2011)

Životy mých kamarádů jsou poklady. Mimozemský elektrikář Ivan dokončil rekonstrukci bytu po Indiáce. Žije samotářsky v zahradním domku a ticho mu dává odpovědi. Luboš se učí přijímat radost dětí z Afriky. Stovky náhod na cestách po Francii zažívá tulák Honza. Vrací se zpět a Jay se těší na příběhy. Jayi se lesknou oči, když vidí Brunna Bannani. Práce zabraňuje více pozornosti, přestože práce nás dala dohromady. Bývalí spolužáci jsou děti. Stejní, možná více nejistější, přestože dospělí, nemají odpovědi na životní otázky. Stovky dobrodružství prožíval Plymo, kterého Jay má rád. Vsetínský milovník chodí po kopečkách, učí se německy a mění práci. Blíží se výzva vánoc. Mazi v podzimním období objíždí Red Bull ring, dostává výplatu. David místošéf donatíral plot a je nachlazený. Jay zvládá zlobení Čipery, těší se na jeho rodinu.

"Pojď, půjdeme za Ježíšem."
Přišel v pravý okamžik. Konečně poznám Filipova slavného kamaráda Ježíše. Že by byl hlídačem v kostele?
Vstoupíme do kaple. Vládne tu ticho. V přítmí rozeznám asi stovku klečících lidí. Ohromeně se zastavím. Naproti mě ozařuje reflektor velký kříž. Na něm poznávám chlápka, kterého jsem tak často potkával na okraji silnic, ve venkovských Božích mukách, toho polonahého loupežníka s dlouhými vlasy, s tváří zkřivenou bolestí, s dírou v hrudi, hřeby v rukou a v nohou. Seknul jsem se. Ježíš není kámoš z Portugalska, ale ten, kterému se říká Kristus. (Guérnard, T.: V ringu s Bohem, 2011)

Neustálý koloběh skrytých pokladů je život. Odešla velká Indiánka, postupně a jakoby samosebou. Myslel jsem, že zanechá v mém srdci hluboký smutek. Nestalo se. Smířená rodina, smrt jako vysvobození a cesta. Připraveni s babičkou. Malý velký člověk.

Děkuji za kamarády, možnosti sdílení svých těžkostí a bezmocnosti. Děkuji Monči za první jistotu.
Jay