„Sbohem,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ - „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. (Antoine de Saint-Exupery: Malý princ)
>Ahoj, pocasi typicke pro severske leto (a jaro a podzim). Bude dost vody na Vltave. Teplo hovori pro Balkan. Honza pise o pulnoci. Radili do peti do rana s couchfriends. Cte pruvodce Albanii, pripada mu to lepsi a lepsi. Marek ze svatby vzkazuje opak. Romanka zve na tenis. Ahoj JJLetní filmová škola s Aki finem Simo (24y), Šárkou (23y) z Prahy, Kristine z Toronta a Honzou. Dvacetosum let, tulák, otevřený nezávislý kluk. Po shlédnutí filmu se stává nadšeným pečovatelem islandských krav.
>Ahoj, s Honzou disko samotáři. Hluk, emoce, hnusné pivo, s babičkou v posteli. Naměko u filmu Lidice. MichaelJay forever. Ahoj JJ.
Jay si nemyslel, že bude chodit na filmy. Nedozvěděl se vlastně nic o reportážní fotografii na workshopu Karla Cudlína o reportážní fotografii. Nelituje. Honza je mu blízký. Utíká jako Jay. Dokonce uvažoval o skautském cestování po Balkánu.
Jestli máš jenom strach; ale máš čas a peníze, jeď.
To Jay má. Strach obrovský. Souhlasil a jede.
>>Vse pri starem co. Tenis, ps natlak jedne borky, tulak lesa. Ctu si Albanii a smeju se. Kolega Medved musi jet s Vami. Vy se tam hodite. Dobry vylet se vzpominkou.
Honza, další kamarád s otevřeným srdcem. Moji blízcí kamarádi září. Martina vymýšlí pohotové výmluvy přes prázdniny a uniká šéfce; Jay má volno využít k práci a ne zábavě. Martina potkává méně překvapivě Jayovi rodiče na jí naplánované dovolené. Robert a lovec prchavých okamžiků vsetínského regionu se neúčastní koncertu Už jsme doma, pracuje. Luboš rekonstrukce balkonu, Medvěd shazuje uhlí. David robotik bez peněz opravuje staré a čeká na nové auto. Denisa příjíždí na výstavu s úmyslem, přináší Jayovi knížky, vřele ji je přijímá. Luboš hledající povolání odlétá do Madridu. Přichází na výstavu workšopových fotografí a těší Jaye stejně jako novomanželka, sestry a Denisa. Švédka pláče do telefonu. Kamarády má. Kamarády má, neuvědomuje si, že i když jsou daleko, pořád jsou s ní. Babička mě má ráda; čeká do čtyř hodin do rána a zvoněním budí sousedku Ukrajinku. Mazi stabilizovaný v jednom pokoji jí špekáčky a řeší osobní Jayovi problémy. Padre Martin má Jaye za nového kostelníka.
>Ahoj, naší zdolali Radhošť, v hotelu spokojeni. Neviděli vás. Zvou na kafe. V U.Hradišti soumrak. Mistr Cudlín vyzvedl jedno moje foto. Pražští fotografové vedou. Nelíbí, nechválí mě. Nejde mi fotit. Ve 3ráno telefon. Babička měla o mě strach. Ahoj JJ.
Jasně. Něco v tom všem nehraje že. Níže jsem psal o neuvěřitelném strachu, životě ve dvou světech. To se znova ukazuje intenzivněji v tomto týdnu. Dokonce to nelze pokládat za náhodu ale jasně danou výzvu. Rozlišování. Přece jsem si vybral. Přece je mi jasné co můžu. Chybí jasně to nejdůležitější; SMYSL cesty. Smysl cesty na jih, aby se nestala bezcílným blouděním tuláků za snem. Jasné ne šelmám. Jasně se řídit srdcem.
Odpověď na duchovním cvičení v Olomouci.
Rozněžněný JayJ