neděle, července 31, 2011

Tajemství

„Sbohem,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ - „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. (Antoine de Saint-Exupery: Malý princ)
>Ahoj, pocasi typicke pro severske leto (a jaro a podzim). Bude dost vody na Vltave. Teplo hovori pro Balkan. Honza pise o pulnoci. Radili do peti do rana s couchfriends. Cte pruvodce Albanii, pripada mu to lepsi a lepsi. Marek ze svatby vzkazuje opak. Romanka zve na tenis. Ahoj JJ

Letní filmová škola s Aki finem Simo (24y), Šárkou (23y) z Prahy, Kristine z Toronta a Honzou. Dvacetosum let, tulák, otevřený nezávislý kluk. Po shlédnutí filmu se stává nadšeným pečovatelem islandských krav.

>Ahoj, s Honzou disko samotáři. Hluk, emoce, hnusné pivo, s babičkou v posteli. Naměko u filmu Lidice. MichaelJay forever. Ahoj JJ.

Jay si nemyslel, že bude chodit na filmy. Nedozvěděl se vlastně nic o reportážní fotografii na workshopu Karla Cudlína o reportážní fotografii. Nelituje. Honza je mu blízký. Utíká jako Jay. Dokonce uvažoval o skautském cestování po Balkánu.
Jestli máš jenom strach; ale máš čas a peníze, jeď.
To Jay má. Strach obrovský. Souhlasil a jede.

>>Vse pri starem co. Tenis, ps natlak jedne borky, tulak lesa. Ctu si Albanii a smeju se. Kolega Medved musi jet s Vami. Vy se tam hodite. Dobry vylet se vzpominkou.

Honza, další kamarád s otevřeným srdcem. Moji blízcí kamarádi září. Martina vymýšlí pohotové výmluvy přes prázdniny a uniká šéfce; Jay má volno využít k práci a ne zábavě. Martina potkává méně překvapivě Jayovi rodiče na jí naplánované dovolené. Robert a lovec prchavých okamžiků vsetínského regionu se neúčastní koncertu Už jsme doma, pracuje. Luboš rekonstrukce balkonu, Medvěd shazuje uhlí. David robotik bez peněz opravuje staré a čeká na nové auto. Denisa příjíždí na výstavu s úmyslem, přináší Jayovi knížky, vřele ji je přijímá. Luboš hledající povolání odlétá do Madridu. Přichází na výstavu workšopových fotografí a těší Jaye stejně jako novomanželka, sestry a Denisa. Švédka pláče do telefonu. Kamarády má. Kamarády má, neuvědomuje si, že i když jsou daleko, pořád jsou s ní. Babička mě má ráda; čeká do čtyř hodin do rána a zvoněním budí sousedku Ukrajinku. Mazi stabilizovaný v jednom pokoji jí špekáčky a řeší osobní Jayovi problémy. Padre Martin má Jaye za nového kostelníka.

>Ahoj, naší zdolali Radhošť, v hotelu spokojeni. Neviděli vás. Zvou na kafe. V U.Hradišti soumrak. Mistr Cudlín vyzvedl jedno moje foto. Pražští fotografové vedou. Nelíbí, nechválí mě. Nejde mi fotit. Ve 3ráno telefon. Babička měla o mě strach. Ahoj JJ.
Jasně. Něco v tom všem nehraje že. Níže jsem psal o neuvěřitelném strachu, životě ve dvou světech. To se znova ukazuje intenzivněji v tomto týdnu. Dokonce to nelze pokládat za náhodu ale jasně danou výzvu. Rozlišování. Přece jsem si vybral. Přece je mi jasné co můžu. Chybí jasně to nejdůležitější; SMYSL cesty. Smysl cesty na jih, aby se nestala bezcílným blouděním tuláků za snem. Jasné ne šelmám. Jasně se řídit srdcem.
Odpověď na duchovním cvičení v Olomouci.

Rozněžněný JayJ

neděle, července 24, 2011

Zvol život, nebo smrt

Když neakceptujete sebe sama - nepřijímáte své tělo, nepřijímáte, že jste muž nebo že jste žena, nepřijímáte svou rodinu, své okolí, nepřijímáte své IQ, svůj inteligenční potenciál, nepřijímáte svou práci, okolnosti, které vás obklopují - je tolik věcí, které nepřijímáte. A toto všechno je hněv v nás.
Ono nestačí zapomenout. Nestačí odjet, uniknout na nějaké vzdálené místo od těch, kteří vás zranili, protože vy ten problém nosíte v sobě. Nemůžete nechat problémy za sebou. Vždy nosíte s sebou to, co máte. Je to zavřená taška, jestliže neotevřeme a necháme tak, tak nosíme kamkoliv jdeme.
Víte, musíme se naučit si volit. Volit si, čím jste, volit si okolnosti, volit si, co mě obklopuje. V Deuteronomiu máme jednu podivnou větu: "Zvol si život, nebo smrt." Jak to, že mi Bible nyní říká, abych si vybral život, když jsem si ho nezvolil? Nebo smrt? Jestliže si jdu dát sprchu, a místo horké vody je tam ledová voda, mohu si zvolit dvě věci. Buďto se usmívat, nebo se stát zoufalým. Volím si život, nebo smrt. Buďto si to zvolit - a tak volím život - nebo se stát zoufalým - a to je smrt. Jestliže si nevolím, pokračuji neustále v tom, že žiji svou smrt. Jistě, zvolit si něco neznamená to schvalovat. Zvolit si něco neznamená nedělat nic, abych to změnil. Ale zvolit si něco znamená vědět, jak žít svůj život. (Vella E.: Zakotvit svůj život v Bohu, 1999)


Návštěvníci LFS fotí umělecké a fotografie nabité emocemi. Jay fotí psy a důchodkyně. Neodvažuje se ukázat výtvory. Inspirace se ztratila v davu milovníků filmových lahůdek. Jay zahlcuje, stydí se při promítání děvčat z Prahi, soubory míchá a stává se hrdinou fotografií návštěvníků. Na kávu odchází s Dášou a Vladimírou se zlomeným srdíčkem. Rodiče doma z výletu. Společenské setkání s Martinou po pivní lázni podle etikety. Švédsko posouvá termín podle Vltavy. Není rozumné přijmout nabídku. Šéf nechává rozmyslet Jaye projekt, slyší trávu růst, povoluje letní test drive.
Rodí se a umírá. Miles česky Kilometry se narodil v Kanadě. Lou slzavým dědečkem. V zápětí umírá znalkyně periodické tabulky prvků a pohoří H ve věku 85let. Mineralog převezen na ARO; tento rok svádí boj neviditelné světy. Nejhorší nejsou ty nemoce; hrozné jsou stavy, kdy celé hodiny ležíš sám v sekundě co trvá minutu a příchod sestřičky je vzdálen na světelné roky. Bez vlastního soukromí a identity uvnitř odcizeného prostředí.
Mazi spokojený a uvolněný po odpoledni s vesničany na motokrosu. Cizinci s kočovnými úmysly atakují Maziho na koloběžce. Není bezpečno u vody.
Neklid. Tak málo víry, tak málo jistoty s velkým napětím. 

jayjedenakole

neděle, července 17, 2011

A co já s tím?

Jsem si jist, že v životě každého z nás jsou osoby, které volají po odpuštění. Může to být vaše matka, otec, může to být váš manžel, manželka, může to být přítel. Můžete cítit, že s vámi jiní špatně jednají na pracovišti, v jakémkoliv společenství, kde žijete s jinými lidmi nebo pracujete s jinými lidmi. Mnohokrát nějaká osoba nejen že mě nenávidí, ale jedná se mnou špatně. I když váš nepřítel je od vás daleko, on je ve vás, on je ve vašich myšlenkách, on je ve vašich emocích.
Modlete se za ty, kteří s vámi zacházejí špatně, milujte své nepřátele. Než jdu spát, každému odpustím. Vkládám, můj Pane, do tvých rukou ty lidi, kteří se mnou jednají špatně. Ty je můžeš změnit. Ty jim můžeš dát světlo, aby poznali, že jednají s člověkem, se mnou špatně. Ježíši, ve tvém jménu já dnes odpouštím...
Jakmile této osobě odpustím, nejsem už k tomuto člověku poután. Když odpustím, nejsem na tom člověku už závislý. Může se to zdát nesnadné v tomto světě plném nenávisti, abychom byli malými světélky lásky. Náš život by byl jednodušší, jasnější, spontánnější, svobodnější, kdybychom věděli, jak milovat a jak odpouštět.
(Vella E.: Zakotvit svůj život v Bohu, 1999)

Mazi přes čtyřicet km/h od koupáku. Kameraman s hůlčičkou Lidl. Mineralog pokládá telefony, mám obavy že jde o zdraví. Jay fotí naočkován do zadnice motokros. Naprášeno do fotoaparátu.
Je krásně; teplota letní, zmrzlinová a koupací s brýlemi.
Milován.

Jay

středa, července 13, 2011

Psycho Jay

Čím začneš, Jayi?
Otřásala mnou svobodná vůle.
Mám strach větší než před tím. Líbí se mi, přiznám, žít na hraně. Duchovní marnivosti a tajuplné zkaženosti. Miluji ten pocit, že vše mám pod kontrolou. Ten omamný pocit zdánlivé jistoty sám sebe. Tohle jsem přece já. Velký kouzelník Jay se svítivými myšlenkami nad vesmírem pošetilostí. Uklouznu a ona duchovní osoba mě vrátí na předchozí stupeň vyspělosti přece. Sic po pár pohlavcích a s větší zkušeností sama sebe. Sama sebe se zvětšující černou dírou uvnitř pojmout celou osobnost. Nejsem komplikovaný a začínám si rozumět. Trošku pozdě, Jay. Na to začít. Překonávat. Překonávat strach. 
Uplynulé dny nezaslouženého dobra vyvážil jsem svobodným rozhodnutím, kterého lituji nepříliš upřímně. Bez legrace; mrzí mě mé rozhodnutí, mrzí mě, že nelituji upřímně. Nerozumíte, viďte.
To dobré v nás.
Uplynulé dny Jay nadmíru cestoval. Co se zdálo ze začátku nudné a startovně poznamenané trenýrkovou událostí, pokračovalo v duchu zážitkové kanceláře profesóra Libúša v bývalé Jugoslávii. Jay odmítl pozvání Marka na bussiness lunch o jedné, s výčitkami. Manželství profesora před penzí s paní Imi kvete opečovávané letmými doteky nad společným údělem. Nevyspali se. Věhlasný vědec David publikuje ve světovém periodiku bez review a diví se. Švédka se opíjí a chce Jaye blízko. Jay se usmívá na lidi a fotí soc. doc.
...vyplaveni, unaveni a spokojeni. Slunce Vas opalilo a zahralo stare kosti...
Mineralog komunikuje, zdravotní stav pohoršen počasím. Mazi `pomalinky pohoda`. Kde je Romanka? U konce těhotenské a po prázdninách do práce. David místošéf s nemocným Jindrou v horečkách. Pochvaluje Jayovi cestování proběhlé a budoucí.

Ježek vydrží! Jay se snaží vydržet, na rok má pokoj.
Jsem
 
jayj, jayj.at, jayj@centrum.cz, jayj.at@gmail.com, jay, jay j