Před použitím protřepat

Barevné se střídalo s černobílým. Pouťové s vesnickým. S alkoholem promícháno za zvuků soudružských hitů, očekávání, v pozadí vánoc a zábavy.
Šrumec z decibelů. Potkal jsem sousedy. Neznal jsem je. Doktorka zatřiroky. Prý jak se mám. Ani kartičku zdravotní pojišťovny neměl.
Společnost mě snesla.
Hombre, hasta la visita.
..JJ..

Svátečky

M nemocný, odpověď španělce, krouhání brambor, štěpánská procházka s rodinou a plno jídla. Nečekaný host páter z Jeseníků hovoříce o trapistech a tichu.
Mnoho televize s nulovým programem. Útlum.
Chybí společnost, večerní DJ stometrů na disko mlaďoši otuží.
Loučím se, noc nekončí.
JJ

Pavučinka

Vánoční štola voní domem. Pes kouše do prstů při chůzi. Bratr sbalil tříapůlmetrový stromek do dvoumetrového auta. Uklizeno až na chodbu. Jídla plno. A přidán jako favorit fotograf.
Báječné svátky. Kdyby bylo co dělat. Televize a internet se zajídá. Sníh roztál. Není za co bojovat, jen ležet zahrabaný v peřinách.

Pátek: Dům na vystrkově a členové VIP dopraveni. Jeden zapomenut v práci. Tříhodinový boulink, bez opičky a v chladivé zimě cesta ke krbu. Melancholie i na půdě ve spacáku.
Ráno perfektní doprava zpět se mi povedla, klouzalo, přibrzdilo se nečekaně u kolegy. Nový dům, dvě děti, chápavá manželka, uklizeno, čaj a rozloučení. Rozvoz a s bratrem domů.
Neděle: Jitka. Nemyslí na práci. Není pro ni vším. Zapoměla na kolegy a jejich oslavu. Večer ale nezapoměla. Hostina, zpěvy, šedesátka.
Pondělí: Nákupy dědečci, vozík nebral mince, stres, přechytl jsem balík vody, dlouhá cesta do práce a PearlJam, šéfovi přání pěkných svátků.
Úterý: Nákupy continues. S matkou. Původní plán o hodinu kratší. Plno lidí, mrtvý kapr, tání. Odpolko skládání dřeva. A vytvoření černé PF.
Středa se děje, chystám hromadný plánovaný spam. Melancholické nekonzumní PFko.
JJ všem

Shy

"Můj muž říká, že jsme si zbyli. Potkali jsme se na dně, unavení ze sebedestrukce, která se navíc pořád nedostavovala. Ve stavu, kdy jsme ani jeden už neměli důvod před sebou samými nebo před sebou navzájem něco předstírat." (E.Holubová, 2009)

Shy. And the shiest Jitka. Poznámka z Indie, probuzení. Jitka začala naopak zívat. Vydržel jsem celý večer. Ráno pomačkaný a vzbuzený obědem. Ples, milionáři from slumdog, robot student s tanečnicí, kameraman Otruba v rytmu tanga. Jel jsem pomalu i zpět. Tance plné bohaté vášně. Sálající energie tanečníků.
Opadávat, uvědomit si, nebát.
Nazdar

jj

Sdilet

Dlouho. Sledovat míhající se postavy, přeskakovat, vidět vše, naplnit mysl. Virtuální svět pohlcující do sebe vše i sebe.
°°Vítejte°°
Rychlý sled událostí online v matrix světě. Poslední přednáška, vtip kterému jsem se smál jen já. Nepochopili, tvrdil bratr. Ráno šéfova snídaně o jednom chodu. Oportunista útočí. David strikes back.
Realita nudí. Cokoliv co trvá dýl než chvíli a nemění se. Klipový, televizní novácký svět. Soustředěnost bod mrazu.
Syndrom vyhoření při tvorbě PF layoutu.
Robert nový apartmán. Samota a sdílení rozkoší. Nedávej si internet. Lednici neplň lahváčema a vodkou. Pořiď si psa a dvě manželky k tomu.
Internet obrušuje citovost. Umrtvuje, poutá.
Tvrdej na sebe JJ

Opadavý

Myšlenky. Že staří musejí mít víru nebo nevíru. Žít ve vztahu ke svému vnitřnímu Bohu a dožít svůj úděl. Nebo naopak být zlý a dostávat vše nadmíru. Mladí a neklidní umírají, stejně jako nevyspělí.
Že rychle opadám. Z pěti jeden. Dávám termín do vánoc.
Měl bych odjet na sever. Nebo na jih.
Napadlo mě v autě, že bych měl vše odevzdat. Nedělat co nechci a zároveň netoužit. Nechat to přicházet.
Tak třeba dnes, nastartoval mě až ujíždějící bus, a Martin co si kupoval housku v pekárně. A celý den jsem jel. Bez kofeinu, kapiček a meditací. Vypadával jsem, jak na kolotoči a vracel. Student poslal fota, další mail s chybou, šťouchání, pobízení, osobavprvnířadě po očku sledovala a zrak sklopený měla.
Měl bych chtít víc. Vztahy, lásky, promiskuitu, otevřenost, hýření a postavení se světu. Plné dny radosti a prožívání. Měl bych chtít uznání, peníze a směr.
Mám moc. Nikdy jsem nechtěl vystupovat před lidmi, navíc před mlaďochy.
Přestanu se balamutit. Mám moc, nemůžu chtít co neumím, nejsem v tom zapuštěný.
Zůstanu tím malým, bezpartijním, nestálým Jayem
Padni komu padni, podzime
JJ

Popovíkendu

Myš.lenky na víkend se ustálily. Proud lidí mě vyváděl z rovnováhy jako budhistického mnicha hrstka rýže v misce po půstu. Popil jsem, povykládal, pojedl, pozpíval, pochodil po Beskydech, pohrál karetní hry, pofotil a pospal.
V noci došlo na Vandu. Zmožený sklenkami, seděl jsem jako zpovědník. Poslouchal její pocity. A jako panfarář udílel pokání. Že láska musí být oboustranná, že nejistota je součást života, že hledání je neumírání. Že zůstáváme kamarádi. A šel jsem spát. Pochlapil jsem se.
Fajn Anakonda. Řídí podnik, auto, život, sám a s rodiči. Třicátníci zoufalci. Uvařil ovesnou kaši. Dal mi ji s kousky čokolády.
Hektický týden začal, koncem roku povinnosti. Přednáška z pár procent hotova. Zakusím jednou prohru. Má se to zkusit přece.
So far so good:::jj:::