Vzdal jsem se. Nebo utekl od jistého uspokojení?
Vím dnes jedno. I když znám cestu k uspokojení svých potřeb, brání mi něco to úplně dokončit.
Od probuzení v jednom kole. Odvoz do kostela. Zpívání koled s žesťovým orchestrem kůrových modloslužeb. Návštěv rodiny. Bez zištného ega a cvičení jógy. A oběd. Dvacet navrch. Zase rodina z konce dědiny. A cesta k sousedovi. Nečekaně. Neodmítnutí ale chlebíčky, čirá tekutina omamného účinku a radost. Z dnešního ještě nekončícího dne.
Zábava internetu střídá zábavu reálnou na disko ráje.
Ranní hovory, spokojenost Ráje, omladina a nevyužité návrhy. A přesto spokojen.
A našel jsem DVACET korun!
Lehká hladina laská moje nervičky.
Stojí za hovno se stresovat kvůli volovinám. Práci, nadějím a plánům. Stejně půjdou do kytek.
Poselství zní: využij co nabízí každý den, nemusí se ti stát, že se znovu probudíš.
Všichni jsou vyvolení :)
čau