Ráno v pondělí děsivější než kterékoliv jiné. Bus barum rally, i tak přijel pozdě. Knoflíky lásky v repro, řidič si pobrukuje. Narvaný a horko jak v sauně pro afričany.
A večer jakbysmet. Až na míň lidí ale zas nefungující jedničku. Rozjezd na zpátečku sem ještě nezažil.
Sem se vrátil z cest. Tam kde se posunujou hodiny. Tam kde bych se bál.
A taky po eurostátech unie. Mám z toho guláš. Sem rád za setkání s M a kamarády z Bru. To že mi tekla krev z nosu a necítil sem vůbec nic byla jen třešnička na zeleným teroru.
Mrzí mě, že nemám koníček, koníčka, hobika.
že plavu. de všechno OK. navíc mě to štve.
jako by mi život unikal před víčky když spím
tak brou a zas se vrať
hm